Václav Zeman 1. 6. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 25.5. do 31. 5. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Rozhodnutí o zastavení plošného testování v 5. a 9. třídách ZŠ;
rozhodnutí MŠMT o ukončení pokusného ověřování kombinované výuky;
výročí 50 let využívání Hejného metody výuky matematiky ve školách.
V souvislostech
Plošné testování žáků pátých a devátých tříd se během několika dnů stalo jedním z nejžhavějších témat veřejné diskuze o českém školství za poslední měsíce. K obsahu, technickému zajištění i komunikaci kolem testování se kriticky vyjádřila řada rodičů, pedagogů i organizací působících ve vzdělávání. Kritika se snášela především na část otázek, které se týkaly sociálně-ekonomického statusu žáků (označován jako SES) a duševního zdraví. Rodiče upozorňovali na nevhodnost podrobného přímého dotazování u citlivých témat (např. ohledně sebevražedných sklonů), učitelé na to, že o obsahu testů do poslední chvíle nevěděli a nemohli se nijak připravit na to, co žáci mohou během vyplňování prožívat.
Ministr školství Robert Plaga se po setkání s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem rozhodl celé letošní testování (mělo probíhat až do 11. června) zastavit. Inspekce z něj využije jen část souhrnných dat za školy, všechna ostatní získaná data budou smazána. Programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta v tiskové zprávě uvedl, že se zastavením letošního testování souhlasí. Připomíná však, že celkový cíl, s nímž bylo připravováno a uskutečněno, je správný a pro přípravu i realizaci veřejných politik ve vzdělávání velmi důležitý. „Data z obdobných testů – ať už jsou to testy PISA, které se na socioekonomickou situaci žáků dlouhodobě ptají, nebo probíhající plošné testy ČŠI – jsou základem pro účinné nastavení systémových opatření, jako je například indexové financování nebo připravovaná parametrizace asistentů pedagoga a mnoha dalších,“ uvádí v tiskové zprávě Mušuta. Zdůrazňuje zároveň, že po vyhodnocení chyb provázejících letošní testování a jejich nápravě by mělo testování proběhnout klidně již v příštím roce lépe připravené a s jasnější a citlivou komunikací ke všem, kterých se týká.
O tom, jak by mělo vypadat testování v příštích letech a jak se ČŠI chce poučit z letošních chyb, mluvil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu náměstek ústředního školního inspektora Petr Suchomel. Na webu EDUinu jsme zveřejnili i komentář Davida Gregera, který je ředitelem Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání působícím při Pedagogické fakultě UK a který se dlouhodobě věnuje oblastem testování a nerovností. Připomíná, že samotná zpráva z testování bez zohlednění rodinného zázemí žáků bývá pro školy často jen omezeně užitečná. „Pokud ale socioekonomické složení žáků zohledníme, můžeme porovnávat výsledky školy se školami s podobným složením žáků a přiblížit se tak mnohem více hodnocení přidané hodnoty školy. Jinak průměrný výsledek často více vypovídá o tom, jaké děti do školy chodí, než o tom, jak dobře škola sama žáky rozvíjí,“ píše David Greger. Tématu se v podrobném článku věnuje i aktuální vydání týdeníku Respekt.
