Učebnice stále patří k nejsilnějším oporám každodenní výuky. Česko přitom nemá jasně popsaný standard jejich kvality ani předvídatelné podmínky pro jejich financování a vznik. V debatě SKAV a EDUinu zaznělo, že ministerstvo chystá reformu posuzování učebnic, zatímco školy a nakladatelé čekají na jasnější zadání pro materiály k revidovanému RVP ZV. Podívejte se na záznam kulatého stolu z 26. 10. 2026 nebo si přečtěte hlavní závěry.
Patricie Martinů 16. 11. 2026
Michal Černý, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:
„Na MŠMT nyní pracuje úzká pracovní skupina složená z expertů, která má dva úkoly: připravit standard kvalitní učebnice a současně navrhnout účinnější systém jejího posuzování. Pokud se ukáže potřeba změnit legislativní rámec, skupina může připravit také příslušný návrh. Nejpozději do druhého kvartálu 2028 by to mělo být hotové, ale ambice je stihnout to už v roce 2027.“
„Učebnice by měla být základním zdrojem pro práci ve výuce, ale nikoli zdrojem jediným. Chystané modelové ŠVP, které vyjdou na jaře 2027, pomohou těm školám, které potřebují jasnější rozvržení obsahu. Avšak očekávané výsledky učení ve vzdělávacích oborech se již měnit nebudou. Změny se budou týkat zejména základních gramotností a tam, kde je to relevantní, také promítnutí práce s umělou inteligencí do očekávaných výsledků.“
Patricie Martinů, EDUin:
„Kvalitní učebnice pomáhá snižovat rozdíly mezi školami. Žákům nabízí ověřené a strukturované učivo, vyučujícím oporu při přípravě a školám nástroj pro převod kurikula do každodenní výuky. Stále nám ale chybějí reprezentativní data o tom, jak školy učebnice skutečně používají a jak se jejich role proměňuje. Přesto má doložkovaná učebnice v terénu stále štempl kvality. Učitelé často ani nemusí vědět, že od začátku roku 2026 má doložka jen doporučující funkci, přesto ji vnímají jako záruku souladu učebnice s RVP.“
„Přesun ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele přinesl školám nejistotu. Na učebnice v nich není vyčleněná samostatná částka a školy nyní více závisí na tom, jakou prioritu školství konkrétní obec přikládá. To může mezi nimi ještě více prohlubovat rozdíly.“
Jaroslav Pinkas, Pedagogická fakulta UK:
„Učebnice jsou pro řadu vyučujících praktickým kurikulem – tedy instrukcí, co, jak a kdy učit. Jejich vliv na podobu výuky může být silnější než samotný rámcový vzdělávací program. Právě proto záleží na jejich kvalitě mnohem víc, než jakou pozornost jim stát dosud věnoval.“
„Nemůžeme věnovat roky práce revizi kurikula a pak nechat učebnice až na konec. Jestli mají učebnice pomoci převést nové kurikulum do praxe, potřebují nakladatelé dostatek času. Od zveřejnění konečné podoby modelových ŠVP k hotovým materiálům je realistické počítat nejméně s rokem, spíše se dvěma až třemi lety.“
Vítek Škop, nakladatelství Vividbooks:
„Čeká nás redukce učebnicového trhu. Kombinace nejistoty kolem ONIV a revidovaného RVP vedla k tomu, že školy nákupy učebnic odkládají. Nakladatelé přitom investují do vývoje dlouho dopředu, bez jistoty, že se jim taková investice vrátí. Nepotřebují proto další chaos, ale předvídatelné zadání. Musí s předstihem vědět, co stát od škol a materiálů očekává. Pokud se podoba zadání průběžně mění, roste riziko, že místo skutečně nových učebnic vzniknou jen upravené starší tituly.“
„Převod ONIV byl zásadním pochybením. Žádný starosta by neměl rozhodovat o nákupu učebnic. Nemělo by to prioritně stát vedle rozhodování o nové zastávce MHD. Zkušenost části ředitelů je, že se při jednání se zřizovatelem cítí pod tlakem. Stát se nemůže spoléhat na to, že každý zřizovatel bude rozumět vzdělávacím potřebám školy a dá jim přednost před jinými výdaji.“