Hospodářské noviny: Učitelství už nebude povolání na celý život

ilustrační foto by Tasmanian Archive and Heritage Office (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 7. 4. ve zkrácené podobě v Hospodářských novinách pod názvem Další promarněná šance školství?. Text se věnuje návrhu kariérního řádu, který tento týden prošel ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou.

Manévr, o který se právě pokouší vedení ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou, je komplikovaný trojboj. Má-li se ve vzdělávání něco změnit, je třeba prakticky naráz uvést do provozu tři klíčové nástroje. Zkvalitnit řízení školství, pod čímž se skrývá snaha najít způsob, jak alespoň částečně vyjmout školy z pravomoci krajů a obcí a mít vliv na výběr a jmenování ředitelů. Za druhé je třeba změnit způsob financování, který by měl umožnit zaplatit všechny ty drobné modernizace, které ve školách probíhají – asistenty, mentory, školní psychology a také razantně zvýšit platy. A za třetí zavést karierní řád, který dá učitelské kariéře nějaký tvar a příjmový růst. Dnes totiž nastoupíte za dvacet dva tisíc základního platu, a pokud budete po třiceti letech práce končit opět jako učitel, budete mít tak o sedm tisíc víc. A nejde jen o peníze, ale i prostou profesní perspektivu.

Tyto tři věci musí ministerstvo zvládnou v šibeničním termínu dvou let a volby jsou za rohem. Přitom změna řízení je v tuto chvíli politicky neprůchodná. Ředitelé jsou velmi často vazaly krajských i obecních zastupitelstev a těm taková situace vyhovuje. Změna financování (ta do jisté míry vliv krajů na školy omezí a posílí úlohu centra) a karierní řád jsou siamská dvojčata. Karierní řád bez nových peněz bude pouhá formalita. A lít peníze navíc bez toho, že máme jasně pojmenováno, jak poznáme kvalitního učitele a jak ho máme odměňovat, to je pouhé plýtvání.

Tupý pilník, viklavé kladivo

Z toho důvodu je dobré být v kritice schvalovaného kariérního řádu umírněný. Toto vedení ministerstva je první, které se ho po letech debat pokouší uvést v život. Ale bohužel, těch vad je opravdu hodně. Od karierního řádu odborná veřejnost očekává, že bude hledat, jak k pedagogické profesi přitáhnout co nejzajímavější lidi a nabídne jim kariéru, v níž se mohou vlastním úsilím zlepšovat. Kde budou náročné atestační stupně spojené s jasným příjmovým růstem. Kde bude srozumitelně pojmenováno, co musím zvládat, abych mohl být „seniorní“ učitel, lektor, mentor, případně, co musím mít za sebou, pokud budu chtít být ředitel nebo inspektor.

Jaká je nakonec realita? Vlivem lobbingu učitelských fakult, odborů a dalších skupin, je navržen systém, kde po ukončení vysoké školy nastoupíte do dvouletého adaptačního období a na konci vás čeká víceméně formální zkouška před komisí, kterou zřizuje škola. A přídavek na platu. Neprošel návrh, aby vstup do adaptačního období byl umožněn i lidem s bakalářským vzděláním z jiného oboru, kteří by si právě v těchto dvou letech v praxi doplnili pedagogickou kvalifikaci a na konci je čekala opravdu náročná atestace. Odmítnuta byla i varianta, že by učitelé, kteří projdou další atestací na třetí stupeň, mohli být na část svého úvazku lektory a mentory na jiných školách a šířit tak to, co umějí. Prý by to bylo organizačně a finančně příliš náročné, musel by za ně někdo suplovat.

Související zákon o pedagogických pracovních navíc neotevírá profesi novým a motivovaným lidem, neusnadňuje jim vstup do ní. Naopak se snaží udržet ono pedagogické ghetto, kde se mylně předpokládá, že nastoupím v pětadvaceti do školství a odejdu odtud až do důchodu. Stejně tak karierní systém nenastavil způsob výběru a jasných požadavků na ředitele, inspektory a další vyšší pedagogické profese. Z hlediska rozvoje učitelství tenhle systém nepřináší prakticky nic. Má-li to být nástroj na efektivnější využití investovaných peněz, tak je to tedy hodně tupý pilník.

