Přihlášky na střední školy provází padání elektronického systému DiPSY a nejistota dětí i rodičů

Problémy s nahráváním příloh, více přihlášek na jedno dítě bez možnosti úprav, výpadky systému DiPSy. Termín pro podání přihlášek zůstane stejný.

Systém pro elektronické podávání přihlášek na střední školy se i přes týden potýkal s problémy. Rodičům nešly například nahrávat přílohy, podobný problém byl i na straně škol (iDNES). V evidenci může být navíc více přihlášek na jedno dítě, protože opravy nebo změny udělat nejdou, a řada rodičů proto vyplnila a podala přihlášku opakovaně. Duplicitu má vyřešit nová funkce, kdy rodiče sami vyberou, která z přihlášek je platná. Fungovat měla v druhé polovině týdne (Novinky). Česká televize připravila také interaktivní mapu s počty zájemců o jednotlivé školy a obory za posledních šest let. Přihlášky bude možné podávat do 20. února a termín se ani přes pozdější spuštění systému prodlužovat nebude (iRozhlas). Za chyby v systému je ministr Bek kritizován nejen ze strany opozice, ale i od koaličních partnerů (Novinky). Šéf Cermatu Miroslav Krejčí se podle slov ministra Mikuláše Beka o místo bát nemusí. Pro Aktuálně uvedl, že za ním stojí. V rozhovoru se kromě přihlášek na střední školy vyjadřuje také k odchodu zástupce ředitele odboru pro regionální školství Jakuba Drbohlava nebo k rozpočtu. 

Nejen přijímací zkoušky a přihlášky, ale i způsoby výchovy nebo Taylor Swift jako inspirace pro učitele. Témata podcastů, které by vám neměly uniknout

Ani podcastům se v poslední době nevyhnuly všudypřítomné přihlášky na střední školy. Vzdělávání a jak si například učitelé mohou vytvořit uvolňující rutinu se věnovali například tři učitelky, podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12 se zaměřil na duševní zdraví dětí, v Ptám se já mluvil o poměrech na ministerstvu školství dnes již bývalý zástupce ředitele odboru pro regionální školství a Hovory z kabinetu navštívil Rado Chaloupka.  

Tak velké problémy už první den, že se radši celé spuštění systému DiPSy posunulo. Přihláškám na střední školy se věnovalo hned několik podcastů. 

Klopýtání na začátku spuštění DiPSy analyzoval podcast 5:59, kde s reportérem Seznam Zpráv Josefem Mačím rozebírají, proč se online systém nespustil včas, co to pro uchazeče znamená nebo co na to ministr školství, který po loňském chaosu o modernizaci systému rozhodl. V epizodě Ptám se já byl zase úředník Jakub Drbohlav, který v lednu na ministerstvu školství přes stupňující se frustraci skončil. V podcastu se mimo jiné bavili o přijímacích zkouškách, o konci programu Dějepis+ nebo o tom, že vzhledem k tomu, kolik financí do školství Česko dává, jsou výsledky například v PISA dobré. O tématu přijímacích zkoušek mluvil také programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký v podcastu Chuťovky.  

Co tíží duše mladých nebo jak mluvit o duševním zdraví po tragédii na Filozofické fakultě? Tématu se věnovala epizoda Vinohradské 12.

V podcastu Českého rozhlasu byla Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši a Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví, který je koordinátorem a analytikem monitoringu mezi deváťáky. „Žádný problém není příliš malý na to, aby nezasloužil pozornost a nějakou péči,” řekla Marie Salomonová, podle které je důležité nebát si říct o pomoc včas. „Můžete využít linky důvěry, pokud není k dispozici zrovna nic jiného nebo chcete zůstat v anonymitě. Ale nebojte se obrátit i na sociální služby ve vašem okolí, pokud čekáte dlouho na termín,” vysvětlovala v rozhovoru o tom, jak se starat o duševní zdraví. Tématu duševního zdraví se věnuje i podcast Mimo zorné pole Člověka v tísni. „Setkáváme se s velkým nárůstem duševních obtíží u dětí a dospívajících. Pro část učitelů to může být těžké a ohrožující téma, které se snaží vytěsnit.“ O tématu mluvily Lucie Pivoňková z ČvT a Lenka Spurná, zástupkyně ředitele ze ZŠ Rakovského.

Co má společného dobrý učitel a dobrý manažer? Je toho dost, popisuje zkušenosti Rado Chaloupka. 

Učitel informatiky zavítal do podcastu Hovory z kabinetu, kde vysvětluje, jak se ocitne manažer firmy v učitelské roli ve vyloučené lokalitě nebo jak se liší výuka v ní od té na pražském gymnáziu. „V pondělí a úterý jsem učil full time na škole v Košicích, ve středu jsem nabíral praxi do Učitele naživo v Praze a ve čtvrtek a pátek už jsem byl zase Košicích,” popisuje svůj týden v 35. epizodě Chaloupka, který kromě hodin za katedrou nasbíral zkušenosti i ve světě byznysu jako manažer. A ve třídě je pak také zúročil. 

Jsou alternativní programy cestou, jak udělat školu zajímavější? Do kuchyně pražského gymnázia se podíval podcast 9 let natvrdo. 

Že by mělo být všeobecné vzdělávání posilované, si myslí ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová, která byla společně se svým zástupcem pro alternativní programy Lukášem Šlehoferem ve studiu. Ani podcastu 9 let natvrdo se nevyhnulo téma přihlášek na střední školy, ale většina času se věnovala například tomu, jak se staví a funguje vzdělávací program, kde jsou jednotlivé předměty spojené do větších celků a studenti se místo biflování národního obrození učí v širších souvislostech společenských oborů. 

Co můžou učitelé dělat, aby v hodinách uvolnili svoji „pracovní paměť”? Příkladem jim může být Taylor Swift. 

Na pódiu běhá a zpívá zhruba tři a půl hodiny. Americká zpěvačka Taylor Swift se na turné Eras připravovala měsíce tak, že běhala na pásu a u toho zpívala. Během koncertu se pak podle svých slov víc uvolnila, protože měla zaběhnutou pracovní rutinu a byla schopná se víc propojit s fanoušky. Co učitele nejvíce ubíjí, co je v hodinách zatěžuje, co v hodinách nejvíce zatěžovalo je samotné jako žáky, s čím se potýkají dodnes nebo jak se co nejvíce během vyučování propojit se svými žáky rozebírají v podcastu tři učitelky. 

Co je to respektující výchova? Jak se liší od autoritativní? Jak si komunikaci s dětmi nastavit doma? Iniciativa Sto skupin spustila nový podcast. 

O podobných tématech se rozpovídala Lenka Králová. Ta je pedagožkou ze Sto skupin – iniciativy, která se snaží napříč republikou vybudovat síť dětských skupin. „Jako rodič mám určité potřeby, jako dítě také, proto to chceme sladit tak, aby nám v tom oběma bylo dobře,” popisuje respektující přístup. Králová v iniciativě Sto skupin nastavuje a lektoruje hodnotový i výchovný rámec nejen v samotných dětských skupinách, ale i v rámci dalších seminářů a workshopů s pedagogy a rodiči.