Tisková zpráva: Školský zákon prošel prvním čtením: co je v něm dobře a co ne

ilustrační foto. by BiblioArchives (CC BY 2.0)

Velká část navržených opatření může zlepšit vzdělávací systém, novela ale obsahuje i riziková místa, která je třeba před schválením ještě prodiskutovat.

V Praze 25. září – Minulý týden poslala sněmovna návrh novely školského zákona (č. 561/2004 Sb.) do druhého čtení. Stalo se tak po bouřlivé diskusi nad některými navrhovanými změnami, přesto část opozice návrh zákona v prvním čtení podpořila. EDUin přináší rekapitulaci nejdůležitějších změn, jejich přínosů a možných rizik a připomíná, jak se ke změnám staví odborná veřejnost.

Cíl návrhu novely školského zákona a dalších příslušných zákonů dle předkladatele (MŠMT):

  • Zavést systém záruk rovného přístupu ke vzdělávání a při využívání podpůrných opatření.
  • Umožnit přístup do přípravných tříd základní školy všem dětem, které to potřebují.
  • Zavést povinné využívání jednotných zadání závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem.
  • Aktualizovat povinnosti obcí při zajišťování podmínek plnění povinné školní docházky.
  • Upravit registr pedagogických pracovníků.
  • Uzákonit státní zkoušky z těsnopisu, psaní na klávesnici a zpracování textu na počítači.
  • Jednotně upravit působnost krajských úřadů jako správních orgánů druhého stupně vůči rozhodnutím škol a školských zařízení všech zřizovatelů.
  • Napravit nedostatky v pravidlech poskytování dotací soukromým školám a školským zařízením.
  • Zjednodušit zjišťování zdravotní způsobilosti žáků v souvislosti s praktickým vyučováním a odbornou praxí.

 

Z těchto návrhů komentujeme:

Podpůrná opatření pro žáky se speciálními potřebami (§ 16)

Smysl opatření: Novela školského zákona zavádí institut tzv. podpůrných opatření, jejichž deklarovaným smyslem je najít pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (s tělesným či mentálním handicapem) adekvátní formu podpory.

Posouzení EDUin: Opatření je potřebné, nicméně formulace některých pasáží vzbuzuje obavy. Mezi podpůrná opatření patří i umisťování dětí do praktických škol, což v souvislosti s vágní definicí o posuzování mentálního postižení může vést k tomu, že v praktických školách skončí i děti, které mentálně postižené nejsou.

Riziko přináší i možnost znesnadnění přístupu těžce postižených dětí k adekvátní podpoře tehdy, budou-li, jak zákon předpokládá, uplatňována podpůrná opatření postupně v předepsaném pořadí, nikoliv s ohledem na aktuální stav dítěte. Organizace zabývající se vzděláváním dětí se specifickými potřebami a inkluzivním vzděláváním (Člověk v tísni, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) doporučují tato ustanovení přeformulovat.

 

Registr pedagogických pracovníků (§ 28)

Smysl opatření: Novela zavádí povinnost škol dodávat ministerstvu školství anonymizované údaje o pedagogických pracovnících. Mělo by to umožnit lépe mapovat pedagogickou kariéru“ (začátek pedagogické dráhy, změna zaměstnavatele, účast na dalším vzdělávání, postup do dalšího kariérního stupně, zvýšení kvalifikace atp.).

Posouzení EDUin: Tato motivace je sama o sobě dobrá, nicméně panují pochybnosti o tom, zda je nutné zavádět zcela nový registr. Tytéž údaje sbírá kupříkladu i Česká školní inspekce.

 

Omezení dostupnosti a reklamy na zdravotně rizikové jídlo na školách (§ 32)

Smysl opatření: Ministerstvo školství bude mít možnost omezit vyhláškou prodej potravin a nápojů, které jsou v rozporu s požadavky na zdravou výživu dětí. Ministr Marcel Chládek deklaroval, že chce této možnosti využít zejména k zákazu prodejních automatů se sladkostmi a slazenými nápoji. Omezena bude také reklama na tyto potraviny a nápoje. V souvislosti s tím dojde i ke změně patřičných ustanovení zákona na ochranu veřejného zdraví (č. 258/200 Sb.)