Učitelství není nadosmrti

Základní omyl je představovat si dnes učitelství jako celoživotní profesi. Svět se mění tak rychle, že je klíčové, aby co největší část učitelů měla během své kariéry zkušenosti z praxe, z firem, z reálného života. Proto má karierní systém umožňovat dočasné odchody z profese a hladký návrat, pomáhat doplnit stavy z řad těch, kteří zjistí třeba ve třiceti, že chtějí jít na pět deset let učit. A umožnit rychlou obměnu za ty, kteří v tom povolání vyhořeli. Jinak nám hrozí jednak nedostatek učitelů (až desítky procent čerstvých absolventů odchází v prvních čtyřech letech), jednak zapouzdření těch, kteří v jedné škole a na jednom místě setrvali příliš dlouho a vnějšího světa se spíš bojí, než aby ho chtěli vpouštět do školy. Nedostatek učitelek a učitelů na prvním stupni je už teď velmi vážný problém. Učitelé přírodovědných předmětů budou pravděpodobně chybět stále častěji. V tomto směru navržený karierní systém a zákon o pedagogických pracovnících žádné řešení nenabízejí, spíš situaci komplikují. Takže díky za čestný pokus, ocenění je na místě, a teď hledejme cestu, jak z karierního systému udělat funkční nástroj, který školství opravdu pomůže.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

13 komentářů k "Hospodářské noviny: Učitelství už nebude povolání na celý život"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk

Pan Feřtek si vedle expertství otevřel i jasnovidecví?

Ennio Kocourek
Provádět stejný pokus znovu za přesně stejných podmínek a očekávat JINÝ výsledek než prve, to je považováno za příznak šílenství. A my tu máme nový „kariérní řád“, který, řečeno hodně kulantně, „žádné řešení nenabízí“, na kterém Ministerstvo a všichni ministerští experti pohnojili co se dalo. A co teď? Inu, „teď hledejme cestu, jak z karierního systému udělat funkční nástroj, který školství opravdu pomůže“. A kdo tu cestu bude hledat? No přece stejné Ministerstvo a stejní ministerští experti. //// Troufnu si odhadnout výsledek jejich úsilí. //// Jedním z nesmyslů, na kterých kariérní neřád staví, je předpoklad, jako by každou školou „protékala“… Více »
Pěnice Skalicová

A kdo jim to nařídí? Jak se bude určovat, kdo už má vypadnout?

To jsou opravdu bláboly. nechce jít Feřtek zase napsat nějaký scénář? To mu docela jde.

Vladimir Stanzel
Vladimir Stanzel
Vskutku názor hodný experta, který se doposaváde několikrát denně ukláněl směrem k Finsku. Jestlipak tam otevírají profesi novým a motivovaným lidem – nepedagogům – a usnadňují jim vstup do ní? Jestlipak se snaží rozbít ono pedagogické ghetto, kde se mylně předpokládá, že nastoupím v pětadvaceti do školství a odejdu odtud až do důchodu? Nějak jsem si nevšiml. A tak je to u nás se vším tím expertním balastem. Vyzobává se kdeco prakticky odkudkoli, bez smyslu, bez koncepce, vždy dle gusta poraděnkova. Jen neuznat, že by učitel, klasický absolvent pedagogické, filosofické či přírodovědecké fakulty mohl být odborníkem, natož pak nenahraditelným. Odborníci… Více »
Tomáš Feřtek
Pozoruhodné, co z toho textu dokážete vyčíst. To je přímo ohňostroj interpretací. Mimochodem o tom, že je třeba přestat uvažovat o učitelství jako o celoživotní profesi mluvilo vedení ministerstva za Fialy a přišlo mi to rozumné. To, že „klasickou“ cestou může vzniknout dobrý učitel nezpochybňuji ani náhodou, ale ta profese je opravdu pořád náročnější a přežít ji ve zdraví po padesátce je fakt obtížné, jak ostatně vidím na svých vrstevnících a spolužačkách z peďáku. Proto by mi ta větší otevřenost přišla velmi rozumná. A opět to není moje myšlenka, o tom se leckde a i mezi učiteli diskutuje už léta.… Více »
Zdeněk

Je opravdu pořád náročnější? – Kolem sebe neslyším nářky na vlastní vyučování, ale to vše kolem, na byrokracii, nedomrlé předpisy a unáhlenosti jako inkluze a kariérní řád, testovací buzeraci… O tom se mezi učiteli diskutuje už léta. Stejně jako o neustálé dehonestaci učitelské profese. Větší otevřenost? Jen další podvodná snaha obejít pedagogické vzdělání.

