Hospodářské noviny: Ministerstvo brzdí zakládání škol

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 28. 2. pod názvem Ministerstvo brzdí zakládání škol. Ve veřejných základkách je míst dost, tak proč by měly vznikat soukromé, argumentuje na zpravodajském webu Hospodářských novin. Text se věnuje situaci soukromých škol a tomu, jak se ředitelé, kteří od MŠMT obdrželi zamítavé stanovisko ohledně jejich zapsání do rejstříku škol, chtějí bránit.

Soukromá základní škola Hučák vznikla v Hradci Králové loni se 40 žáky, postupně chce otevřít všech devět tříd s celkem 120 dětmi.

„S tímto plánem jsme dostali povolení ministerstva školství. To ale letos otočilo a nechce nám avizovaný počet žáků schválit,“ popisuje ředitel školy Jan Sýkora. Důvod? Ve veřejných školách ve městě a okolí je pro žáky volných míst dost.

Podobný problém jako Sýkora řeší další desítky ředitelů. Letos zažádalo o vznik či navýšení kapacity 44 základních škol. Ministerstvo povolilo vznik pěti, osmi navýšilo kapacitu. Zbytek má smůlu, buď už školy dostaly definitivní ne, nebo jim ministerstvo oznámilo, že jim nevyhoví, ale mohou se ještě odvolat. Loni ministerstvo odmítlo pouze pět žádostí.

„Proti rozhodnutí podáme rozklad a zvažuji i žalobu na paní ministryni za nerovný přístup. V minulém roce se při posuzování žádostí kapacita veřejných škol nebrala v potaz. Teď ji ministerstvo najednou začalo řešit, ale nedalo o tom nikomu vědět,“ zlobí se Libor Daňhel. Ve Zlíně chtěl založit soukromou základní školu, která by spolupracovala s Univerzitou Tomáše Bati a se soukromými firmami, ale ministerstvo mu záměr překazilo, ačkoliv kraj i město souhlasily.

Ředitelé chtějí za školy bojovat

Daňhel a další odmítnutí ředitelé už poslali ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) otevřený dopis. Propojují se s přibývajícími neúspěšnými zájemci o školu a vymýšlejí, jak proti ministerstvu bojovat. „Za týden máme společné setkání, kde domluvíme další postup,“ říká Sýkora.

Ředitelé upozorňují také na to, že úředníci pracují s kapacitou uvedenou ve školském rejstříku, ale tu mnohé školy zadávaly před deseti i více lety a v současnosti neodpovídá skutečnému počtu žáků, který může do tříd nastoupit. Ministerstvo školství vysvětluje, že postupuje podle zákona a žádosti posuzuje podle oficiální strategie „Dlouhodobý záměr vzdělávání ČR“. „Jedním z kritérií je i naplněnost a hustota stávající sítě škol,“ říká vedoucí tiskového odboru Klára Bílá.

To ještě loni neplatilo. Pokud zájemce dodal všechny potřebné dokumenty a měl odpovídající prostory, obvykle povolení bez potíží získal. Ministerstvo omezovalo vznik víceletých gymnázií a středních škol, které jsou mnohde poloprázdné − základní školy ale ne. Ty řeší spíše nedostatek míst.

Je to nezákonné, tvrdí právník

Právník zabývající se školstvím Ondřej Moravec považuje argument s dostatkem míst na veřejných školách za nezákonný a napadnutelný:

„Účelem soukromých škol podle zákona není doplnit kapacity těch veřejných, ale nabídnout k nim alternativu.“

Neveřejné základní školy musí při výuce dodržovat stejné vzdělávací plány jako školy zřizované městy a obcemi. Od státu dostávají na žáka minimálně 60 procent příspěvku pro školy státní. Když je inspekce ohodnotí jako kvalitní, mohou mít stejně peněz jako školy veřejné. Oproti nim ale nedostávají finance na provoz, místo toho mohou vybírat školné.

Ministryně školství Valachová se netají tím, že chce pomáhat především školám veřejným, a připomíná, že v roce 2016 poslalo ministerstvo školství soukromým školám 4,5 miliardy korun. „Žádný plošný zákaz pro soukromé školy neplatí,“ tvrdí mluvčí Bílá.

Předloni v Česku existovalo 157 soukromých základních škol, v minulém roce jejich počet vystoupal na 198. V poslední době je také často zakládají rodiče, kteří nejsou spokojeni s veřejnými školami a hledají malou školu s alternativním přístupem.