Novinky.cz: Učitelé jsou vynalézaví, často si ale nevěří

ilustrační foto by Bob Cotter (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme text Jiřího Macha, který vyšel 16. ledna na zpravodajském webu Novinky.cz pod názvem Učitelé jsou vynalézaví, často si ale nevěří (ZDE). Článek se věnuje závěrům šetření České školní inspekce, které se zaměřilo na specifické problémy týkající se škol ve vyloučených lokalitách.

Čeští učitelé vykazují výjimečnou pružnost ve chvílích, kdy čelí nečekaným problémům. Přitom se ale zbytečně podceňují a předem si nevěří, že trable zvládnou. Ukázal to průzkum České školní inspekce, který se zaměřil na výuku ve školách v sociálně vyloučených lokalitách a který má také napomoci k začleňování postižených dětí do běžných škol.

Překvapivě sebejistě působí učitelé ze škol, kam spadají děti rodičů právě z ghett, zejména Romů. Placeni jsou ovšem stejně jako ostatní kantoři. A všichni patří mezi nejhůře placené vysokoškolsky vzdělané profesionály, což potvrzují mezinárodní statistiky OECD.

„Školy se v těchto lokalitách potýkají s nezájmem rodičů, s vysokou absencí dětí, ať už omluvenou, či neomluvenou,“ popsal Právu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Troufají si, jsou připraveni

„Jsou nuceny samy vytvářet podpůrná opatření. Vědí například, že doma dětem nikdo s domácími úkoly nepomůže, nikdo je nepodpoří, a tak víc komunikují s rodiči, víc je vtahují do dění školy,“ dodal Zatloukal.

„Pedagogové v sociálně vyloučených oblastech jsou sebevědomější v tom, že jsou schopni vzdělávat děti, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí. Troufají si na to, jsou na to profesně připraveni,“ podotkl šéf inspekce.

Totéž se podle něj nepotvrdilo u škol ve standardních podmínkách. „Tam pedagogové, přestože mají stejnou profesní přípravu, nemají to sebevědomí. Naši pedagogové se tak trochu podceňují,“ dodal.

Srovnatelné výsledky

Počet sociálně vyloučených lokalit se od roku 2006 zdvojnásobil, a řada škol se proto z ničeho nic stala spádovou právě pro oblasti, kam se sestěhovalo chudší obyvatelstvo.
Většinou jde o Romy, kteří mají třeba problém i s běžným užíváním češtiny.

Hospodářská krize však zatlačila do vyloučených lokalit i řadu příslušníků majoritní společnosti. Rodiče pod tíhou nezaměstnanosti a další nepřízně osudu se uchylují k dalšímu rizikovému chování.

Propadají závislostem, gamblerství a zamotají se i do trestné činnosti. To má dopad na výchovu a přístup k dětem. Školy se pak snaží v první řadě bojovat s následky. Některé školy vůbec nezadávají domácí úkoly, jiné zase počítají s tím, že ve svých družinách a školních klubech kromě zájmových činností dělají i přípravu na vyučování.

Přesto inspekční plošná testování žáků ukazují, že školy ze sociálně vyloučených lokalit mají srovnatelné výsledky jako běžné školy.

Zatímco však běžné školy rozvíjejí děti i po jiných stránkách, než jaké požadují rámcové vzdělávací programy, ty z vyloučených lokalit napínají síly, aby zvládly aspoň požadavky dané státem. Podle Zatloukala je u dětí z těchto škol patrný jasný pokrok.

V cizině jsou sebejistější

Podle Jany Zapletalové z Národního ústavu pro vzdělávání se čeští kantoři vyjímají nad své evropské kolegy ve flexibilitě. „Když se dostanou do situace, kdy je nouze učí housti, tak se velmi snaží, aby dostáli své profesní cti a dokázali pracovat i s tou skupinou žáků, která je jiná,“ uvedla.

Inspekce zkušenosti těchto škol shrne do databáze, jíž by se mohly inspirovat i ostatní školy, které dnes mají ze začleňování dětí se sociálním, mentálním či zdravotním postižením obavy.

Nedostatečnému sebevědomí českých učitelů nasvědčuje také mezinárodní průzkum Talis, který byl zveřejněn loni. Učitelé sami sebe v řadě disciplín hodnotili mnohem hůř než jejich kolegové ze zemí OECD, ačkoli výsledky žáků nejsou výrazně horší.

Například jen 30 procent českých učitelů věří, že dokážou motivovat i žáky, kteří nemají o školní práci zájem. Průměr OECD v tomto ohledu činí 70 procent. Zhruba 40 procent českých učitelů se domnívá, že umějí pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu. V cizině je to dvojnásobek.

Polovina zdejších kantorů se shodla, že nedokáže přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky. V zahraničí jich bylo jen 14 procent. Pomáhat žákům myslet kriticky se daří podle průzkumu 52 procentům českých učitelů, těm zahraničním z 80 procent.
Využívat ve třídě alternativní vyučovací metody dokáže 52 procent, mezinárodní průměr byl 77 procent.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz