„Zásadní roli při regulaci mobilů i sociálních sítí má ohleduplná komunikace k dětem i rodičům,“ uvádí v anketě EDUinu Karel Strachota

Druhým respondentem naší ankety „Regulace mobilů ve školách a posun věku pro vstup na sociální sítě na 15 let: co dává smysl a kde jsou rizika“ je ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS) Karel Strachota. Přečtěte si jeho odpovědi na tři otázky, které jsme v anketě položili pedagogům a dalším odborníkům působícím v oblasti vzdělávání.

Strachota_web

1) Ministerstvo školství v čerstvě připravené metodice dává návod školám, jak se postavit k otázce používání digitálních zařízení ve školách. Plošný zákaz mobilů neobsahuje. Je to podle vás správný krok?

Místo slova zákaz raději používám slovo regulace. Smyslem možných opatření není dětem něco zakázat, abychom je potrestali, například za přítomnost na sociálních sítích. Záměrem je děti chránit a zároveň přispět ke zkvalitnění výuky a zlepšení sociálního klimatu ve školách.  Zkušenosti ze zahraničí i z českých škol, které užívání mobilů žáky a studenty regulují, tyto pozitivní dopady potvrzují.

Nová metodika nepřináší žádnou změnu, nenajdete v ní ani náznak doporučení k přijetí regulačních opatření. Nadále záleží na posouzení a rozhodnutí každého jednoho ředitele školy.  Stát tedy rezignoval na vytvoření centrálních pravidel, která by byla vyjádřením vzdělávací politiky státu a zajistila jednotnost přístupu.

Byl bych rád, kdyby Česká republika následovala naprostou většinu evropských zemí a přistoupila k plošné regulaci. Nová metodika však tímto směrem bohužel nevykročila. Za pozitivní lze považovat, že snad přispěje k prohloubení celospolečenské diskuze k tomuto důležitému tématu.

ANKETA EDUinu: Regulace mobilů ve školách a posun věku pro vstup na sociální sítě na 15 let: co dává smysl a kde jsou rizika

Přečtěte si odpovědi dalších účastníků této ankety:

2) Pokud byste vy sami dnes byli v roli ředitele školy, jaká pravidla pro používání technologií byste ve škole zavedli? Setkali jste se v české nebo zahraniční školní praxi s dobře nastavenými pravidly přístupu k pro využívání vlastních digitálních zařízení během školního dne?

Jako ředitel školy bych se snažil omezit užívání mobilních telefonů, chytrých hodinek a obdobných zařízení žáky ve škole a na akcích pořádaných školou. Přitom by záleželo, jestli se jedná o školu základní nebo střední. Na základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií by žáci při příchodu do školy svá zařízení odkládali a zpátky by si je vzali při odchodu domů. Výjimku by měli v nezbytném rozsahu žáci, kteří je potřebují například ze zdravotních důvodů.  Při nastavování pravidel bych se řídil stávajícím školským zákonem.

Zásadní roli při zavádění regulačních opatření má ohleduplná komunikace směrem k dětem i jejich rodičům. Proto bychom jim spolu s vyučujícími vše detailně vysvětlili, zdůrazňovali, že jde o opatření ku prospěchu dětí a ve výuce průběžně rozvíjeli jejich mediální gramotnost. Také bychom připomínali, že škola je prostředím pro nastavování a posilování zdravých návyků, které si děti mohou přenést i do času mimo ni. A rodičům také vyvraceli případný argument, že omezení užívání mobilů bude mít negativní dopad na digitální gramotnost žáků. Využívání technologií ve výuce vedené vyučujícími bude samozřejmě možné a běžné.

3) Jaké jsou pro vás hlavní výhody a nevýhody zvýšení věkové hranice pro přístup na sociální sítě na 15 let? Jaký argument vás v diskuzích o tomto tématu v poslední době nejvíce zaujal a proč?

V diskuzích o věkové hranici je často opomíjena jedna zásadní okolnost. V České republice aktuálně platí, že děti do 13 let nemohou sociální sítě využívat vůbec a do 15 let pouze se souhlasem rodičů. Drtivá většina dětí však do tohoto prostředí vstupuje mnohem dříve. Zásadní výzvou proto je, jak zajistit dodržování věkových limitů. Dlouhé roky u nás přehlížíme nedodržování pravidel nastavených přímo platformami a porušování zákona.

Platformy zároveň neberou vůbec v potaz potřeby dětského uživatele. Naopak hledají cesty, jak i nejmladší uživatele udržet na jejich síti co nejdéle. Algoritmy, tedy doručovací mechanismy obsahu, jsou silně návykové. Z uniklých dokumentů zevnitř firem a od whistleblowerů přitom víme, že provozovatelé globálních sítí si jsou negativních vlivů na dětské uživatele vědomi. Chovají se ale naprosto cynicky, kvůli maximalizaci zisku poškozují zdraví těch nejzranitelnějších, tedy dětí. Je nezbytné zvýšit tlak na platformy, aby se začaly chovat odpovědněji a dodržovaly zákony a normy. Zároveň požadovat větší transparentnost algoritmů a jejich úpravu. To je úkol především pro orgány Evropské unie.

Na webu eduin.cz postupně zveřejníme odpovědi dalších respondentů. 

Pokud se chcete do ankety zapojit, napište nám na e-mail lucie.snajdrova@eduin.cz.

Lucie Šnajdrová
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články