Václav Zeman 9. 2. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 2. 2. do 8. 2. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Kariérní systém pro pedagogy v plánech vlády;
zpřísnění pravidel pro odklady školní docházky;
stoupající počty sebevražedných myšlenek a sebepoškozování u dětí a mladých lidí.
V souvislostech
Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce připravit a zavést kariérní systém pro pedagogy. Navazuje tím na předchozí snahy o jeho zavedení s cílem nahradit současný systém tabulkových platů, který je opakovaně kritizovaný za to, že není dostatečně rozvojový ani motivační. O tom, jaké má být nastavení takového systému i jak má probíhat jeho příprava, diskutovali na lednovém kulatém stolu SKAV a EDUinu zástupci organizací, odborů, akademiků i MŠMT. Můžete si pustit záznam kulatého stolu nebo přečíst článek Patricie Martinů.
Diskutující se shodli, že připravovaný kariérní systém by měl být zaměřený především na kvalitu výuky a měl by jasně vymezovat a umožňovat profesní růst pedagogů. Zaznělo i to, že ne každý učitel touží stát se pedagogickým lídrem a v různé míře se zapojovat do vedení a dalšího směřování školy. Kariérní systém by tak měl nabízet možnost růstu i bez nutnosti přecházet do managementu školy.
Dá se však takto výrazná změna systému odměňování učitelů stihnout připravit a uvést do praxe do konce tohoto volebního období? Většina účastníků debaty upozorňovala, že na tomto tématu je dnes politická shoda víceméně napříč spektrem všech parlamentních stran a toho by bylo dobré využít. Do příprav kariérního řádu je ale nutné zapojit i samotné pedagogy – bez jejich podpory a aktivní účasti nemá takto významná reforma smysl, o čemž jsme se v minulosti již opakovaně přesvědčili. Diskutující připomněli i to, že pokud nový kariérní systém pomůže udržet v profesi zkušené pedagogy a přiláká nové, stát díky tomu ušetří na nákladech spojených s odchody učitelů z profese i s řešením nedostatku kvalifikovaných pedagogů.
Tématu kariérního řádu se věnovalo i několik redakcí celostátních médií, můžete si pustit reportáž TV Nova nebo přečíst článek na iDNES.cz. Historii pokusů přípravy kariérního řádu pro učitele si můžete připomenout i v tomto článku na našem webu.
„Určitě bychom to neměli vnímat jako: buď wellbeing, nebo výsledky. Nemůžete mít wellbeing, aniž byste se zabývali vlastními pohledy dětí na to, co jim dělá dobře, kdy se cítí bezpečně, začleněné, a co v nich naopak způsobuje neklid nebo pocit vyloučení. Pokud tohle nepochopíte, tak nikdy nemůžete zlepšit podmínky vzdělávání,“
říká v rozhovoru pro HN Laura Lundy, mezinárodní expertka na dětské právo, která vystoupila na konferenci v rámci Týdne pro wellbeing 2026.
Týden stručně
Od letošních zápisů do prvních tříd již platí přísnější pravidla pro udělování odkladů školní docházky. Ta byla součástí tzv. odkladové novely školského zákona, kterou schválili zákonodárci v minulém roce. Důvodem ke zpřísnění pravidel bylo nadměrné a stále stoupající množství odkladů v posledních letech. Nově mají děti na odklad nárok jen ze závažných zdravotních důvodů. Těmi může být například středně těžké až těžké mentální postižení, onkologická léčba nebo dlouhodobá rekonvalescence po úrazu. Dostatečným důvodem pro odklad již nemá být sociální a emoční nezralost, hyperaktivita nebo komplikovaná rodinná situace. K žádosti je třeba doložit doporučení od klinického psychologa nebo od lékaře specialisty, kterým dnes už nemůže být pediatr.
Podrobný přehled těchto novinek i příběhy několika rodin, kterých se změny v odkladech dotknou, přibližuje článek týdeníku Respekt, v němž vystupuje i naše analytička Nikola Šrámková. Většina škol se již dnes připravuje na to, jak se v novém školním roce v prvních třídách dobře postarat o žáky v početnějších a celkově pestřejších kolektivech. Respekt shrnuje formy podpory, které stát pro školy připravil. Ve větších institucích s více než 15 žáky ve třídě bude kromě učitele povinně (a státem hrazený) asistent pedagoga. Od září 2027 v prvních třídách a o rok později ani ve druhých nebudou žáci hodnocení známkami. Novinkou je i povinné předávání informací o dítěti mezi školkou a školou. Mateřské školy pošlou na základní školu formulář, ve kterém popisným jazykem shrnou, co dítě zvládá, co ne a co potřebuje.
Probíhající diskuze o smysluplném využívání technologií ve školách a případných možnostech jejich regulace má nový výrazný prvek. Ministr školství Robert Plaga při své návštěvě Slovenska na setkání se svým tamním ministerským protějškem avizoval, že bude prosazovat zákaz využívání mobilních telefonů o přestávkách. Na Slovensku ministerstvo takový zákaz pro žáky základních škol zavedlo již v minulém roce. „Ukazuje se, že regulace je ku prospěchu školního klimatu,“ cituje Plagu článek Seznam Zpráv. Ministr chce v nejbližších měsících poslat do škol metodický materiál. Nadále prý ale zůstává zastáncem využívání moderních technologií ve výuce a tento krok cílí především na to, aby spolu žáci trávili čas přestávek aktivněji a více se spolu bavili. Ředitelé několika pražských škol, které oslovila redakce MF DNES, Plagův záměr podpořili.
Nová data zveřejněná Linkou bezpečí potvrzují, že mezi dětmi a mladými lidmi stále přibývá těch, kteří mají sebevražedné myšlenky, potýkají se s týráním, zneužíváním či poruchami příjmu potravy. Počet dětí, které se na Linku bezpečí obracejí kvůli sebevražedné tematice, stoupl za uplynulý rok o čtvrtinu. Za poslední dva roky se zvýšil téměř o polovinu. Pracovníci Linky bezpečí v loňském roce zaznamenali 7314 případů, kdy se na ně někdo obrátil kvůli pokusům o sebevraždu, její přípravu nebo sebevražedným myšlenkám (v roce 2017 to bylo 1195 případů). Podrobnosti o tomto nárůstu přibližuje článek Seznam Zpráv. Další zdroje a instituce upozorňují i na narůstající případy násilí a agrese ve školách. Dokládají to například data České školní inspekce zveřejněná na konci minulého roku (Novinky.cz). Mezi dospívajícími přibývá i případů sebepoškozování. Článek Aktuálně.cz uvádí data z výzkumu psychologů z olomoucké Univerzity Palackého, podle kterého si dnes v Česku záměrně ubližuje až pětina dospívajících. Učitelé v řadě škol se tak seznamují s možnostmi, jak přistupovat k žákům, kteří se sebepoškozují. Praktickým průvodcem v tomto tématu pro ně může být i bezplatný online kurz, který připravil Člověk v tísni.
Autor článku:
Václav Zeman