Vera
Pane Feřteku, mám v živé paměti Vaši perlu o tom, že dnešní děti zvládají několik činností najednou, jsou na mobilu, tabletu, mluví s kamarádem a k tomu se třeba dívají na televizi a že škola má tyto aktivity rozvíjet a podporovat…to že dostává na frak schopnost soustředění a v extrémních případech se děti soustředí pouze na několik vteřin, zřejmě berete jako skvělý bonus. Teď zase přicházíte s tím, že na školách bude nejlépe zavést chaos v příchodech a odchodech učitelů, aby děti pozbyly i zbytky jistoty, kterou jim zaručuje právě relativně stabilní prostředí. Pro ilustraci – moje dcera má během… Více »
Pěnice Skalicová

Jestliže si tedy někdo myslí, že po padesátce můžou u učitelů nastat problémy (možná že i dříve), proč raději místo hloupých řečí o změně zaměstnání nezačít uvažovat o tom, jak učitelům vylepšit jejich pracovní podmínky.Jak jim dát více odpočinku, jak jim jako bonusy dát třeba lázně? Další nápady si vymyslete sám. Hloupé řešení se změnou zaměstnání je opět snaha o rychlé a snadné řešení. i poslanci nám to pěkně ukázala i na kariérním řádu, který je zcela pitomý a neodsouhlasení volna po x letech praxe, které je v některých vyspělých zemích zcela samozřejmé.

Ennio Kocourek

„uvažovat o tom, jak učitelům vylepšit jejich pracovní podmínky“ (a hlavně rozhodovat) bude podle vás kdo? Poslanci, ministeriálové. Takže by to dopadlo zase stejně jako s kariérním řádem. ////

Představy těchhle expertů o tom, co znamená „vylepšit“, se shodují s mou představou zhoršit, pokazit, zničit … ////

Petr
Petr

Pane Sotolari, pojdte vice vysvetlit svuj prispevek. Takhke to vnimam jako vykrik do tmy. To co se pise v tom clanku je do puntiku pravda. V teto podobe je karierni rad nemotivujici. Uzavrit system a stale se ohanet mantrou pg. vzdelani je mizerny argument pri stavu urovne vyuky na pg.fakultach. Precist si knizku o vyvojove psychologii a didaktiku si muze kazdy sam doma!!

Ennio Kocourek
Co se píše v článku NENÍ do puntíku pravda. Jde o směs údajů pravdivých, údajů přijatelných, údajů diskutabilních a údajů lživých. Například „Má-li se ve vzdělávání něco změnit, je třeba (…) zkvalitnit řízení školství …“ je jasná nepravda. Ve vzdělávání by se ledacos změnilo i tehdy, kdyby si stát přestal hrát na řízení školství a MŠMT zrušil. //// A pokračování onoho výroku – „… snaha najít způsob, jak alespoň částečně vyjmout školy z pravomoci krajů a obcí“ – je lež přímo odporná. //// Výrok „Změna financování (…) a karierní řád jsou siamská dvojčata.“ je přinejmenším diskutabilní. Stát by učitelům klidně… Více »
Zdeněk

Mantra o nějaké otevřenosti je mizerný argument proti úrovni výuky na pg. fakultách. Proti zlepšování výuky na pg. fakultách nic nemám, ale EDUin a spol. chtějí svým návrhem místo zlepšení pg. vzdělávání pg. vzdělávání jednoduše obejít. Vůči absolventům pg. fakult by to byla zjevná diskriminace. Kdyby tak měli eduíni alepoň tolik cti a odvahy a o snaze likvidovat magisterské studium pro učitele mluvili otevřeně.

Pěnice Skalicová
Kariérní řád v té podobě, jak byl schválen opravdu nic neřeší. Z čehož dovozovat „nutnost“ nemít pg. práci jako celoživotní povolání nevyplývá. Jsou to dva oddělené problémy. I v současnosti se pedagogové dále vzdělávají. někdy více, někdo méně. Ono taky jet na školení, platit si to a navíc chybět v práci není moc motivující. Přesto se učitelé vzdělávají. Kariérní řád nám nařídí mít k práci učitele ještě funkci. Takže budeme jeden funkcionář vedle druhého. Nepěkná představa. Stále mi tu chybí podpora práce učitele. Kolik článků bylo popsáno povídačkami o blahu a štěstí žáků a studentů. kolik peněz do tohoto bohulibého… Více »
wpDiscuz