Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 22. 12. 2015 do 11. 1. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Ohlédnutí za rokem 2025 ve školství;
nejistý osud reformy kurikula;
jaký bude rok 2026 v českém vzdělávání.
Jaký bude rok 2026 v českém vzdělávání?
Václav Zeman 12. 1. 2026
Týden stručně
Osud revidovaného kurikula pro základní školy je nejistý, Plaga zvažuje odložení
Ministr se na začátku nového roku opakovaně vyjádřil rezervovaně k plánu zahájit na základních školách výuku podle revidovaných rámcových vzdělávacích programů již od školního roku 2027/28. Mateřské školy mají podle upravených kurikulárních dokumentů začít učit od září tohoto roku, základní školy pak v prvních a šestých třídách o rok později. Několik desítek základních škol nyní dobrovolně testuje výuku podle těchto dokumentů, a jak uvádí reakce některých z nich v Hospodářských novinách, setkávají se s nedostatky, které je třeba vyřešit. Učitelé z pilotujících škol uvádějí, že v některých oblastech mají problém stihnout povinné učivo, jinde prý mají naopak až příliš prostoru.
Robert Plaga uvedl, že chce probíhající reformu školní výuky nechat prověřit a je připraven ji odložit, nebo dokonce úplně zrušit. Pro ředitele škol, učitele, rodiče i žáky představuje tento postoj zdroj velké nejistoty ohledně toho, jak tedy bude výuka v příštích letech vypadat a na co a do kdy se školy mají připravovat.
Inovované rámcové vzdělávací programy kladou větší důraz na kompetence a měly přispět i k redukování a „provzdušnění“ výuky. Školám tyto dokumenty dávají jen základní vodítka, podle nichž si mají vytvářet vlastní vzdělávací programy. Ministerstvo v rámci revize připravilo tři typy vzorových modelových programů, které teď školy dobrovolně pilotují – jde o předmětový, integrovaný nebo tematický program. Problémům, které bude potřeba kolem revize RVP po volbách řešit, se EDUin podrobně věnoval ve své analýze.
Ohlédnutí za rokem 2025 ve vzdělávání
V uplynulém roce se českým vzděláváním prohnala vlna legislativních změn. Ty nejvýznamnější z nich pro vás shrnujeme na našem webu. Popisujeme obě schválené novely školského zákona a změny, které přinesly – od výrazného omezení odkladů školní docházky po zásadní úpravy financování a rostoucí úlohu zřizovatelů. Text je součástí Auditu vzdělávacího systému za rok 2025, který uveřejníme 10. března 2026.
Ministr školství potvrdil jména svých politických náměstků
Robert Plaga zveřejnil jména dvou mužů, kteří na ministerstvu školství budou zastávat posty jeho politických náměstků. Prvním z nich bude Zdeněk Kettner – exposlanec SPD a v minulém volebním období i člen školského výboru sněmovny. Zaměřit se chce především na oblast základního vzdělávání a revizi RVP ZV. Náměstkem ministra školství bude i dlouholetý ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze Jiří Zajíček, kterého nominovali Motoristé. Toho už ministr na začátku ledna do funkce jmenoval a soustředit by se měl primárně na problematiku středního vzdělávání.
Pokračují diskuze o mobilních telefonech ve školách
Diskuze kolem přístupu dětí k technologiím a zejména sociálním sítím neutichají. Co v tomto směru chystají politici na evropské i tuzemské úrovni, jsme přiblížili v prosincovém bEDUinu. V médiích mezitím rezonují texty věnující se možnostem omezování používání mobilních telefonů ve školách. O tom, že v debatě převládají emoce místo faktů a zapomíná se dát hlas těm, o kom se mluví, tedy žákům samotným, psal pro Seznam Zprávy třeba jejich editor Matouš Hrdina. I dokument České televize v režii Tomáše Kratochvíla Zákaz mobilů téma nasvěcuje z pohledu studentů a v kontextu svobody, důvěry a zodpovědnosti. Méně optimistický pohled pak přináší třeba starší rozhovor Denníku N s psychiatričkou Zuzanou Matzovou.
Na českých středních školách je dvakrát méně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami než na těch základních. Důvodem je neprovázanost přechodu mezi základním a středním vzděláváním. To, jak jsou tito žáci na středních školách identifikováni, se však napříč různými částmi republiky často dost podstatně liší. Tato zjištění uvádí analýza Niny Fabíškové a Jana Zemana, kterou na konci roku zveřejnila výzkumná společnost PAQ Research. více
V souvislostech
Jaký bude rok 2026 v českém vzdělávání?
V podrobném souhrnu jsme na našem webu představili hlavní novinky a změny, které přinese nový rok v českém vzdělávání. Popisujeme například zákonné ukotvení některých podpůrných pozic ve školách a jejich financování přímo ze státního rozpočtu. Jde o pozice školního psychologa či speciálního a sociálního pedagoga. Zřizovatelé škol budou také od nového roku plně hradit platy nepedagogických pracovníků škol, kteří se starají o každodenní provoz – tedy pracovníků zajišťujících stravování, administrativní práce, správu budov, úklid či ICT. Stejně tak od ledna přechází na zřizovatele i platby za většinu ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Ty slouží třeba k pokrytí nákupu učebnic a pomůcek pro žáky či ke vzdělávání a pojištění učitelů.
Od tohoto roku dojde i k řadě změn v udělování odkladů povinné školní docházky. Odklad bude nově možný pouze ve výjimečných případech, zejména u dětí s dlouhodobým zdravotním znevýhodněním nebo při náhlé závažné změně zdravotního stavu. Zápisy pro školní rok 2026/27 se letos budou konat dříve, než tomu bylo v minulém roce – konkrétně od 15. ledna do 15. února.
V září tohoto roku by pak měla být zveřejněna nová data pro Českou republiku a výsledky českých žáků v mezinárodním šetření PISA. Jde o data sbíraná v dubnu a květnu 2025.
Z EDUkalendáře
4.–11. 2. 2026 → celá ČR → Týden pro wellbeing ve škole 2026
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Václav Zeman
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