„Není to samotná technologie, co zásadně ovlivňuje, zda jdeme cestou přínosu, nebo rizika digitálního prostředí. Je to naše vůle a schopnost rozpoznávat, co je pro nás z dlouhodobého hlediska, nejen momentálně, přínosné, a co už ne,“
říká v rozhovoru expertka na digitální wellbeing, lektorka a metodička Adéla Lábusová
První část rozhovoru: ukazuje, že psychické potíže dětí nelze vysvětlovat jen vlivem technologií, významně do nich promlouvá také nejistota doby, tlak na výkon, srovnávání i proměna výchovy
Druhá část rozhovoru: zaměřuje se na to, co z digitálního wellbeingu plyne pro výchovu a každodenní praxi rodičů, učitelů a dalších dospělých
Týden stručně
Měsíc před prázdninami resort školství překvapivě oznámil, že od konce června ruší pokusné ověřování kombinované výuky. Jeho cílem bylo ověřit možné prolínání prezenční a distanční výuky na základních a středních školách. Kombinovaná forma výuky mohla být po ověření využívána pro žáky s dlouhodobou absencí či specifickými potřebami, do ověřování se zapojovali i žáci bez těchto potřeb. Současné rozhodnutí je o to překvapivější, že v červenci loňského roku samo ministerstvo avizovalo, že pokusné ověřování prodlužuje do roku 2028. Necelý rok poté je zrušeno. Původně se do něj zapojilo 72 škol z různých míst republiky. To bylo krátce po pandemii koronaviru, postupně školy z ověřování odstupovaly, v tomto roce jich zůstalo již jen patnáct. Tyto školy nyní musí neplánovaně řešit, jaká místa nabídnout žákům z programů, které už po ukončení ověřování od září nebudou moci pokračovat, a jak zaměstnat pedagogy, kteří v nich vyučovali. Ministerstvo školství se v reakci na kritiku hájí tím, že před startem pokusného ověřování byly školy upozorňovány na to, aby na tomto modelu nestavěly celý koncept výuky či celé školy, protože může být kdykoli ukončeno. Podle mluvčího MŠMT o tom školy takto měly rodiče informovat.
Metoda výuky matematiky, která na rozdíl od klasické výuky nepředkládá žákům hotové vzorečky, ale nechává je matematické zákonitosti objevovat samostatně, oslavila letos výročí pěti desítek let, kdy s ní učitelé i žáci ve školách pracují. Metoda založená na budování porozumění, objevování vztahů, práci s chybou, diskuzi a řešení problémů v didaktických prostředích navazuje na práci Víta Hejného. Jeho syn, profesor Milan Hejný, tyto myšlenky přenesl do školní praxe a rozvinul je do metody, která se dnes používá na stovkách škol. Hejného metodu dnes podle organizace H-mat využívá přibližně pětina základních škol v České republice. Od roku 2007, kdy učebnice postavené na principech této metody získaly doložku MŠMT, se s ní podle odhadů setkalo 150 až 200 tisíc žáků. Výročí samotné metody doprovází i 90. narozeniny jejího spoluautora, profesora Milana Hejného. Minulý týden zároveň senátoři schvalovali jeho navržení na udělení státního vyznamenání – medaile Za zásluhy. Na webu EDUinu si můžete přečíst rozhovor s profesorem Hejným z října 2023 nebo v mnohém stále platný komentář Tomáše Feřteka k Hejného metodě z prosince 2014.
Očekávané události
Již v úterý 2. června budou oceněni nejinspirativnější učitelé a učitelky z různých typů škol a míst republiky, kteří se přihlásili do letošního ročníku ceny Global Teacher Prize CZ. Odborná porota vybere oceněné na základě sledování záznamů z jejich výuky a i hodinových online setkání s každým z deseti finalistů a finalistek. Cena Global Teacher Prize CZ letos slaví 10 let své existence v Česku. Za tu dobu se do ní přihlásilo 1 782 vyučujících. Podrobnosti o letošních oceněných sledujte během úterý na facebookové stránce GTP CZ nebo na webu gtpcz.cz.
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zve všechny učitelky, učitele a přátele vzdělávání na praktickou jednodenní konferenci Learning Backstage. Konference se uskuteční ve čtvrtek 4. června 2026 v prostorách fakulty v Jeronýmově ulici 10 a učitelé na ni mají vstup zdarma.
V programu konference najdete například prakticky zaměřené workshopy jednotlivých nakladatelství nebo prezentace studentských výstupů ze závěrečných prací s ukázkami využitelných výukových aktivit. S příspěvkem „Role učebnic v českém vzdělávacím systému“ v dopolední části programu vystoupí programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.
Podrobný program a přihlašovací formulář naleznete zde.
Z EDUkalendáře
Les ve škole: Webinář Družina venku – středa 3. června 2026, 18:00 – online
Step by step ČR: Program Průvodce tvorbou ŠVP – přihlašování do 5. června 2026 – celá ČR
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
