Při žákovském hodnocení je třeba dbát na bezpečné prostředí pro učitele

Nabízíme zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma, jak může vypadat hodnocení učitelů žáky, k čemu může být užitečné a kde číhají možná nebezpečí. Diskutovalo se v polovině prosince v EDUpointu na pražském Staroměstském náměstí. Debaty se zúčastnili David Souček z projektu Kalibro, Štěpán Kment z České středoškolské unie, Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy, Pavel Kraemer z Institutu pro inovativní vzdělávání a další debatující. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin. Kromě přehledu hlavních témat si můžete poslechnout i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE. Dále nabízíme odkazy na zahraniční studie o hodnocení učitelů a další texty k tématu.

Hlavní myšlenky z debaty:

  • Možnosti žáků ovlivňovat, co a jak se děje ve škole, jsou velmi malé, podobně jako úroveň demokratických procesů. Hodnocení učitelů by žákům umožnilo ovlivňovat, v jakém prostředí studují a více by je to vtáhlo do života školy (Štěpán Kment).
  • Zpětná vazba je základem zlepšování každé práce. Učitelé potřebují vědět, jak výuka na studenty působí. Má to význam i pro vedení školy, protože pokud se dělá hodnocení žáků, vedení se dozví o mnoha problémech a hrozících konfliktech včas a může je lépe řešit (Radko Sáblík).
  • Významné je hodnocení učitelů i pro motivaci studentů. Dáte-li jim důvěru, že budou učitele hodnotit korektně, zvyšujete jejich zodpovědnost v přístupu ke škole (Radko Sáblík).
  • Hodnocení učitelů je další důležitou informací pro všechny účastníky vzdělávání a pomáhá jim se kvalifikovaněji rozhodovat. Důležité je to i pro učitele. I ti potřebují vědět, jak je žáci vidí (David Souček).
  • Pokud chceme práci učitelů zlepšovat, pak je třeba postupovat rozdílně u těch, kteří chtějí spolupracovat a o zpětnou vazbu stojí, a u těch, kteří se zpětné vazby bojí. Pokud bychom žákovské hodnocení zavedli plošně, může to části učitelů pomoci, ale o to horší situace bude pro ten zbytek, pro něž se potvrdí, že jsou v něčem slabí (Pavel Kraemer).
  • Je důležité dávat více energie do pomoci těm učitelům, kteří o žádné zlepšování nestojí, ani o jakoukoli metodou zvednout jejich pocit sebehodnoty. V tom může být zavedení žákovského hodnocení kontraproduktivní (celé vystoupení Pavla Kraemera na 1:21:25 a 1:30:30).
  • Česká středoškolská unie nechce rozhodovat o platech učitelů, jak se mohlo zdát z některých mediálních výstupů, které reagovaly na její tiskovou zprávu. Šlo jí o to, aby hodnocení učitelů žáky bylo jednou ze součástí takzvaného atestačního řízení, kdy bude kvalifikace učitele posuzována po prvních dvou letech praxe. Další možností je, aby žákovské hodnocení bylo součástí hodnocení ředitele (Štěpán Kment).
  • Kalibro nabízí hodnocení učitelů školám od roku 2005. Zkušenost jasně ukazuje, že hodnocení „na truc“, tedy záměrně negativní, se vyskytuje ve zcela minimální míře. Ukazuje se, že žáci dobře hodnotí i takzvaně přísné učitele a je pro ně důležité, aby ve třídě byl klid a pořádek. Podrobněji o dotazníku Kalibra si můžete přečíst ZDE.
  • Smíchovská střední průmyslová škola dělá hodnocení učitelů žáky od roku 2003. Během této doby se měnil postoj některých učitelů k němu, jsou k němu vstřícnější, postoj studentů je víceméně stabilní. Možnost hodnotit učitele využívá zhruba 80 % z nich, zneužívání tohoto systému je zcela okrajové, a tedy statisticky nevýznamné. Nijak se nepotvrzuje, že by studenti upřednostňovali v hodnocení učitele, kteří na ně mají malé nároky (Radko Sáblík).
  • Hodnocení učitelů žáky je u nás vnímáno jako revoluční či nepřijatelné, ale v USA je to už v osmi státech povinná součást hodnocení školy. Pokud některé zahraniční studie porovnávaly hodnocení učitele studenty s jeho sebehodnocením a hodnocením ředitele, zjistilo se, že jde o validní hodnocení pro posouzení učitelovy práce a je tu těsná souvislost mezi žákovským hodnocením a zlepšováním učebních výsledků studentů (Štěpán Kment).
  • Je otázka, zda by takové hodnocení mělo být povinné. Vhodnější by bylo, aby se toto hodnocení stalo dobrovolnou součástí kultury na školách (David Souček).
  • Česká středoškolská unie je pro to, aby šlo o povinnost, protože jinak se část učitelů tomuto hodnocení vysmívá a dává ostentativně najevo, že je názor studentů nezajímá. Pokud to necháme na pozvolné změně kultury, na mnoha školách se nezmění nic. Proto je důležité, aby žákovské hodnocení mělo na práci učitele reálný vliv. Třeba i malý, ale jasně rozeznatelný (Štěpán Kment).
  • O motivaci žáků k učení rozhoduje svou prací v hodině především učitel. Bez žákovského hodnocení nevíme, který učitel je dobrý motivátor a který špatný. Ministerstvo školství se zdráhá otevřít černou skřínku učebny a zjistit, co se děje uvnitř (Štěpán Kment).
  • Shrnutí hlavních argumentů polemiky a závěrečnou debatu s návrhy na opatření najdete na 1:36:40.

Celou nahrávku v délce 1 hodiny 57 minut si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.

 

Užitečné odkazy:

Tiskovou zprávu České středoškolské unie k tématu čtěte ZDE.

Studie o hodnocení učitelů žáky čtěte ZDE (Aj.).

Jak pracují se žákovskou zpětnou vazbou v Norsku čtěte ZDE.

Blog Tomáše Feřtka o hodnocení učitelů čtěte ZDE.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz