Moderní řízení: Kariérový poradce by měl umět vyhmátnout to podstatné a nasměrovat dál

Publikujeme rozhovor Aleny Kazdové se Silvií Pýchovou (EDUin) o stavu kariérového poradenství u nás a přístupech v zahraničí. Silie Pýchová je lektorkou švýcarské metody mapování kompetencí CH-Q a spoluzakladatelkou a předsedkyní občanského sdružení Centrum kompetencí (ZDE). Rozhovor vyšel 24.2. pod názvem Profesní budoucnost stavte na „pokladech“ ze své minulosti v Moderním řízení (ZDE).

Silvie Pýchová se v kariérovém poradenství našla. Dostala se k němu přes praxi učitelky a pak díky setkání s evropskými programy, když pracovala v Domě zahraničních služeb v programu Euroguidance. „Ty mi umožnily nahlédnout do toho, jak se kariérové poradenství v zahraničí profiluje, jak je tam oceňována jeho role pro osobní život člověka a pro rozvoj společnosti,“ říká Silvie Pýchová.

Během práce v programu Euroguidance jste měla příležitost vyjíždět do evropských zemí, později absolvovat kurz kariérového poradenství poskytovaný univerzitou ve Stockholmu. Jak vás tato setkávání s evropským kariérovým poradenstvím ovlivnila?

Poznala jsem, že naše pojetí kariérového poradenství nerezonuje s vývojem evropského kariérového poradenství, v němž kupříkladu Švédsko zaujímá jedno z předních míst.

V čem nerezonuje?

Koncept moderního kariérového poradenství, jak jsem ho poznala v zahraničí, má čtyři klíčové priority:

1. Career management skills – dovednosti řídit svou vlastní kariéru.

2. Dostupnost. Když jsme byli ve Stockholmu, tak mě překvapilo, že centrum kariérového poradenství funguje například uprostřed obchodního komplexu, kde to kypělo životem. Ve Švédsku nemají služby poradců stigma něčeho negativního. To, že je někdo nezaměstnaný, nechápou jako problém, ale jako jednu z možných fází v životě, do níž se může v současném světě dostat kdykoliv každý, a je třeba mu pomoci tuto fázi překonat. Pro švédské kariérové poradce je klient ten, kdo hledá práci, není to tedy nezaměstnaný v pejorativním smyslu slova.

3. Kvalita poradenských služeb. Ta u nás není zatím pojmenovaná, málokdo vám vysvětlí, co to je, co od ní očekává. Chybí standardy kvality těchto služeb.

4. Koordinovanost služeb kariérového poradenství. Pojem kariérové poradenství u nás už najdete v současné době ve většině strategických dokumentů, ale pořád ho nevnímáme jako pojítko mezi světem vzdělávání a světem práce, kde je nutná spolupráce a koordinace.

Co je vlastně kariérový poradce za člověka, co musí umět?

Zralá osobnost, která dokáže spolupracovat s lidmi na jejich životní profesní cestě. Umí individuálně s každým komunikovat, naslouchat mu, pospojovat zajímavé momenty v jeho minulosti i současnosti, které lze využít v budování další pracovní i vzdělávací dráhy. Pomáhá lidem najít vnitřní kompas při hledání práce. Po celý život, v kterékoliv fázi jejich života. Nejen když končí školu, nejen když o práci přijde, ale i v případě, že člověk chce svou dosavadní práci změnit. Kariérový poradce ale nemá člověku doporučovat, co by měl dělat a jak, což se mnohdy děje. Úkolem kariérového poradce je vést klienta k samostatnosti a odpovědnosti za vlastní rozhodování o pracovní dráze. Ve Stockholmu se mi líbilo heslo kariérového centra „Think less, do more“ – nepřemýšlejte tolik, dělejte, buďte aktivní a zkoušejte různé cesty.

Jak funguje takový poradce ve Švédsku nebo jinde v zahraničí?

