Hodnocení – často kladené otázky

Od 1. září 2027 bude veškeré hodnocení v průběhu roku i na vysvědčení v 1. ročnících povinně slovní nebo kriteriální. Ve 2. ročnících pak od školního roku 2028/2029. Již od školního roku 2025/2026 však školy mohou nové formy hodnocení využívat dobrovolně. Podle dat ČŠI tak v tomto školním roce na 1. stupni funguje pouze se slovním hodnocením každá desátá škola (9,5 %), dalších téměř 25 % škol kombinuje slovní hodnocení s klasifikací u části tříd nebo žáků.

Česká republika je v současnosti jedna z posledních evropských zemí, kde jsou žáci nejnižších ročníků základní školy hodnoceni známkami. Šetření mezi státy EU (2023) ukázalo, že z 18 zemí, které odpověděly, neznámkovalo v nejnižších ročnících 11 z nich – a od té doby se tento počet ještě zvýšil. Hlavním cílem změny není pouze usnadnit přechod z mateřské školy (i když to je jeden z přínosů), ale především podpořit vnitřní motivaci dětí k učení. Pokud se děti učí proto, aby něco znaly a uměly (nikoliv proto, aby dostaly dobrou známku), přijímají školu jako místo, které jim něco dává. Naopak děti s pěknými známkami se mohou stát závislými na tomto typu ocenění, u dětí se špatnými známkami hrozí postupné vyvolání pocitu věčného neúspěchu a nechuť ke škole.

Ne. Slovní hodnocení je pouze forma – způsob, jak výsledek zapsat. Aby bylo formativní, musí žákovi popsat jeho osobní pokrok a ukázat mu konkrétní kroky, jak se dále zlepšit. Vágní věta „jde ti to dobře“ nebo srovnání s ostatními spolužáky formativní funkci neplní. Správné slovní hodnocení obsahuje konkrétní doporučení – kam žák dospěl a jak má pokračovat dál. Jak upozorňuje EDUin: špatně uchopené slovní hodnocení může dětem více ublížit než naopak.

Školy si mohou zvolit ze dvou forem:

• Slovní hodnocení formou souvislého textu – psané tzv. popisným jazykem, které popisuje, čeho žák dosáhl a co má rozvíjet.
• Kriteriální hodnocení – legislativně definováno jako forma slovního hodnocení. Má obvykle podobu tabulky: vlevo jsou konkrétní kritéria (například „vyřeší jednoduché slovní úlohy“), vpravo míra jejich naplnění (například: ne / spíše ne / spíše ano / ano). Škála by neměla mít pět stupňů, aby se nepodobala známkám, může být i grafická. Kritéria jsou formulována činnostně – co žák dělá nebo dokáže, nikoliv „čeština“ nebo „matematika“ jako celek.

Výrazně ji posiluje. Na rozdíl od známek, které děti často stresují a srovnávají je mezi sebou, kriteriální hodnocení ukazuje dítěti jasnou cestu k úspěchu a bere chybu jako přirozený nástroj učení. Dítě ví, čeho má dosáhnout a jak na to jít – to je základ toho, čemu říkáme formativní přístup k hodnocení. Podle ředitele odboru MŠMT Michala Černého je v první a druhé třídě právě toto období pro vztah dítěte ke škole klíčové: „Co se v tomto období získá, už se tak lehce nepokazí, a naopak.“

Může být náročnější zejména tehdy, pokud na něj škola není připravená nebo pokud si učitel pod „slovním hodnocením“ stále představuje jen opisování známek do textu – pak si jen přidělá práci bez skutečné změny. Klíčová je proto změna v přístupu samotných učitelů, kterou by měli podporovat ředitelé škol. Pokud je systém dobře nastavený a opřený o jasná kritéria, může být hodnocení přínosnější pro všechny.

Příprava zatím leží převážně na školách samotných a jejich vedení. Data ČŠI ukazují, že do kurzů zaměřených na slovní nebo formativní hodnocení se v tomto školním roce zapojila čtvrtina pedagogů inspekcí navštívených škol (25,7 %), přičemž jde o téměř stejné číslo jako v předchozím roce (23,9 %). EDUin upozorňuje, že celková podpora státu je vzhledem k rozsahu a dopadu změny zatím poměrně nízká. MŠMT vydalo v dubnu 2026 metodické doporučení k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ a připravuje podrobnější metodickou příručku s ukázkami dobré praxe. Chybí ale širší vysvětlování přínosů změny rodičovské veřejnosti.

Školy nemusí od 3. třídy ke známkám přecházet. Mohou hodnotit slovně klidně až do 9. ročníku. Od 3. třídy to ale zákon opět umožňuje. Důvodem je, že první dva roky školní docházky jsou pro budování vztahu dítěte ke škole zcela klíčové. Co se v tomto období nastaví, je velmi obtížné pozdějším vývojem přepsat. Cílem proto není zrušení známek jako takových, ale vytvoření prostoru pro jiný přístup k hodnocení v nejcitlivějším vývojovém období.

• Metodické doporučení MŠMT k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ (vydáno v dubnu 2026) – dostupné na webu MŠMT
• Metodická příručka s ukázkami dobré praxe – připravuje se
• Slovník základních pojmů a rozcestník článků k hodnocení na webu eduin.cz
• Projekt Vysvědčení jinak – příklady škol, které již se slovním hodnocením pracují
• Kurzy a školení NPI ČR zaměřené na formativní a slovní hodnocení