Tisková zpráva: Nejasná novela školského zákona ve věci posuzování mentálního postižení

podpora_bez_diagnozy_Merrimack College(CC BY-NC-ND 2.0)

Ustanovení o posuzování mentálního postižení umožňuje dvojí interpretaci. S ohledem na dosavadní praxi hrozí, že rozhodování nebude zohledňovat potřeby žáků.

Praha 16. září – Mezi novelizovaná ustanovení školského zákona patří i to, podle nějž má být posuzováno mentální postižení dítěte. Jeho vágní formulace umožňuje přizpůsobit výklad názoru posuzovatele a nelze se o něj opřít v případě zpochybnění posudku.  Organizace zabývající se inkluzivním vzděláváním a vzděláváním žáků se speciálními potřebami požadují úpravu ustanovení.

Novela školského zákona, kterou nedávno schválila vláda a jež putuje do sněmovny k projednání, je terčem kritiky odborných kruhů zabývajících se vzděláváním dětí se speciálními potřebami. Inkriminovaný § 16 obsahuje kromě kontroverzního ustanovení o podpůrných opatřeních, mezi něž patří i zařazení dítěte do praktické školy, také konkrétní ustanovení o posouzení mentálního postižení dítěte. Tento posudek může hrát klíčovou roli v následném doporučení o umístění dítěte do praktické školy.

Znění novely v § 16a, odst. 5 je formulováno následovně (zvýrazněno pro potřeby TZ, pozn. EDUin):

16a) Poradenská pomoc školského poradenského zařízení

(5) Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.

Podle poznatků lékařské vědy převažuje výklad, že za mentálně postižené lze považovat dítě s hodnotou IQ nižší než 69 bodů. Z hlediska psychologie či speciální pedagogiky nelze tuto hranici chápat dogmaticky, nicméně odborníci se shodují, že pro indikaci podpůrných opatření je stanovení jistých hranic nezbytné. Druhou větu citovaného ustanovení lze přitom vykládat různě:

1)      Při posuzování rozumových a adaptivních schopností dítěte má být přihlédnuto k tomu, že prostředí, v němž vyrostlo, bylo nepodnětné, a tudíž snížené schopnosti nejsou zapříčiněny vrozeným postižením.

2)      Formulace „v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí“ je natolik vágní, že ji lze přizpůsobit v podstatě jakémukoliv rozhodnutí. Výklad č. 1 tak závisí pouze na vůli posuzovatele.

Z oficiálního stanoviska České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV): „Přijetí této právní úpravy by umožnilo přidělení diagnózy mentálního postižení i žákům, jejichž hodnota IQ je 70 a vyšší. Rozšíření diagnostické kategorie mentální postižení i na mimointelektové obtíže žáků, bude mít závažný dopad na vzdělávací perspektivy takto diagnostikovaných žáků i na jejich pozdější možnosti uplatnění na trhu práce.“

Celé stanovisko ČOSIV najdete ZDE.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

26 komentářů k "Tisková zpráva: Nejasná novela školského zákona ve věci posuzování mentálního postižení"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 11 months ago
Pokud si přečtete nějakou knihu se zaměřením na psychologii ,zjistíte toto. IQ je velmi široký pojem jinak trochu charakterizovaný medicínsky a jinak psychologicky. Obě strany mají i jinou škálu rozhodující o tom, zda už jde o mentální postižení nebo ne. Navíc o inteligenci rozhoduje mnoho faktorů .Je jasné, že testy, používané k měření IQ nejsou, nebyly a nebudou zcela pregnantní. Jsou to testy orientační,ale dosti využitelné. Navíc se mohou schopnosti osob měnit s věkem i prostředím. Predikční schopnost testů inteligence ve vztahu ke školnímu prospěchu je relativně uspokojivá, vyjadřuje ji korelační koeficient 0,5 – 0,7. Přes všechnu kritiku nebyl zatím… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 11 months ago

Paní Karvaiová, můžete nějak doložit, že dnes „již v podstatě žádné dítě nenastupuje do 1. ročníku praktické školy, nejdříve jsou všechny děti umisťovány do základek“, když do praktických škol běžně probíhají zápisy?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 11 months ago
V našem okrese se zápisy nekonají. Pokud jsem se dívala po internetu, vždy jde o školu, kde se ještě učí podle RVP pro žáky se středním a těžkým mentálním postižením.(dříve pomocné školy a ústavy soc. péče). Pokud je dítě takto hendikepováno, je většinou nabíledni, že základku nezvládne. Proto má, na základě doporučení poradenského pracoviště možnost nastoupit již od první třídy na Praktickou školu s tím, že pravděpodobně po určité době stejně přejde do ještě jednoduššího vzdělávacího programu. I když samozřejmě, stále rodičům zůstává možnost i takto středně až těžce postižené dítě dát na základní školu. Je tu prostě výběr. Nejsem… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 11 months ago