O profesi kariérového poradce je ve Švédsku velký zájem, je tam i podporována, studuje se na VŠ, podobně jako v Německu či Velké Británii a dalších evropských zemích. Vzdělávání kariérových poradců sestává z několika různých disciplín, je to interdisciplinární obor. V těchto i dalších evropských zemích je pokládáno kariérové poradenství za společensky užitečné a respektované povolání, které funguje na školách, na úřadech práce i v privátní sféře. A využívají ho i firmy. Například v Dánsku a na Islandu pozvali manažeři kariérové poradce přímo do firmy mezi zaměstnance, aby si sami zaměstnanci ve spolupráci s kariérovými poradci ověřili, zda jsou na pracovním místě, pro něž mají předpoklady, a zda tu práci chtějí opravdu dělat. Samozřejmě že to byl benefit pro zaměstnance, výstupy zůstaly za dveřmi, jen mezi poradcem a zaměstnancem. U nás na význam tohoto oboru musíme teprve přijít, ale věřím, že doba k tomu nazrává.

Důležitá je asi vzájemná důvěra.

Ano. Bez toho by to nešlo. Profesionální kariérový poradce musí zachovávat etická pravidla. Kariérové poradenství je o pocitu bezpečí, aby se lidé otevřeli. Má-li být dosaženo nějakého výsledku, musí celý proces probíhat důvěrně, diskrétně a eticky. Budoucnost u nás vidím právě v profesionalizaci kariérního poradce.

Už jste to trošku zmínila, v jaké situaci je kariérové poradenství u nás?

Zatím chybí ucelený celoživotní systém a chápání kariérového poradenství jako efektivního nástroje pro dobře fungující ekonomiku. Některé země, například Velká Británie, mají propočty o tom, jak investice do kariérního poradenství šetří veřejné finance a jak je ekonomicky důležité.

U nás je kariérové poradenství stále zaměřené hlavně na mladou generaci, která stojí po konci školní docházky před volbou povolání. Další a přitom mnohem delší část profesní kariéry dospělého člověka, která by měla být úzce spjata s celoživotním učením, tím zatím u nás pokryta není.

Přesto si ale myslím, že od doby, kdy jsem se sama potkala s kariérním poradenstvím v roce 2008, se už leccos mění. Zásluhu na tom má i soutěž o Národní cenu kariérového poradenství, která oceňuje projekty zaměřené na kariérové poradenství, nebo Národní poradenské fórum, což je síť sdružující instituce a organizace, které usilují o změny v kariérovém poradenství. Hodně se angažují neziskové organizace a pomáhají finance z evropských fondů. Tím, že čím dál více mladých lidí vyjíždí do zahraničí, kde se seznamují se zahraničními modely kariérového poradenství, se bude o této oblasti více hovořit a to pomůže profesionalizaci těchto služeb.

Začala jste se věnovat kariérovému poradenství profesionálně jako lektorka. Založila jste společně s Dorotou Madziovou a dalšími kolegyněmi občanské sdružení Centrum kompetencí.

Díky své práci pro program Euroguidance v ČR jsem měla možnost se proškolit ve švýcarské metodě mapování kompetencí a sebeřízení, která se jmenuje CH-Q. Školili nás nizozemští lektoři a zprvu jsem od toho nic nečekala. Cílem této metody je sebepoznání – odpovědi na otázky: kdo jsem, z čeho mohu čerpat zkušenosti, co vlastně umím a co mohu nabídnout, na čem dotvářet svou profesní budoucnost. S překvapením jsem přitom zjistila, jak velké mezery já sama mám ve svém vlastním poznání. Na tohle mě žádná vysoká škola ani žádný vzdělávací program nepřipravily. Nikde mi nekladli takové otázky, až metoda mapování kompetencí CH-Q. Rozhodla jsem se, že si udělám certifikaci na všechny úrovně této metody, abych mohla působit jako lektorka a přenést tuto metodu do kariérového poradenství v Česku, protože mě nejvíc ze všeho zajímá přímá práce s klientem. Tak vzniklo Centrum kompetencí, které má ambici být otevřené těm, kdo se rozhodnou kariérové poradenství využít.

