← Beduin ← Články

Proč mladí učitelé odcházejí ze škol?

19. 11. 2018

EDUin

Co přinesl týden 12.11. – 18.11.

Témata týdne: Studium vyššího počtu žáků v maturitních oborech je správné, za socialismu probíhala vysoká selekce. Rektor Masarykovy univerzity a senátor Bek upozorňuje i na nízkou sociální mobilitu, kterou školství umocňuje (DVTV). Neformální vzdělávání simulací Evropského parlamentu. Projekt Erasmian European Youth Parliament na českém gymnáziu ukazuje, jak neformální vzdělávání může vzbudit zájem o věci veřejné u desítek mladých lidí. Dvacet kilometrů od školy ke škole může v pedagogice znamenat celá desetiletí. Lektor a pedagog Robert Čapek se zamýšlí nad tím, zda by měli dostat učitelé přidáno stejně bez ohledu na kvalitu jejich výuky (Rodiče vítáni). Nechte nás sakra učit dobře. Učitelská iniciativa zveřejňuje na Facebooku příběhy progresivních učitelů, kteří se setkávají se silným protiproudem od konzervativních kolegů, rodičů nebo vedení školy. Proč (ne)máme zavádět minimální bodovou hranici u příjímacích zkoušek na SŠ? Podívejte se na záznam listopadového kulatého stolu SKAV a EDUin.

Výrok týdne: „Zprávy České školní inspekce i další výzkumy opakovaně říkají nepřekvapivé: kvalita výuky na učilištích je o poznání menší než na maturitních oborech. Hlavní výtky jsou: dominuje frontální výuka, žáci nejsou do hodin téměř vůbec zapojováni, nevyužívají naučené v reálných životních nebo pracovních situacích. Důležité je i to, že žáci učilišť si odnáší násobně menší poznatky i o aktuálním politickém dění, fenoménech, jako fake news nebo o zásadách finanční gramotnosti.“ Václav Zeman v článku Neplňme učiliště nařízením ale kvalitou.

Novinky:

TŘETINA MLADÝCH UČITELŮ CHCE ODEJÍT ZE ŠKOL. STÁT JE NEUMÍ PODPOŘIT

Nový výzkum Masarykovy univerzity (MUNI) ukázal, že mladí učitelé se v průměru těší dobrému prostředí, pozitivnímu vztahu s žáky nebo svobodě ve vyučování. Zároveň však odhalují, že jim na školách chybí uváděcí program, který by jim pomohl v začátcích, nebo nesouhlasí s nuzným finančním ohodnocením, které podle nich neodpovídá prestiži a zápřahu profese. Téměř třetina mladých učitelů tak zvažuje změnu školy nebo profese úplně (Novinky.cz), a to navzdory původně silné motivaci. Ačkoliv se platy učitelů mají zvedat, nejde o takový růst, který by mladé oproti jiným vysokoškolským povoláním lákal. Ekonom Daniel Münich ve svém komentáři pro Lidové noviny popisuje, že aby se Česko dostalo alespoň na průměr zemí OECD, musely by se učitelské platy navýšit o polovinu (Facebook). Místo necelých 32 000 korun hrubého měsíčně v roce 2017 by to muselo být 48 000 korun. Ministr školství Robert Plaga se na konferenci Školství 2018 nechal slyšet, že samotné zvedání platů není samospasné (Novinky.cz) pro zvýšení atraktivity pedagogického povolání. Dodal, že je důležité řešit i administrativní zátěž, revizi rámcových vzdělávacích programů nebo problematiku státního testování. Debata o atraktivitě nebo ohodnocení učitelů se odehrává v momentě podstavu na řadě škol a v určitých regionech. Ředitelé základních a středních škol si pravidelně stěžují, že nemohou najít učitele do svých sborů (Česká škola).

CUT-OFF SKÓRE MÁ MINIMUM ZASTÁNCŮ, ODMÍTLA HO I ŠKOLNÍ INSPEKCE. MŮŽE SE ALE VRÁTIT

Hejtmani stále usilují o zavedení centrální nepodkročitelné hranice pro vstup do vybraných oborů při jednotných přijímacích zkouškách na střední školy. Ředitel Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání při Pedf UK na datech CERMATu ale ukazuje, že lobby byla založená na překroucení údajů o neúspěšnosti z maturity. Ta je ústředním argumentem krajských politiků z Asociace krajů, když žádají, aby se provedla selekce při přijímání žáků. Greger píše, že hejtmani poukazují na neúspěšnost ve výši 37,2 %, ačkoliv čistá neúspěšnost, tedy počet žáků, kteří maturitu nesloží ani v opravných termínech, se dlouhodobě pohybuje kolem 4 % (Facebook). Proti tzv. cut-off skóre se během uplynulého týdne ohradila rovněž Učitelská platforma (Deník), která varuje, že záměr jde proti deklarovanému cíli vzdělávání, kterým má být vytvoření podmínek pro maximálně možný rozvoj všech žáků. Dále nesouhlasí i Česká školní inspekce (Pedagogicke.info), jež ve svém stanovisku nabídla tři jiná doporučení, jak pracovat s nenaplněnými školami a nejistými výsledky žáků. V neposlední řadě se nepodkročitelné hranici věnoval i pořad Radia Wave, v němž analytik Eduinu Štěpán Kment upozorňoval, že zavedení selekce na vstupu zvýší stínové vzdělávání (investice rodičů do doučování) a potažmo vzdělávací nerovnosti (Rozhlas.cz). Navíc, podle Kmenta jednotné přijímací zkoušky nemají přímý vliv na úspěšnost u maturit o několik let později, pročež je potřeba se spíše zaměřit na kvalitu školy a učitelského sboru tam, kde k neúspěchům dochází. Ačkoliv ministr školství Plaga cut-off skóre v současné podobě zkraje listopadu odmítl (iDnes), je možné, že se vrátí ve formě poslaneckého nebo krajského návrhu na projednání ve sněmovně.

Inspirace z (a do) praxe: