Hospodářské noviny: Nový způsob, jak se stát učitelem – Projekt zaměřený na praxi může nahradit pedagogické minimum

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 11.4. v Hospodářských novinách a věnuje se dvouletému vzdělávacímu projektu Učitel naživo, který chce nabídnout alternativní pedagogické vzdělávání pro budoucí učitele. Do programu Učitel naživo je možné se přihlásit už jen do pondělka 24.4..

Ondřej Franta vystudoval stavební fakultu ČVUT, rok a půl pracoval jako statik ve firmě, ale přesto nebyl spokojen. „Jsem dlouholetý skaut, chtěl jsem pracovat s dětmi,“ vypráví. Na radu kamaráda se v září zapojil do projektu Učitel naživo. Jeho účastníci stráví minimálně jeden či dva dny v týdnu přímo ve třídě, další den pak mají konzultace a teorii s odborníky ve skupině.

Zapojit se může kdokoli s minimálně bakalářským vzděláním.

„Máme tu studenty pedagogické fakulty, pracující lidi z úplně jiných oborů, ale i ženy na rodičovské dovolené,“ říká Jan Straka, který v rámci Nadace Depositum Bonum projekt vede.

Pedagogické fakulty čelí kritice, že nabízejí jen velmi málo hodin praxe ve školách, až nedávno začaly počet hodin v praxi zvyšovat.

Učitel naživo na to jde přesně opačně − snaží se studenty držet v praxi co nejvíce. Studentům zatím může nabídnout jen certifikát, projekt ještě není oficiální.

„Už jsme ale požádali ministerstvo školství o akreditaci kurzu v rámci pedagogického minima. Pokud ji dostaneme, zájemci s magisterským titulem z jiného oboru, kteří se do projektu přihlásí od letošního září, už budou moct s naším kurzem rovnou do škol,“ vysvětluje Straka. V budoucnu by chtěl projekt proměnit v běžný dvouletý magisterský obor učitelství.

Podle nového zákona o pedagogických pracovnících musí mít všichni učitelé vystudovaný pedagogický obor se zaměřením na předmět, který učí. Anebo jinou vysokou školu a takzvané pedagogické minimum, což je půlroční nebo roční kurz, kde se dozvědí základy pedagogiky. „Abych mohl učit, musel jsem jím projít. S Učitelem naživo se to nedá srovnávat. Zatímco tam jsme se o didaktice učili, tady ji žijeme,“ popisuje Franta.

I při teoretických hodinách bývá v učebnách živo. Budoucí učitelé zde přebírají role žáků: zapojují obvody a zkoumají, kdy se například rozsvítí žárovka.

„Fyzika se nepřednáší, žáci ji objevují sami. Nejdůležitější je, aby si skutečně vzali baterku i žárovku do ruky,“ uvádí odbornice na badatelskou výuku fyziky Irena Dvořáková z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Účastníci projektu Učitel naživo sbírají poznatky, jak zajistit, aby probíranou látku pochopili všichni studenti, a to nejen ti talentovaní. Anebo aby vyhlášená soutěž, kdo dokáže sestavit obvod s nejvíce zapojenými spotřebiči, byla dostatečně motivační.

Právě možnost sdílet zkušenosti s ostatními začínajícími učiteli účastníci kurzu chválí. A podporují ho i samotné pedagogické fakulty, pro které je vlastně konkurencí. Podle nich je to dobrý způsob, jak se přiblížit novým přístupům k výuce. „Svou kvalitou může být inspirací k proměně v širším měřítku,“ míní Vladimíra Spilková z Pedagogické fakulty UK.

Letošní ročník projektu Učitel naživo byl pilotní, od příštího září už za kurz účastníci zaplatí 12 až 23 tisíc korun podle toho, jak intenzivní přípravy se zúčastní. „Skutečná cena přesahuje sto tisíc, ale pomáhají nám sponzoři,“ vysvětluje Straka.