Posouzení EDUin: Je to krok správným směrem, bude ale velmi důležité, jaké znění bude mít příslušná vyhláška. Ta rozhodne, jestli změna opravdu přispěje, k lepšímu stravování.

 

Zřízení přípravných tříd základních škol (§ 47)

Smysl opatření: Základní školy by mohly (ale nemusely) zřizovat přípravné třídy pro děti v posledním roce před vstupem do základního vzdělávání. Smyslem je umožnit dětem s problematickou adaptací snížit svůj handicap při nástupu do první třídy.

Posouzení EDUin: Při vstřícném postoji škol k zavádění přípravných tříd by toto opatření mohlo pomoci eliminovat riziko zbytečného umisťování dětí do praktických škol. Vzhledem k nepovinnému charakteru ovšem bude záležet i na tom, zda rodiče ohrožených dětí budou chtít pro své děti této možnosti využít a tedy na podpoře jejich zájmu nejen ze strany škol.

 

Zavedení jednotných zkoušek ve středoškolském studiu ukončeném výučním listem (§ 74)

Smysl opatření:  Novela ukládá poskytovatelům středoškolského vzdělání ukončeného výučním listem zahrnout do závěrečných zkoušek jednotné zadání připravené ministerstvem školství. Ta bude postavena na pilotním projektu Nová závěrečná zkouška 2, který doběhl v loňském školním roce. Zkouška má být obohacena zejména o tzv. samostatnou odbornou práci, která má posílit důraz na odborné dovednosti absolventů. Zároveň by měla být posílena všeobecná část vzdělávání.

Posouzení EDUin: Obě části opatření by mohly přispět ke zkvalitnění učňovského školství.

 

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Jednoznačně nejdůležitější novelizací s ohledem na dopady ve vzdělávání jsou ustanovení, která se týkají tzv. podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Byť předkladatel novely, MŠMT, jedná se záměrem napravit systémové pochybení českého vzdělávacího systému, reprezentované známým rozsudkem ‚D. H.‘  Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, navrhované úpravy stále představují riziko, že se nepodaří zastavit praxi umisťování dětí ze znevýhodněného prostředí do praktických škol. Vágní ustanovení a možnost dvojí interpretace zavání snahou řešit tento problém jen formálně. Většinu dalších změn lze vnímat pozitivně, zejména snahu omezit rizikové potraviny a zavést jednotné zkoušky, které posílí všeobecné znalosti a dovednosti učňů.“ 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Tisková zpráva: Školský zákon prošel prvním čtením: co je v něm dobře a co ne"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Organizace zabývající se vzděláváním dětí se specifickými potřebami a inkluzivním vzděláváním (Člověk v tísni, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) doporučují tato ustanovení přeformulovat…..A kde je Asociace speciálních pedagogů. Ti se k danému zákonu nevyjadřovali? Na jejich stránkách je také dokument, který požaduje změnu některých formulací zákona. Proč o této organizaci (většinou ve spojitosti s praktickými školami) nikdy nepíšete? Dle mého názoru je tato organizace kompetentnější se vyjadřovat k takovému zákonu než Člověk v tísni.Může mi Eduin konečně odpovědět, neboť o spolupráci s asociací jsem tu ještě neslyšela.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Podpůrná opatření pro žáky se speciálními potřebami (§ 16)

Rizika? Podmínkou pro opatření 2 až 5 je vždy předchozí písemný informovaný souhlas. (Odstavec 5)

Bob Kartous

Dobrý den, paní Karvaiová, děkujeme za doplnění, jistě i názor Asociace speciálních pedagogů má být vyslyšen. Napravuji opomenutí, názor asociace na změny v § 16 lze najít zde: http://www.aspcr.cz/asociace-specialnich-pedagogu-cr/2014-09-15-rada-asp-cr-k-novele-skolskeho-zakona.html.

wpDiscuz