Děkuju za odpověď. Takže toto své tvrzení doložit nemůžete. Já jsem naopak školy, které vzdělávají podle RVP ZV LMP a zároveň pořádají zápisy, našla. Moji kolegové mají ze své praxe dokonce zkušenosti jistého druhu „rekrutování“ dětí z přípravných tříd k zápisům do praktických škol. Ale tomu se ještě budeme věnovat.

karvaiova
karvaiova
1 year 11 months ago

Pokud je ovsem problem s jednotlivymi skolami( coz muze byt dle vasich potvrzenych ? zkusenosti) ,pak by se to melo resit s temito skolami a ne se vybijet na praktickych skolach jako celku.Souhlasite?

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 11 months ago

Nesouhlasím. Pokud Vám zvláštní školy nepřijdou jako systémová patologie, je to samozřejmě Váš názor.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 11 months ago

Paní Lánská, zajděte si někdy do základní školy a sledujte, jak se k sobě děti chovají. Jakkoli oslabené dítě by potřebovalo trvale působící ochranné andělské křídlo. Nejde tedy jen o výuku. Ostatně proč se nevyjádříte ke všem podstatným skutečnostem, které p. Karvaiová opakovaně uvádí? Proč usilujete o systémové „rekrutování“ dětí do prostředí, kde jim přinejmenším není lépe? Dokážete odhadnout, jaké náklady by si vyžádala skutečně efektivní inkluze? Myslím, že vyjádření typu „systémová patologie“ sedí, ale na ty, kteří nejsou schopni přizpůsobit své představy o světě realitě.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 11 months ago

Tuhle tendenci shazovat ostatní tím, že jejich argumenty neodpovídají „realitě“, jsem tady v diskusích zaznamenala opakovaně. Zvlášť ve chvílích, kdy diskutující nedokáží doložit svá tvrzení. Já netvrdím, že je ta situace jednoduchá a že ji lze vyřešit lusknutím prstu, dokonce ani zrušením praktických škol. Je to ale otázkou vůle věci měnit. Pokud bude v legislativní úpravě implikovaná možnost selekce, v praxi leckde využívaná, pak to považuju za problém.

Které podstatné skutečnosti máte na mysli?

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 11 months ago

Uvádím komentář z České školy:

„krtek řekl(a)…
Jasně, takže je lepší, když vyjdou z 8. nebo 7. třídy s nedokončeným základním vzděláním (tzv. základy vzdělání). To zvýší jejich cenu na trhu práce oproti šanci po praktické škole se buď vyučit nebo si základní školu dodělat.“

Podotýkám, že do osmé či sedmé třídy se mnozí dostanou jen proto, že se systémově zamezilo vícenásobnému opakování ročníku z toho důvodu, že dítě na učivo nestačí.
Jinými slovy, opět se tu horuje pro stav, který ve skutečnosti k lepšímu vzdělání nepřispívá. Souvislost s bojem za maturitu (takřka) pro všechny čistě náhodná?

Jan Černý
Jan Černý
1 year 11 months ago

Dobrý den

komentář Eduinu je k tomu, že ustanovení školského zákona není dobré v žádném slova smyslu. Předkladatelé chtěli zúžit hrdlo pro rekrutování dětí do ZŠp, což se nestane takto a zároveň nastavili překážky dětem se SVP, pro které by jiná forma organizace vzdělávání byla užitečná. Doporučuji k přečtení (pro mě překvapující) rozhovor s Janou Zapletalovou
http://www.ceskaskola.cz/2014/09/jana-zapletalova-chybi-kompetentni.html