Co bylo podmínkou pro to, abyste metodu mohla u nás používat?

Absolvovat několik úrovní tohoto vzdělávacího programu a získat mezinárodní certifikaci na nejvyšší úroveň – lektor. Zatím jsme v Česku dvě lektorky s touto certifikací a podařilo se nám získat od Švýcarska práva na využívání této metody v ČR. Na certifikování se nyní připravuje desítka dalších zájemců.

Jak metoda funguje a co klienta v kurzu čeká?

Metoda mapování kompetencí je řízený proces několika školicích aktivit pro konkrétní cílovou skupinu. Program kurzu pokaždé – a to je zásada mapování kompetencí – stojí na ose minulost, současnost, budoucnost. Smyslem kurzu je, aby si v jeho závěru účastníci dokázali odpovědět na 3 otázky: kdo jsem, co umím a co chci. Je to sebezkušenostní kurz, nejde o terapii, ale o proces sebepoznání na základě zkušeností, které člověk během života nasbírá a které by mohl v budoucnu využít. Pracujeme ve skupině, což je jeden z dalších přínosů této metody. Začínáme úvodním blokem, v němž lektor vede individuální pohovor s klientem. Klade klientovi otázky o jeho minulosti, současnosti a představách pro budoucnost. Minulost slouží k zodpovězení otázky, z čeho mohu čerpat, jaké dosud neuvědomované kompetence nabyté v minulosti mám. Jsou to jakési poklady, po nichž klient pátrá ve své minulosti a o nichž neměl tušení. Při mapování současnosti se zaměřujeme na životní a pracovní hodnoty. A o budoucnosti pak přemýšlíme, jak s tím, co jsme o sobě zjistili, můžeme a chceme naložit v pracovním životě.

Nezabýváme se tedy formálně uznávanými dovednostmi jako vysvědčením, diplomy, ale situacemi, s kterými bývá člověk v životě konfrontován a při nichž získává nové znalosti a dovednosti, říkáme kompetence.

Můžete uvést nějaký příklad takové situace?

Například krizové situace v rodině, neúspěch v řešení nějakého úkolu v zaměstnání, o nichž si člověk obvykle myslí, že ho oslabily, paradoxně formují u jedince kompetence jako odolnost vůči stresu, trpělivost, empatii, spolehlivost a další. Smyslem tohoto sebepoznávání je, aby si člověk uvědomil svou hodnotu a to, co chce sám z vnitřní motivace dál rozvíjet, v čem se cítí dobře. Na úvodní blok pak navazuje sebemarketing, sebeprezentace, to už se odehrává ve skupině, kdy si lidé dávají navzájem zpětnou vazbu, komunikují, podporují se, naslouchají si a sdílejí své životní zkušenosti. Na to pak u některých kurzů navazuje koučování.

A co si z kurzu nakonec odnesu jako klient?

Každý si během kurzu sestaví vlastní akční plán a osobní portfolio svých kompetencí s konkrétními důkazy, které tyto kompetence potvrzují, a určí si cíle, jichž chce na základě toho dosáhnout.

Můžete být konkrétnější?

Nedávno jsme uzavřeli projekt ve spolupráci s neziskovou organizací Spiralis, v němž jsme proškolili přes 70 matek samoživitelek s vyšším vzděláním – s maturitou a výše. Tedy vysoce kvalifikované ženy, které se v důsledku určitých okolností, kdy chtěly mít rodinu a vše nevyšlo tak, jak si představovaly, potýkají s tím, jak uživit rodinu. To je priorita, kvůli níž vykonávají práce, které často neodpovídají jejich kvalifikaci.

Ve zmiňovaném projektu to byly ženy, které měly srovnaný hodnotový žebříček, pouze vlivem životních okolností zapomněly na svou sebehodnotu, na to, že by se v životě měly a mohly samy i seberealizovat. Práce s těmito klientkami byla nesmírně zajímavá, mnohé se na základě mapování vlastních kompetencí rozhodly například dál studovat v oboru, který je zajímá, některé podnikat v oboru, který nestudovaly, ale kdysi byl jejich koníčkem, protože si uvědomily, že to byl kdysi jejich sen, že mají chuť se k němu vrátit.

Co znamená setkávání s těmito klientkami pro vás jako lektorku?

Pro mě to je nejen obrovská zkušenost, ale i potvrzení toho, že celoživotní poradenství v kariéře je správná cesta. Že takové služby mají být k dispozici komukoliv celoživotně. Mimochodem kariérové poradenství může být východiskem pro lidi, kteří se potýkají s vyhořením. Také se stává, že lidé, kteří pochybují o tom, zda jsou na tom správném místě, při spolupráci s kariérovým poradcem zjistí, že vlastně mají svou práci rádi, a dostanou nový impulz v ní pokračovat. Trh práce už zkrátka nikdy nebude nastaven lineárně a nové začátky budou v průběhu života hledat nejvíce právě vysokoškoláci a vysokoškolačky, protože jejich potenciál je velký a mohou se věnovat průřezově různým tématům, oborům.

Mluvíme o kompetencích – jak kompetenci definovat?

Termín kompetence vystihuje, že člověk je schopen, mocen něco dokázat. Odpovídající kompetence vás zmocňují, že něco dokážete. Nejde ale jen o dovednosti a znalosti, patří do nich i složka hodnot a postojů. Dobrým příkladem je u řidičského průkazu kompetence řídit vozidlo. Při řízení auta potřebujete dovednosti manuální, schopnost orientovat se, znalosti pravidel silničního provozu. Ale pokud vám z toho vypadnou hodnoty a postoje, pak řidičským průkazem dáváme člověku do ruky zbraň. Kompetenci řídit vozidlo proto dotváří i hodnoty jako respekt, tolerance, ohleduplnost k druhým. Pokud nemám srovnány hodnoty a postoje, nejsem mocna něco dělat. Třeba najít si práci, která mě baví.

Vrátím se ještě k švýcarské metodě mapování kompetencí a zkratce CH-Q – co to znamená?

CH je značka Švýcarska, Q znamená kvalitu a kvalifikaci. Mimochodem zajímavá je geneze této metody. Souvisí s devadesátými lety minulého století, kdy Švýcaři potřebovali co nejrychleji dostat na trh práce ženy. Nešlo to ale udělat tak, aby několik let studovaly a dostaly diplomy a certifikáty, které by je opravňovaly vykonávat tu či onu profesi.

Ženy tam předtím často působily v domácnosti nebo v charitativních organizacích, měly kompetence řídit organizaci nebo spravovat finance v dané organizaci, komunikovat a prezentovat se, takže tato metoda pomohla pojmenovat ty správné kompetence, aby se sama žena rozhodla, co chce v pracovní kariéře dělat, co umí a co sama chce. Tento postup zafungoval a stal se základem pro metodu mapování kompetencí pro sebeřízení v oblasti kariéry.

Jaký projekt je v nejbližší době před vámi?

Budeme teď školit pro partnerskou organizaci Spiralis klienty ve věku 50 plus, kteří jsou diskriminovanou skupinou na trhu práce. Moc se na tuto práci těším, protože jsou to lidé s obrovskými zkušenostmi, a je škoda, že společnost to nedoceňuje.

SILVIE PÝCHOVÁ

Absolvovala učitelství pro 2. a 3. stupeň a výchovné poradenství na Pedagogické fakultě UK. Působila jako učitelka na gymnáziu, jako konzultantka evropských programů Euroguidance v Domě zahraniční spolupráce, kde pracovala od roku 2009 jako vedoucí odboru celoživotního vzdělávání. Od roku 2011 působí jako nezávislá konzultantka, metodička, lektorka v kariérovém poradenství. Je aktivní v neziskové sféře – je výkonnou ředitelkou Stálé konference asociací ve vzdělávání, předsedkyní správní rady EDUin. V roce 2012 získala lektorskou certifikaci programu CH-Q a je spoluzakladatelkou a předsedkyní občanského sdružení Centrum kompetencí.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz