Finský vzdělávací systém staví na důvěře, ta u nás ve školství prakticky chybí

Co přinesl týden 27. 5. – 2. 6. 2019

Krátce:

• Vláda odmítla placené pobyty v diagnostických ústavech. K návrhu poslanců zaujala vláda negativní stanovisko (Radio.cz). Diagnostické ústavy podle legislativců slouží k jiným účelům a otázkou je i ústavnost takového návrhu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová by do „pasťáků“ raději zavírala některé dospělé než děti (Twitter).
• Starostové navrhují, aby učitelé měli nárok na placené roční tvůrčí volno. Chtějí, aby pedagogové po deseti odpracovaných letech měli nárok na placené roční tvůrčí volno (Aktuálně.cz). Využít by ho mohli na stáž v zahraničí, práci v oboru či další studium. Náklady Starostové odhadují na 1,5 miliardy korun ročně.
• Nakolik škola pomáhá porozumět historii? Podívejte se na záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin (23. 5.).
• „Největší problém českého vzdělávání jsou nerovnosti.“. Sociolog Daniel Prokop se ve své eseji zamýšlí nad často politiky opomíjenou slabinou formálního vzdělávání (HN).
• Vláda podpořila zpřístupnění učitelské profese nepedagogům. Novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, by měla opět umožnit, aby ve školách mohli učit učitelé bez pedagogického vzdělání. Vzdělání by si museli do tří let doplnit. Vláda tak reaguje na nedostatek pedagogů, jemuž jsme se věnovali v minulém beduinu.
• Začínající učitelé dostanou větší podporu v podobě kolegy pomocníka. Opatření, které reaguje na jeden z častých důvodů odchodů nových učitelů, obsahuje výše zmíněná novela. „Poskytneme ředitelům škol na adaptační období dvou let prostředky, aby mohli novému učiteli dát uvádějícího učitele, který mu pomůže v těch prvních dvou letech s učitelským posláním a povoláním,“ řekl ministr školství Plaga. Důvodům, proč mladí učitelé odcházejí, jsme se věnovali v loňském beduinu.
• Velká Británie umožní studentům v roce 2020/2021 studovat za dnešních podmínek. Překotná jednání o brexitu komplikovala výhled pro zájemce o studium za kanálem. Původně se zdálo, že již přespříští akademický rok by studenti z EU platili dvojnásobné školné a neměli přístup k výhodné vládní půjčce. To nyní změnilo rozhodnutí britského ministra pro univerzity (MŠMT). Odhadem ve VB studuje několik tisíc Čechů.
• Chceme, aby každý zažil úspěch, nad nikým nelámeme hůl, říká oceněný ředitel olomoucké základní školy. Před lety stěží zaplnili třídu prvňáčků, letos ale budou zřejmě muset otevřít hned tři (Rodiče vítáni). Na jeho škole tráví děti přestávky na vzduchu, v družině pracuje jogín, učitelé mají relaxační místnost s masérským lehátkem a inkluzi tu zvládají bez větších problémů.

Výrok týdne: „S žádostmi o podporu, radu nebo doporučení se ředitel logicky nemůže obrátit na učitele ve své škole. Na úrovni zřizovatele školy často chybí odborný partner – zejména v případě menších obcí –, který by mohl pomoct se specifickými výzvami jeho práce. A při hledání kolegů ředitelů, kteří mají podobnou vizi, ředitel naráží na konkurenční vztahy v dané lokalitě.“ Libor Pospíšil, koordinátor vzdělávacího programu Ředitel naživo se vyjadřuje k problémům povolání ředitele školy v článku Samotáři českého školství.

V souvislostech: 

• FINSKO MŮŽE BÝT INSPIRACÍ V DŮVĚŘE. ZÁKLADY SYSTÉMU SE OD ČESKÉHO ALE VÝZNAMNĚ LIŠÍ

V Senátu proběhla mezinárodní konference Finský vzdělávací systém. Jejím cílem bylo objasnit, jak funguje tamní systém, který generuje vynikající výsledky v mezinárodních šetřeních jako je PISA, a přitom si tento úspěch neklade jako prioritu. Hlavním základem systému, který školství vidí jako stavební kámen pro soudržnost společnosti, je rovnost. Učitelé se především snaží vzdělávat děti tak, aby byly schopné se zapojit do společnosti, až dosáhnou dospělosti. Chtějí jim předat sebedůvěru a chtějí, aby se žáci cítili bezpečně a respektováni. Spíše než o znalosti a vědomosti jde o dovednosti užitečné pro život.

Reforma finského školství během posledních pětadvaceti let byla vedena výběrem mezi dvěma směry. Tradiční systém založený na známkování, výkonu, standardizaci a kontrole si ve Finsku nevybrali. Naopak se vydali druhou cestou založenou na spolupráci, spravedlivosti, sociálním kapitálu a profesionalitě učitelů. Zatímco ještě v 60. letech běžely ve Finsku na druhém stupni základní školy dva paralelní vzdělávací systémy, pro nadanější a pro pomalejší žáky, po reformách zahájených v roce 1968 byl zaveden jeden národní systém a v 80. letech přestali být žáci rozdělováni podle schopností do výběrových matematických nebo jazykových tříd. Základní ideou jsou od té doby rovné příležitosti ve vzdělávání a důraz je kladen na zlepšování výsledků všech žáků.

Konference se také zaměřila na přípravu učitelů a spolupráci mezi jednotlivými aktéry. „Ve Finsku je ředitel vnímán jako pomocník učitele. Když má učitel nějaký problém, zkrátka vezme kafe pro sebe a pro ředitele, zaťuká na ředitelnu a tam spolu vše proberou a většinou i vyřeší,“ popisuje běžnou praxi specialistka na vzdělávání Susanna Bäckmanová. „To, že hovoří o svém problému, není vnímáno jako jeho selhání, ale naopak jako příkladná otevřená komunikace mezi učiteli a vedením školy,“ říká Bäckmanová, kterou cituje Aktuálně.cz. Zcela se liší také přístup školních inspektorů. „Když svolává ředitele na schůzku, není to většinou proto, aby jim rozdal úkoly, vyžadoval po nich zbytečné papíry nebo je zbytečně ‚buzeroval‘, ale aby se zeptal: ‚Co byste potřebovali?'“, líčí Anneli Rautiainenová z Finské národní agentury pro vzdělávání.

Jedním z mýtů o finském vzdělávání je, že tu neexistují známky. Existují, ale důraz se klade na slovní hodnocení, které plně postihne individualitu žáka. A známky jsou také méně formální, záleží na nastavení každé školy – někde mají hodnocení 1-5 a pětka je nejlepší, jinde je pětka nejhorší a někde hodnotí třeba body 4-10. Známky zkrátka nejsou pro finské školství klíčovou věcí, učitelé je používají málo, žáci ostatně píšou minimum testů na známky.

Učitelé ve Finsku pracují zpravidla vždy alespoň dva v jedné třídě. K dispozici mají ve školách také množství asistentů, speciálních pedagogů nebo i sociálních pracovníků, a díky tomu bezproblémově funguje i začleňování různě handicapovaných dětí. Existují i speciální školy, které ovšem úzce spolupracují s těmi běžnými. Při vytváření učebních plánů spolupracují školy mimo jiné i s vlastními žáky a jejich rodiči.

Pro zlepšení českého vzdělávacího systému je potřeba zatraktivnit povolání učitelů, vylepšit podporu škol a vybudovat vzájemnou důvěru mezi učiteli, rodiči, žáky a státní správou. Takový názor po konferenci sdíleli ministr školství Robert Plaga a šéf senátního školského výboru Jiří Drahoš. „My jsme takový skeptičtější národ a hledáme spíše problémy, ale to, co bychom mohli bez problému přejmout z Finska, to je stupeň kooperace, spolupráce a tak dále,“ uvedl Drahoš (České noviny). Právě důvěra ve státní orgány a ve veřejné instituce ve Finsku je podle něj jedním z hlavních důvodů úspěchu finského školství. Celou konferenci si můžete zpětně přehrát na webu Senátu nebo se podívat na fotky. Více o finském vzdělávacím systému najdete na webu EDUinu, v české reportáži pořadu VOX nebo třeba v oficiálním videu Education Finland (Youtube).

Inspirace z (a do) praxe: 

• Týdny mediálního vzdělávání (7. 6.). Debaty s novináři, projekce, semináře a besedy s mediálními odborníky nabízí Jeden svět na školách
• Projekty v aplikované ekonomii (23. 6.). 12-týdenní kurz pro středoškoláky umožní hloubkové porozumění ekonomii s výzkumníky CERGE-EI
• Maker Faire Prague (22.-23. 6.).Výherce ceny EDUína koná další moderní festival kutilů, kde se představí nejrozmanitější výrobci se svými nástroji. Skvělá příležitost, jak se podívat do světa řemesel nebo robotiky pro všechny věkové skupiny.

Výběr z EDUkalendáře: 

• 4. – 5. 6., PKC Praha, Pestrá třída aneb jak pracovat s kulturními rozdíly
• 6. 6., 14.00, Dolní Břežany, Řízení vzdělávacího systému ČR 2030+

Twitter

Facebook