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 11 months ago
Praktické (zvláštní) školy nevznikaly jako patologie.Vznikaly již za první republiky a byly dobře míněným systémem pomoci postiženým dětem. Nikdo je nezakládal jako školy, kam se uklidí ti nežádoucí. Tento systém doznal určitých změn,ale některé prvky jsou tu dodnes. Speciální školy jsou i v zahraničí: Německo – speciální školy Rakousko – speciální školy a třídy GB – běžné třídy s velkou podporou více lidí (psycholog,speciální pedagog,asitenti, málo dětí) Norsko ,Švédsko – mají spec. školy pro žáky se sociálními,výchovnými a výraznými psychickými problémy, ostatní typy postižení jsou vzdělávány na běžných školách ve speciálních skupinách Finsko – speciální školy a speciální třídy v… Více »
blanka
blanka
1 year 11 months ago
Paní Lánská, na ZŠ praktických probíhají zápisy di 1. roč., ale k nim si již rodiče musí přinést vyšetření z PPP s doporučením pro tento typ vzdělávání. Přijímají se ke vzdělávání dle RVP ZV LMP. Alespoň mám takovou zkušenost z naší školy /podotýkám na škole je z 62 žáků 1 romský žák/. Tito prvňáci měli již jednoletý nebo dvouletý odklad šk. docházky. některé dšti mají silnou poruchu řeči – patlavost, mutismus, rotacismus, vývojovou dysfázii – mají problém vůbec srozumitelně komunikovat. Některé mají kombinované postižení, jsou třeba na plenách, samy si nedojdou na záchod, mají problém se samy najíst, mají znaky… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 11 months ago
Ještě dodám.Paní Lánské jsem odpověděla se spožděním, protože jsem dnes měla schůzku s rodiči nově zařazených žáků.Bylo jich 6. Všichni mi vyprávěli příběhy svých dětí, jejich frustrace i frustrace těch dětí. Všichni do jednoho tvrdili, jak se nyní děti do školy těší a mají z práce ve škole radost. Je sice teprve začátek roku,ale ono to fakt funguje. Víte, já nesmím přesně citovat ze zpráv PPP poraden. Jen tak pro zajímavost se tam vyskytují výrazy jako _ úroveň rozumových schopností je podprůměrná, logické schopnosti chybí, paměť je pouze krátkodobá.Chcete tyto děti učit Pythagorovu větu nebo Ohmův zákon? Většinou mi dá… Více »
Josef
1 year 11 months ago

Užití slova „rekrutování“ s sebou nese negativní významové konotace, které o postoji mluvčích leccos vypovídají. Nevím, jak vůbec komentovat spouštění takovéto kampaně v době, kdy je nemožné umístit v praktické škole dítě, které se v běžné škole trápí, přičemž rodiče si přechod po zralé úvaze sami přejí. A vyjádření o „systémové patologii“ pak jasně ukazuje, že vůbec nejde jen o nějakou vágní formulaci v zákoně, ale o frontální útok na jistý typ vzdělávání.

Josef
1 year 11 months ago
Přehlédl jsem předtím jeden komentář p. Lánské, takže ještě dodatek: Ony skutečnosti najdete např. v předchozích komentářích p. Karvaiové a p. Blanky, když už jste je „přehlédla“ v kterékoli z předchozích diskusí, které se nejen na tomto fóru k praktickým školám vedly. A opět k vašemu vyjadřování: Nejde o „selekci“ dětí, ale o poskytování speciální péče tomu, kdo ji potřebuje. Psala jste nedávno o malém množství diskutujících učitelů; vězte, že vaše vyjádření o „patologii“ vzbudilo mezi mými známými na základních škol jednotnou reakci, totiž více či méně rozhořčený povzdech nad zbytečností diskuse s vámi. Kolik lidí má chuť střetávat se… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 11 months ago

Nevím, že bych někde psala o tom, že není třeba poskytovat speciální péči dětem, které ji potřebují. Ale nesdílím tedy názor budoucího pana školského ombudsmana, který v rozhovoru na DVTV řekl, že je v pořádku, když děti s nedostatečnou jazykovou vybaveností dostanou podporu v praktické škole.

Josef
1 year 11 months ago

Své už jsem napsal, za výroky jiných nezodpovídám a zajímá mne především, jak se hlásané myšlenky promítají do praxe.

Jan Černý
Jan Černý
1 year 11 months ago
Jana Zapletalová, náměstkyně ředitele NÚV : Školy pro oslabené děti V ČR probíhá už dlouho velmi emotivní debata o inkluzi a existenci praktických škol. Co by se tedy podle vás mělo udělat, aby se ta situace zklidnila a vyřešila? Je známo, že celá debata vznikla v souvislosti se vzděláváním romských dětí. Mnohé z nich se dostaly do praktické (dříve zvláštní) školy ne kvůli mentálnímu postižení, ale protože nebyly připravené na požadavky české majoritní školy. Podle poslední statistiky je v ZŠ praktických stále ještě 28,4 % romských dětí, což je určitě víc, než by být mělo. Hodně přitom hraje roli rodinné… Více »
Jan Černý
Jan Černý
1 year 11 months ago

přijde mi, že kolegové a kolegyně diskutující si nevšimli, že jde o kritiku postupu ministra pro lidská práva, zajímavé

Bob Kartous
1 year 11 months ago
Domnívám se, že tady není sporu.) Praktické školy mohou pomoci všem těmto žákům, cituji paní Blanku: Tito prvňáci měli již jednoletý nebo dvouletý odklad šk. docházky. některé dšti mají silnou poruchu řeči – patlavost, mutismus, rotacismus, vývojovou dysfázii – mají problém vůbec srozumitelně komunikovat. Některé mají kombinované postižení, jsou třeba na plenách, samy si nedojdou na záchod, mají problém se samy najíst, mají znaky autismu/ jeden chlapeček bez přestání celé dopoledne „vyje“ a vydává různé hlasité zvuky. A hlavně rodiče s jejich vřazením do zš praktické souhlasí, vědí, že jim bude věnována maximální speciálně pedagogická péče v malém kolektivu. Tito… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 11 months ago
Pane Kartousi, ale česká společnost se o to, co vy píšete snaží nejméně těch 30 let, které pracuji. Především snahy u romského etnika .Výsledkem je v podstatě setrvalý stav, kdy romské etnikum (ale nejen oni, najdou se i neromové), ignorují vzdělání jako hodnotu. O děti se nestarají. Ano, mají je rádi,ale v dětství nerozvíjejí jejich schopnosti, dovednosti, nechávají to prostě tak nějak na přírodě a výsledek známe všichni. Myslím, že sociální pracovníci, různí ti terénní pracovníci, dnes již i charita a církve a další pomáhající pracovníci, také velké množství spolků ( najděte si na internetu, kolik institucí se holedbá pomocí… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 11 months ago
Pane Černý, já jsem to na České škole taky četla. Je tu dobře popsán stav . Ale některé názory jsou ryze akademické – viz domněnka, že by stačila jedna praktická škola v kraji. Dalším absurdním nápadem je vzdělávat mentálně postižené podle programu základních škol. Tomu by musela nahrávat skutečnost, že by v současné době museli mít naši žáci ve škole samé jedničky, protože ten program pro žáky s LMP je pro ně lehký. Opak je pravdou, ty děti někdy nejsou schopné ani dobře zvládat tento vzdělávací program. No a v poslední řadě tu je myšlenka jednoduché uplatnitelnosti speciálních pedagogů na… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 11 months ago

Problémem TZ a eduinské kampaně je, že lepší variantu než praktické školy nemáme a přesun části romských dětí do běžných škol by situaci jen zhoršil. Můžeme se bavit o skutečných předpokladech romských dětí, ale vzdělávací systém může jenom zmírňovat negativní vliv rodiny a celé komunity. Mimochodem, někteří Romové se dokonce vyjadřují v tom smyslu, že jedinou dobrou cestou pro většinu romských dětí jsou internátní školy, odluka od rodičů.

Krupičková
Krupičková
1 year 11 months ago
Dobrý den, nedá mi to a musím se též pokusit okomentovat níže uvedené. Jsem jen „běžný“ občan s dcerou, která právě nastoupila s ročním odkladem do ZŠ. Od narození má genetickou vadu, kde hlavními znaky jsou právě již zmíněná porucha řeči, ADHD…a mentálně se pohybuje někde v nižším pásmu normy. Je mi jasné, že VŠ nikdy studovat nebude a proto by s jejími, řekněme nedostatky byla přijatelnější než běžná ZŠ právě škola praktická. Bohužel jsme z menšího města a zde dobrých 70% praktické školy „okupují“ rómové. Nestyděla bych se jí tam vozit. Vůbec ne.Ani bych se neobávala pozdějšího přijetí na… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 11 months ago
Děkuji p Krupičkové za dobrý postřeh. Také pracuji na škole, která má pověst neromské,proto se nám tu sjíždějí děti ze široka.Já sam jsem pro, aby Romové dostali šanci učit se na základkách. problém je v tom, že oni nezvládají.ne snad kvůli hlouposti,ale protože děti jsou nepřipravené. Kvituji s povděkem zavádění povinné 1leté předškolní docházky nebo přípravných ročníků. Je to jediná cesta, jak Romy v podstatě donutit něco s dětmi dělat. Spíše tak – oni dělat nebudou,ale děcka se vše naučí ve školce )škole). Vám rozumím, pokud jsou někde praktické školy plné Romů, je o držku tam pracovat natož být dítětem… Více »
wpDiscuz