Já sám se rozhoduji, jestli se sebou chci něco dělat

DofE

Publikujeme rozhovor Boba Kartouse s Tomášem Vokáčem, ředitelem Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu. Jde o vzdělávací program podporující celkový osobnostní rozvoj mladých lidí, zapojit se mohou i české školy a centra volnočasových aktivit. Právě dnes předávají organizátoři ceny těm studentům, kteří se programu zúčastnili.

„A neméně důležitý je i přístup vedoucího, pedagoga, našich dobrovolníků, kteří nejsou v pozici někoho, kdo říká, že se něco musí či jak se to má dělat, ale vystupují v roli mentora či kouče, který pomáhá, navrhuje, konzultuje,“ říká Tomáš Vokáč, ředitel Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu v ČR, o roli učitelů v programu zaměřeném na mnohostranný rozvoj osobnosti dospívajících prostřednictvím prvků zážitkové pedagogiky v oblasti talentu, sportu, dobrovolnictví a dobrodružství.

Tomáš Vokáč
Tomáš Vokáč

Co je to Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, jak vznikla? Zní to jako turnaj v pólu nebo hon na lišku… 

Vodní pólo, ani aristokratické lovení zvěře to není (smích), ačkoliv pólo by se určitě vešlo do jedné ze čtyř oblastí, které jsou součástí Mezinárodní ceny. Cílem DofE, jak nazýváme Mezinárodní cenu v České republice, je připravit mladé lidi na budoucí život i budoucí profesní dráhu, přivést je k tomu, aby se o sebe uměli postarat, poradili si v dnešním světě, byli samostatní, odvážní, vytrvalí, houževnatí, kreativní, ale i odpovědní vůči sobě samým, vůči ostatním lidem, naší společnosti a jejím hodnotám. Tedy jde o posílení osobnostních kompetencí mladých, po kterých se v současné době ve vzdělávání tolik volá. DofE založil před téměř 60 lety princ Philip, vévoda z Edinburghu společně s Kurtem Hahnem, německým pedagogem, propagátorem zážitkové pedagogiky, který musel utéct z Německa před nacisty. Cenu začali realizovat na britských internátních školách a od té doby se DofE rozšířilo do 140 zemí po celém světě a v současné době je to jedna z největších nadací zabývající se neformálním vzděláváním mladých lidí. Do České republiky ji přivedla Lady Luisa Abrahams, golfová šampiónka z období prvorepublikového Československa a minulý rok to bylo právě 20 let, co DofE v ČR začalo působit.

Co je cílem této Ceny?

Cílem Ceny je pomáhat mladým lidem ve věku 14 – 24 let v jejich komplexním osobnostním rozvoji formou, která je motivuje, která je pro ně samotné výzvou a v neposlední řade, která je baví. Důležitá je dobrovolnost účasti: já sám se rozhoduji, zda chci se sebou něco udělat. A neméně důležitý je i přístup vedoucího, pedagoga, našich dobrovolníků, kteří nejsou v pozici někoho, kdo říká, že se něco musí či jak se to má dělat, ale vystupují v roli mentora či kouče, který pomáhá, navrhuje, konzultuje. U nás stále ještě ne úplně standardní vzdělávací postup. Účastníci si tak sami za pomoci svého vedoucího určují, v čem se chtějí zlepšit, co chtějí dosáhnout, komu nebo kde pomoci a jaká bude obtížnost jejich cílů. Věnují se zároveň rozvoji svého talentu, sportovní aktivitě, dobrovolnictví a vyráží se svými spolužáky na dobrodružnou expedici, tedy v rámci čtyři aktivit posilují svého ducha i tělo. Taková moderní calocaghatia. Program je rozdělen na bronzovou, stříbrnou nebo zlatou úroveň podle náročnosti stanovených cílů. Na závěr získávají všichni účastníci certifikát s mezinárodní platností, který je na mnoha zahraničních univerzitách a u mnoha zaměstnavatelů vnímán jako známka vysoké kvality kandidáta.

Takže nejde ani tak o cenu, kterou na konci studenti dostanou, jako spíše o vzdělávací program? Jaké jsou jeho hlavní pilíře?

