Publikujeme článek Markéty Březinové, který vyšel v sobotní Mladé frontě Dnes a věnuje se záměru ministerstva školství zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy a určovat, kdo může a kdo nemůže studovat maturitní obor. Na příkladu ústeckých gymnázií autorka ukazuje, jaký bude mít toto plošné řešení dopad na jednotlivé kraje.
Ministr školství chce pomocí jednotných přijímacích zkoušek určit, kdo má na maturitní obor. Limity pro přijetí mají být náročnější. Jenže nebudou pak gymnázia poloprázdná?
Kdyby minulý rok ředitelé gymnázií na Ústecku použili krajem doporučenou bodovou hranici pro přijetí žáků, ani jeden z nich by nenaplnil jedinou třídu.
„Místo 90 žáků bych jich mohl přijmout jen devět,“ uvádí jeden z nich raději anonymně. Další přiznává, že by to byli pouze čtyři žáci. Ředitelé proto doporučení kraje v potaz nevzali. Je to jejich právo, o přijetí či nepřijetí žáka může v současnosti rozhodnout pouze ředitel školy.
Ministr školství Marcel Chládek to chce změnit. Chystá povinné jednotné přijímací zkoušky z češtiny a z matematiky pro všechny střední školy s maturitou. Zároveň stanoví pevnou hranici, která rozhodne o tom, jestli se žák může vzdělávat v maturitním oboru. Nejdřív musí změnit zákon tak, aby z něj pravomoc ředitele ohledně přijímání žáků zmizela. A začít školy financovat jinak.
Argumentuje tím, že tak chce sjednotit úroveň základních škol, nechce vyhazovat peníze za studium žáků, kteří maturitu nakonec nesloží. A také hodlá více naplnit učňovské obory.
„V osmi krajích už jednotné přijímací zkoušky fungují, tak proč by nemohly fungovat v celé republice,“ říká ministr. Že to není tak jednoznačné, je vidět z ústeckého příkladu.
Školy testy zkusí už na jaře
Právě teď se školy rozhodují, jestli se na jaře zapojí do pilotního testování. Musí to stihnout do konce září. Školy musí výsledky testů v přijímacím řízení zohlednit. Přestože nikdo neví, jak testování dopadne. Jak moc, to si mohou určit samy. „Kritérium ale musí škola předem zveřejnit, čímž poskytne veřejnosti informaci o tom, jak kvalitní uchazeče chce přijímat,“ uvádí ministerstvo. Někteří ředitelé to však neudělají. „Podle zákona jsem pořád zodpovědný za přijetí. Není fér brát při přijímání žáků v potaz něco, co nebylo vyzkoušeno,“ uvádí ředitel ústeckého Gymnázia Jateční a místopředseda Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt. Upozorňuje na to, že se proti takovému rozhodnutí mohou rodiče odvolat.
Proti snížení počtu absolventů s maturitou hovoří čísla o nezaměstnanosti. Vloni nenašlo práci 27 procent vyučených, 19 procent vyučených s maturitou, 15 procent studentů z průmyslovek a čtyři procenta gymnazistů.
Na gymnáziu,kam chodí mé děti je každoroční „převis“ žáků, kteří přijímačky(matematika, český jazyk ,všeobecný přehled – Scio) udělaly ale nedostaly se pro velký počet (jdou poté na jinou školu). Takže pokud v Ústí by po přijímačkách přijali tak 9 žáků, no ,potěš koště. Něco to vypovídá .Ale co? Buď něco o nezdravém sebevědomí. Nebo o kvalitě výuky na základce. nebo obojí. Každopádně se mi nelíbí strašení učňákem. Stále opakuji, že učňák by neměla být brána jako škola pro odpad společnosti. Jenže z mnoha článků to vyplývá. Nějak si neumím představit, že z gymnázií by se rekrutovali nejen budoucí lékaři, vědci,… Více »