Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 23.3. do 29. 3. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Nerovnosti ve vzdělávání, skryté záškoláctví;
odklad inovace oborové soustavy;
finalisté a finalistky GTP CZ 2026.
Václav Zeman 30. 3. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 23.3. do 29. 3. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Nerovnosti ve vzdělávání, skryté záškoláctví;
odklad inovace oborové soustavy;
finalisté a finalistky GTP CZ 2026.
V souvislostech
Ministerstvo školství uspořádalo v polovině března odborný panel zaměřený na téma nerovností ve vzdělávání v regionálním školství i v dospělé populaci. Zástupci resortu představili zřizovatelům škol, krajským úřadům i odborné veřejnosti takzvanou Analýzu nerovností, která shrnuje aktuální data a poznatky i interaktivní nástroje pro vyhodnocování konkrétních opatření.
Z představených dat vyplynulo několik pozitivních trendů. Zvyšuje se například úspěšnost studentů a studentek u maturitních zkoušek, zlepšuje se IT vybavení škol nebo roste stabilita vzdělávacích drah žáků středních škol. Další zjištění však potvrzují přetrvávání řady dlouhodobých problémů způsobených nerovnostmi v českém vzdělávacím systému – jde především o výrazné regionální rozdíly, velké rozdíly mezi jednotlivými typy škol či vysoké počty odkladů povinné školní docházky.
Výstupy z analýzy nerovností i prezentované interaktivní dashboardy budou nyní k dispozici pro představitele krajských úřadů a zřizovatele škol. Mohou s nimi pracovat při přípravě vlastních opatření přispívajících ke snižování nerovností v daném regionu.
Reportáž Českého rozhlasu přiblížila další z problémů, který s tématem nerovností ve vzdělávání úzce souvisí. Podle dat České školní inspekce dnes již více než polovina základních a kolem 60 procent středních škol řeší problémy spojené s opakovaným záškoláctvím. „U nás je to o skrytém záškoláctví. To znamená, že žák do školy nedorazí s vědomím rodičů a rodič tu absenci omlouvá,“ přibližuje v reportáži ředitelka ZŠ Jirkov Markéta Kollárová. Tématu skrytého záškoláctví se podrobněji věnuje i tento článek na webu NPI zapojmevsechny.cz nebo tento článek Lucie Kocurové na webu heroine.cz. Ke zmírnění skrytého záškoláctví má přispět i podrobnější vykazování absencí. Mateřské, základní i střední školy mají podrobnější data o absencích žáků ministerstvu školství poprvé odesílat letos do 15. dubna (podrobněji viz zde nebo zde).
„Mám studenta, který na první pohled není zrovna ‚zenový‘ typ – sportovec, hodně impulzivní, neustále v pohybu, ale překvapivě mu to hodně sedlo. I díky meditační praxi lépe zvládá řadu svých impulzů, vyrovnal se se závislostí na mobilu, získává nad věcmi a problémy moudrý nadhled,“
říká o svých zkušenostech se zapojením meditací do života školy František Tichý, zakladatel Gymnázia Přírodní škola.
Týden stručně
Česká republika se v oblasti středního vzdělávání dlouhodobě potýká s nadměrným počtem středoškolských oborů. Předchozí vedení resortu školství mělo jako jeden z hlavních cílů snahu připravit inovaci oborové soustavy. Její součástí mělo být snížit současný počet 283 oborů, celou soustavu modernizovat, více zprostupnit a přizpůsobit měnícímu se světu i trhu práce (inovaci oborové soustavy se věnovala jedna z analýz Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2023). Nad návrhy na omezení počtu oborů se dlouhodobě vedla debata, do které silně zasahovali především zástupci odborných škol. Ti nesouhlasili s redukcemi některých oborů a obávali se, že na úkor všeobecného základu přijdou o potřebný čas na předání oborových dovedností a praxe. Diskuze nad inovací oborové soustavy se do konce minulého volebního období nepodařilo dokončit (snaha o reformu středního vzdělávání přitom běží již od roku 2021, inovace oborové soustavy je jednou z jejích částí. Podle Strategie 2030+, kde je tato inovace také uvedena, měla být dokončena v září 2023).