Závěrečné ocenění za účasti známých osobností, kteří působí jako patroni nadace a donátorů z řad osobností z businessu, je důležité v tom, že si mladí lidé uvědomí, že něco dokázali, někam se posunuli, že vydrželi a po právu je za to někdo ocení. Podstata je ale zejména v tom, že se zvoleným aktivitám věnují dlouhodobě a pravidelně. Na Cenu dosáhne každý, kdo se snaží zlepšit, nikdo s nikým nesoutěží a nepoměřuje se. Typický účastník, středoškolský student se například alespoň 1 hodinu týdně věnuje sportu, rozvoji svého talentu (cizí jazyk, hudební nástroj, malování, zpěv apod.) a dobrovolnictví (pomoc v domovech důchodců, nemocnicích, školkách, nadacích) a jako vrchol ho pak čeká spolu s ostatními spolužáky ve skupině 4-7 studentů tzv. dobrodružná expedice, kdy si vyzkouší, jak přežít v přírodě od samotného plánování celé cesty až po její realizaci. Ta se může odehrávat nejen u nás, ale i v zahraničí. Mladí Češi tak již dobyli například rumunský Banát či arménskou poušť Nairi. Letos se chystají do Laponska či na výpravu do Himalájí.

Kolik škol už je v ČR zapojeno? A jaké školy to jsou? Podle názvu by člověk mohl nabýt dojmu, že jde pouze o ty elitní? A mohou se zapojit jen školy, nebo i někdo další?

V současné době je zapojeno celkem 93 institucí pracujících s mládeží a v nich kolem 250 dobrovolných vedoucích, kteří se mladým lidem v rámci DofE věnují. Jedná se zejména o střední školy od těch mezinárodních typu Open Gate, přes gymnázia například v Rumburku, Příbrami či Třeboni po učiliště či specializované střední školy jako SPŠE Plzeň či SOŠ Šumperk. Zapojené jsou však také některé základní školy – hodně mladých lidí se DofE účastní třeba na ZŠ Lesní v Liberci. Fungujeme také v desítkách DDM a Středisek volného času, za všechny například DDM Mladá Boleslav či SVČ Trutnov. Důležitou a podstatnou součástí jsou také mladí lidé z dětských domovů a dětských domovů se školou, kde má DofE velkou tradici jako v DDŠ Veselíčko a v DDŠ Těrlicko. Snažíme se tyto děti aktivně do Ceny zapojit, zatraktivnit jejich pobyt v domovech, či jim dokonce pomocí DofE změnit život. V plánu pro letošní rok je zapojení dětí s handicapem či dětí z vyloučených lokalit. Existuje také několik neziskových organizací včetně YMCA, ve kterých se mohou mladí lidé do DofE zapojit v Praze. Do budoucna uvažujeme i o zapojení některých univerzit, ať již v rámci programu či v rámci různých společných vzdělávacích či výzkumných projektů. S trochu nadsázkou vždy tvrdím, že DofE propojuje všechny stupně českého vzdělání, mimo mateřských škol samozřejmě, a vytváří tolik potřebnou platformu pro sdílení zkušeností mezi studenty, vedoucími a pedagogy z různých institucí.

Jak program samotný probíhá, pokud se do něj škola zapojí? 

Naše heslo je co nejvyšší kvalita, ale co nejmenší papírování. Myslím si, že je ho v současném českém školství až dost. Ve škole či organizaci tak stačí nalézt dva učitele či vedoucí, které v rámci jednodenního školení, akreditovaného MŠMT, proškolíme. Ti pak program se svými žáky na škole či v rámci kroužku realizují. Samozřejmě za podpory Národní kanceláře, která dodává základní materiály jako příručku pro vedoucí, konzultace či finanční dotaci při rozjezdu. Jakmile je vedoucí proškolen, podepisujeme s danou školou či organizací licenci a program se může rozběhnout. Učitelé pak se studenty na pravidelných setkáních konzultují jejich aktivity, radí jim a motivují je k vytrvalé práci na sobě samých i jejich aktivitách. Samozřejmostí je i pečlivá příprava a realizace cvičné expedice. Jsme rádi, že naše školení mají pozitivní ohlas pro svou interaktivnost a pro letošek připravujeme nadstavbové tréninky na téma mentoringu a koučinku.

Škola za účast něco platí?

Účast v programu DofE je v současné době pro většinu škol zdarma, i když celosvětově je standardní, že se za něj platí. Je to přeci jen velmi prestižní záležitost. Systém zpoplatňování postupně zavádíme i u nás, ale tak, aby to bylo vždy pro školu či instituci únosné. Jednotliví účastníci si platí pouze své účastnické knížky, které stojí 100 korun. Od letošního roku pak budeme přecházet z papírových knížek na moderní aplikaci. 100 korun na studenta je spíše motivační příspěvek, náklady na jednotlivce jsou samozřejmě mnohokrát větší. Sociálně slabší děti či děti z dětských domovů neplatí nic. Spíše se snažíme naše zapojené školy a instituce finančně podporovat. V rámci Fondu DofE financujeme například příspěvek na tréninky dětí, školení vedoucích, kroužky, nebo výbavu či cestovné na expedice. V roce 2015 jsme přispěli částkou 300 tisíc korun a podpořili zhruba 160 mladých lidí v jejich aktivitách. Je skvělé, když slyšíte, že kluci, kteří se donedávna poflakovali po sídlišti teď díky DofE, která jim přispěla na permanentky do tělocvičny, pravidelně chodí cvičit a chytlo je to.

Studenti musejí dosahovat určitých výsledků, jak jsou hodnoceni?

Ano, ale nikoli formou soutěže. Mezinárodní cena vévody z Edinburghu se řídí mezinárodními požadavky kvality a snaží se napomáhat všestrannému rozvoji mladých. Výsledek je důležitý, ale důležitější je cíl a cesta k tomuto cíli. Každý, kdo podstoupí podobnou výzvu a vytrvá, pak získává na slavnostním předávání cenu i certifikát třeba i z rukou členů britské královské rodiny. Letos slavíme 60. výročí založení Mezinárodní ceny a pevně věříme, že jeden či dva mladí lidé budou vybráni a dostanou ocenění přímo od Prince Filipa, vévody z Edinburghu v Buckinghamském paláci.

Jde o mezinárodní program, jak se to projevuje? Mají studenti možnost získat nějakou mezinárodní zkušenost?

Ano, studenti mají možnost účasti na mezinárodních expedicích a akcích s pobytem, kde se potkávají s účastníky z dalších zemí. České školy a skupiny účastníků si navíc samy organizují expedice v zahraničí. My jim pomáháme zprostředkovat přes naše kanceláře v zahraničí partnerské školy a instituce. Příkladem může být expedice účastníků DofE z Klubu cestovatelů z Plzně, kteří vyrazili před rokem na expedici do Arménie, odkud si přivezli spoustu zážitků a také dokument o jejich cestě. Některá Místní centra DofE již navázala přímou spolupráci s organizacemi a školami zapojenými v DofE v dalších zemích a pořádají společné expedice a výměny. V současné době připravujeme výměnné pobyty v Izraeli a dalších zemích.

Co se stane se studenty, kteří programem projdou? Co jim to vlastně přinese? Máte nějaké „stories of success?

Nedávno jsem mluvil s jedním ředitelem prestižní pražské školy, a ten mi řekl, že za svoji 40ti letou kariéru ve školství ještě neviděl mladého člověka, kterému by DofE alespoň částečně nezměnilo život. Všem určitě program přináší větší sebevědomí, samostatnost, vytrvalost a umění poradit si v různých situacích. V průzkumu Univerzity of Northampton mezi účastníky programu z nich 84 % uvedlo, že cítí zlepšení v rozhodovacích schopnost, 93 % si myslí, že se zlepšili v týmové práci a 71 % pociťuje díky programu zvýšení sebevědomí. Vždyť dosáhnout cílů, které si sami stanovili, není snadné a mnohdy to nejsou cíle ledajaké. Například Lucie Leišová v rámci programu přeplavala v roce 2014 Gibraltar a letos v létě zvládla přeplavat 180 km Vltavy, což spojila s charitativní sbírkou. Markéta „Peggy“ Marvanová projela na horském kole nejdelší nezabezpečený závod na světě Great Divide Tour přes celou Kanadu a USA a v rámci něho vybírala finance na speciální dvojkolo pro Dáju, holčičku trpící myopatii, aby se mohla občas s maminkou projet. Lukáš Kotlár, který se dostal z dětského domova až na slavnostní předávání ocenění před členy britské královské rodiny, kdy jako jeden ze čtyř vybraných z milionu účastníků Mezinárodní ceny po celém světě prezentoval svůj příběh i Českou republiku, založil a vede v rámci dobrovolnictví časopis pro dětské domovy Zámeček. Nebo Petr Kolařík, který se s pomocí certifikátu DofE dostal na univerzitu v britském Southamptonu a mnoho menších, ale stejně důležitých úspěchů. Zkrátka, jak rádi říkáme, „Má to cenu!“.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz