Finský vzdělávací systém staví na důvěře, ta u nás ve školství prakticky chybí

Co přinesl týden 27. 5. – 2. 6. 2019

Krátce:

Výrok týdne: S žádostmi o podporu, radu nebo doporučení se ředitel logicky nemůže obrátit na učitele ve své škole. Na úrovni zřizovatele školy často chybí odborný partner – zejména v případě menších obcí –, který by mohl pomoct se specifickými výzvami jeho práce. A při hledání kolegů ředitelů, kteří mají podobnou vizi, ředitel naráží na konkurenční vztahy v dané lokalitě.“ Libor Pospíšil, koordinátor vzdělávacího programu Ředitel naživo se vyjadřuje k problémům povolání ředitele školy v článku Samotáři českého školství.

V souvislostech: 

  • FINSKO MŮŽE BÝT INSPIRACÍ V DŮVĚŘE. ZÁKLADY SYSTÉMU SE OD ČESKÉHO ALE VÝZNAMNĚ LIŠÍ

V Senátu proběhla mezinárodní konference Finský vzdělávací systém. Jejím cílem bylo objasnit, jak funguje tamní systém, který generuje vynikající výsledky v mezinárodních šetřeních jako je PISA, a přitom si tento úspěch neklade jako prioritu. Hlavním základem systému, který školství vidí jako stavební kámen pro soudržnost společnosti, je rovnost. Učitelé se především snaží vzdělávat děti tak, aby byly schopné se zapojit do společnosti, až dosáhnou dospělosti. Chtějí jim předat sebedůvěru a chtějí, aby se žáci cítili bezpečně a respektováni. Spíše než o znalosti a vědomosti jde o dovednosti užitečné pro život.

Reforma finského školství během posledních pětadvaceti let byla vedena výběrem mezi dvěma směry. Tradiční systém založený na známkování, výkonu, standardizaci a kontrole si ve Finsku nevybrali. Naopak se vydali druhou cestou založenou na spolupráci, spravedlivosti, sociálním kapitálu a profesionalitě učitelů. Zatímco ještě v 60. letech běžely ve Finsku na druhém stupni základní školy dva paralelní vzdělávací systémy, pro nadanější a pro pomalejší žáky, po reformách zahájených v roce 1968 byl zaveden jeden národní systém a v 80. letech přestali být žáci rozdělováni podle schopností do výběrových matematických nebo jazykových tříd. Základní ideou jsou od té doby rovné příležitosti ve vzdělávání a důraz je kladen na zlepšování výsledků všech žáků.

Konference se také zaměřila na přípravu učitelů a spolupráci mezi jednotlivými aktéry. „Ve Finsku je ředitel vnímán jako pomocník učitele. Když má učitel nějaký problém, zkrátka vezme kafe pro sebe a pro ředitele, zaťuká na ředitelnu a tam spolu vše proberou a většinou i vyřeší,“ popisuje běžnou praxi specialistka na vzdělávání Susanna Bäckmanová. „To, že hovoří o svém problému, není vnímáno jako jeho selhání, ale naopak jako příkladná otevřená komunikace mezi učiteli a vedením školy,“ říká Bäckmanová, kterou cituje Aktuálně.cz. Zcela se liší také přístup školních inspektorů. „Když svolává ředitele na schůzku, není to většinou proto, aby jim rozdal úkoly, vyžadoval po nich zbytečné papíry nebo je zbytečně ‚buzeroval‘, ale aby se zeptal: ‚Co byste potřebovali?'“, líčí Anneli Rautiainenová z Finské národní agentury pro vzdělávání.

Jedním z mýtů o finském vzdělávání je, že tu neexistují známky. Existují, ale důraz se klade na slovní hodnocení, které plně postihne individualitu žáka. A známky jsou také méně formální, záleží na nastavení každé školy – někde mají hodnocení 1-5 a pětka je nejlepší, jinde je pětka nejhorší a někde hodnotí třeba body 4-10. Známky zkrátka nejsou pro finské školství klíčovou věcí, učitelé je používají málo, žáci ostatně píšou minimum testů na známky.

Učitelé ve Finsku pracují zpravidla vždy alespoň dva v jedné třídě. K dispozici mají ve školách také množství asistentů, speciálních pedagogů nebo i sociálních pracovníků, a díky tomu bezproblémově funguje i začleňování různě handicapovaných dětí. Existují i speciální školy, které ovšem úzce spolupracují s těmi běžnými. Při vytváření učebních plánů spolupracují školy mimo jiné i s vlastními žáky a jejich rodiči.

Pro zlepšení českého vzdělávacího systému je potřeba zatraktivnit povolání učitelů, vylepšit podporu škol a vybudovat vzájemnou důvěru mezi učiteli, rodiči, žáky a státní správou. Takový názor po konferenci sdíleli ministr školství Robert Plaga a šéf senátního školského výboru Jiří Drahoš. „My jsme takový skeptičtější národ a hledáme spíše problémy, ale to, co bychom mohli bez problému přejmout z Finska, to je stupeň kooperace, spolupráce a tak dále,“ uvedl Drahoš (České noviny). Právě důvěra ve státní orgány a ve veřejné instituce ve Finsku je podle něj jedním z hlavních důvodů úspěchu finského školství. Celou konferenci si můžete zpětně přehrát na webu Senátu nebo se podívat na fotky. Více o finském vzdělávacím systému najdete na webu EDUinu, v české reportáži pořadu VOX nebo třeba v oficiálním videu Education Finland (Youtube).

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 4. – 5. 6., PKC Praha, Pestrá třída aneb jak pracovat s kulturními rozdíly
  • 6. 6., 14.00, Dolní Břežany, Řízení vzdělávacího systému ČR 2030+
Beduin každý týden odebírá zdarma 5 962 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

3
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Pěnice Skalicová

Jelikož se na Eduinu ten článek neobjevil, tak ho sem vložím já. Abych ukázala, jak hluboce se eduinští mýlili, když tu hlásali o neplnohodnotném vzdělávání v bývalých zvláštních, později praktických školách.
http://www.pedagogicke.info/2019/06/miloslav-lubas-porad-ji-rikaji-zvlastni.html

Veronika Vokurkova
Veronika Vokurkova

O Finském školství jsem už slyšela a znělo to dobře. Je totiž pravda, že v dnešní době nemá cenu děti nutit k nějakému biflování textu, který za dva dny zapomenou… Všechny ty informace jdou najít během minuty na internetu. Určitě by bylo lepší v dětech podporovat zdravé sebevědomí, než jak je tomu doteď – shazovat je, když něco neumí…

Pěnice Skalicová

Základy by člověk měl mít v hlavě a ne v prohlížeči.