O pravděpodobném odkladu změn ve středním vzdělávání se na nedávném kulatém stole SKAV a EDUin zmínil i současný ministr školství Robert Plaga. Uvedl, že nejprve bude třeba najít shodu na všeobecném základu středoškolského vzdělávání, na něj teprve může navázat dokončení debaty o počtu oborů a jejich struktuře. Dalšímu osudu inovace oborové soustavy se chce podrobněji věnovat během dubna.
Členové České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) zveřejnili tiskovou zprávu ke svému odbornému stanovisku, v němž upozorňují na kritický stav duševního zdraví u mladých lidí i na to, jaký na něj má vliv nadměrné užívání sociálních sítí. Dnešní dospívající podle členů Psychiatrické společnosti ČLS JEP čelí bezprecedentnímu nárůstu úzkostně-depresivních stavů, které jsou podle nich často vyvolány nereálnými očekáváními a ztrátou skutečných sociálních interakcí. Upozorňují i na to, že mladí lidé mají na sociálních sítích tendenci vyhledávat takový obsah, který je v souladu s jejich aktuální náladou. To může přispívat k rostoucímu počtu případů sebepoškozování a jiných rizikových projevů chování. Zástupci ČLS JEP ve svém stanovisku podporují omezení přístupu na sociální sítě do 16 let, kromě několika doporučení přidávají i návrh Desatera digitálního zdraví.
Tématu regulace technologií, konkrétně pak času, který tráví děti před obrazovkami, se věnovali výzkumníci z agentury STEM. V průzkumu pro spolek Zvedni hlavu a Nadaci O2 dotazovali rodiče dětí od šesti měsíců do pěti let a ptali se jich, jak přistupují k používání mobilů nebo sledování televize u svých potomků. Zveřejněná data mimo jiné ukázala, že více než polovina rodičů nechává děti před obrazovkami, ačkoliv jim nebyl ani rok. Čísla pak rychle rostou s věkem. „Vyšší podíl času u obrazovek sledujeme v domácnostech rodičů s nižší úrovní vzdělání nebo v horší finanční a materiální situaci,“ komentovala výsledky výzkumu pro Seznam Zprávy analytička STEM Jitka Uhrová.
EDUin k tématu regulace sociálních sítí a technologií ve školách oslovil vybrané ředitele a experty ve vzdělávání. Zamýšlejí se nad možnými přínosy i riziky takových omezování a sdílejí své zkušenosti z praxe. Jejich anketní odpovědi průběžně zveřejňujeme na webu.
Výzkumníci think-tanku IDEA při CERGE-EI zveřejnili výsledky své studie nazvané Talent ve školách: Co pomáhá nadaným žákům. Snažili se sestavit systematický přehled aktuálních ekonomických výzkumů, které zkoumají dopady a efektivitu programů na podporu nadaných žáků. Závěry studie ukazují, že výrazný vliv na rozvoj talentů ve školách mohou mít především včasná identifikace nadaných, kvalitní učitelé a dobře cílená podpora. Analýza dále upozorňuje, že elitní výběrové školy i jiné specializované programy pro nadané mají jen slabý pozitivní dopad na studijní výsledky těchto žáků. Většina z nadaných dětí by dosáhla srovnatelně dobrých výsledků i v běžných školách. Pozitivní dopad těchto programů se nejsilněji projevuje u žáků ze znevýhodněného prostředí, kde právě dodatečná podpora může být klíčová pro rozvoj jejich potenciálu. V kombinaci s plošnou identifikací mohou dobře navržené programy na podporu nadaných snižovat nerovnosti ve vzdělávání.
V minulém týdnu byla představena desítka učitelů a učitelek z různých míst republiky, kteří byli vybráni do finálové části letošního ročníku ceny Global Teacher Prize. Finalisté jsou ze šesti krajů České republiky, jsou mezi nimi pedagogové z obou stupňů základních škol, gymnázií i odborných škol. Pořadatelé ceny nyní navštíví finalisty a finalistky přímo ve výuce, kterou natočí společně s rozhovorem zaměřeným na reflexi hodiny. Tyto podklady předají porotcům, kteří s každým z finalistů povedou hodinový online rozhovor. Slavnostní vyhlášení GTP CZ 2026 se uskuteční 2. června.