Hospodářské noviny: Střední školy se musí změnit, aby jejich absolventy nenahradili roboti. Zlepšit by se měla výuka jazyků a IT, říká Münich

zdroj: https://www.aspeninstitutece.org/gallery/

Publikujeme text Terezy Hronové, který přináší některé z tezí, které zazněly na výroční konferenci Aspen Institue Kam kráčíš Česko 2017. Text vyšel 29. 11. na zpravodajském webu Hospodářských novin.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Česko a Slovensko k zemím, jichž se automatizace a robotizace dotkne nejvíce. Z její červencové analýzy trhu práce vyplynulo, že se má týkat kolem 45 procent pracovních pozic.

Nejvíce by se o místo měli bát zaměstnanci se střední kvalifikací v technickém odvětví. Jejich pracovní pozice nebudou vyžadovat jen drobnou obměnu kvalifikace, ale spíše diametrálně jiné dovednosti a převážně vyšší vzdělání. Na tyto předpovědi by měly školy reagovat, to se ale zatím příliš neděje.

„Český vzdělávací systém je stále nastaven tak, aby masivně ‚vyráběl‘ absolventy právě se střední kvalifikací. Je to důsledek společensko-ekonomické skutečnosti druhé poloviny 20. století, která už je historií,“ upozorňuje Bob Kartous ze vzdělávací organizace EDUin, který pro konferenci Aspen Institutu a Hospodářských novin Kam kráčíš, Česko 2017 připravil studii o vzdělávání. Podle OECD na odborné školy nebo učiliště chodí v Česku zhruba tři čtvrtiny dětí, což je přibližně o třetinu více než průměr jejích členských zemí. „Přesto na vysoké školy odchází velký počet absolventů středních škol a pak jim chybějí znalosti z matematické, čtenářské či digitální gramotnosti,“ míní Kartous.

Zpráva také připomíná, že se nám za 25 let nepodařilo zvýšit podíl studentů všeobecného vzdělání, tedy čtyřletých gymnázií, kam žáci nastupují po deváté třídě.

Na druhé straně právě od podniků a firem zaznívá, jak jim chybí zejména technicky vzdělaní zaměstnanci.

Problém nicméně bude spíše v tom, že absolventi odborných škol a učebních oborů se ve výuce často nenaučí to, co firmy potřebují, než že by jich bylo málo.

Podle současného ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) ale rozhodně není důvod k tomu, podléhat tlakům podniků a pořádat akce, které mají motivovat mladé lidi, aby se do těchto oborů hlásili.

„V tom problém není, spíš bychom se měli soustředit na to, aby se studium začalo podobat duálnímu systému, jako to mají třeba v Rakousku. Tedy zaměřit se na kvalitu a také na všeobecné vzdělání na takové úrovni, aby absolventi nebyli za deset let
nezaměstnatelní,“ míní Štech.

Studie Aspenu upozorňuje na to, že Česká republika patří z globálního pohledu k méně významným zemím a v podstatě stojí před otázkou, zda se vydá cestou větší ekonomické a politické suverenity, nebo se smíří s tím, že o její budoucnosti se rozhoduje jinde. Jedinou možností je připravit se na nadcházející změny, což v podstatě znamená změnit vzdělávací systém.

Daniel Münich z think-tanku IDEA při Centru ekonomického výzkumu Univerzity Karlovy (CERGE), který na konferenci Kam kráčíš, Česko bude mluvit, navrhuje, aby se výběrovější střední odborné školy, odkud většina absolventů odchází na univerzity, více zaměřily na šířeji pojatou přípravu ke studiu na vysoké škole. „Méně výběrové by měly studium ve 3. a 4. ročníku strukturovat, aby část připravily na VŠ a část na profesi, ale probraly také trvalejší nadčasové obecnější dovednosti. Kvalitu vzdělávání v IT a jazycích je třeba posílit, stejně jako měkké dovednosti. Ve všem jsou ale alfou a omegou kvalitní učitelé s rozhledem a schopností žáky zaujmout. Bez nich se stejně žádný zázrak neudělá,“ upozorňuje Münich. Jenže kde je vzít, když jich je i teď nedostatek? „Dostáváme se k tomu stále opakovanému, palčivému problému trestuhodně a dlouhodobě podfinancovaného vzdělávacího systému,“ uzavírá Kartous.

Potřebujeme studenty, kteří udrží demokracii

Další z témat, kterému se řečníci na konferenci budou věnovat, je udržení stávajících demokratických systémů. V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z roku 2016 uvedlo 29 procent středoškoláků, že jsou okolnosti, kdy jsou autoritativní režim nebo diktatura lepší než demokracie. Že je demokracie lepší než všechny ostatní formy vlády, si myslí 58 procent z nich. Kvůli teroristickým útokům vzniká ve společnosti atmosféra, v níž mají stále větší slovo extremistické strany se svými názory a řešeními. Rychleji se šíří dezinformace a lidé mají větší tendence jim podléhat.

Vyznat se v přemíře informací, které k lidem každý den proudí, se přitom čeští studenti učí buď málo, nebo vůbec. Průzkum společnosti Median pro Člověka v tísni z letošního jara odhalil, že střední školy mediální výchově věnují průměrně méně než 10 hodin výuky za celou dobu studia.

Přitom úpravu učebních plánů základních a středních škol, konkrétně posílení výuky občanské výchovy a zavedení hodin mediální gramotnosti, obsahuje i vládní Audit národní bezpečnosti z loňského roku.

Lucie Šťastná, která se mediální výchovou zabývá na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, upozorňuje na to, že mediální vzdělávání v Česku není úplně dobře vyřešené.

„Záleží na přístupu jednotlivých škol. Mohou si udělat třeba jednorázový projekt na den nebo se tématu mediální výchovy věnovat průběžně v různých předmětech. Některé školy ji řeší volitelným předmětem. Tak se ale k mnoha žákům vůbec nedostane,“ řekla Šťastná.

Bývají to právě učiliště, kde se s mediální výchovou žáci většinou nesetkají.

Pak mají také tendenci volit populistické, až extremistické strany. Zatímco podpora populistické Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury byla na gymnáziích minimální, na učilištích skončila letos na podzim v projektu Člověka v tísni jako druhá nejpreferovanější hned za hnutím ANO Andreje Babiše.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz