Proč potřebuje Jihomoravský kraj svého superintendenta pro odborné školství?

Co přinesl týden  16. 5. – 22. 5. 2022 

Krátce: 

• Na lepší výsledky pražských žáků má větší vliv zázemí rodiny než kvalita škol, ta podle školní inspekce v mnoha ohledech pokulhává. „Díky datům až na úroveň okresů vidíme, že i ve strukturálně postižených regionech existují lokality, které jsou na tom podobně jako okresy v bohatých regionech,“ cituje Josef Mačí ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala, jehož úřad zveřejnil data ke kvalitě škol v regionech. Pražské školy mají podle něj podobný problém se získáním učitelů jako školy na severozápadě Čech, i když z jiných důvodů. Zatímco v Praze lepší zázemí kvalitu škol supluje, na Karlovarsku se vliv nekvalifikované výuky a špatného zázemí žáků posiluje. „Kraje nejsou jednolité. Opravdu máme místa, která jsou problematická, ale to neznamená, že třeba celý Ústecký nebo Karlovarský kraj se potýká s problémy. Jsou obce, které s tím dokážou bojovat,“ říká Josef Mačí v podcastu 5:59.
• V didaktických testech letos propadlo víc maturantů než loni. Ministr Gazdík představil poradce, kteří mu mají pomoci změnit mimo jiné i maturitu. Začala ústní část maturitní zkoušky, v didaktických testech neuspělo více maturantů než vloni (novinky.cz). Právě změna maturity je jedním z témat poradního sboru, který představil ministr Petr Gazdík, má ambice změnit například vztah k matematice, ze které každým rokem maturuje méně mladých lidí (Seznam Zprávy). Své poradce představil Gazdík v pátek. „Hledal jsem osobnosti, které jsou schopny vidět věci vizionářsky, s nadhledem. Šedesát procent žáků, kteří nastoupí v září do škol, budeme připravovat na povolání, o kterých dnes ještě vůbec nic nevíme,“ vysvětlil svůj výběr – mezi poradci je například Ivan Pilný, Daniel Prokop, Jana Straková nebo Ondřej Šteffl (Aktuálně). O potřebě změn v maturitě, přijímacích zkouškách nebo o revizi RVP mluvil Gazdík také s Milošem Zemanem (CNN Prima News).
• Pětina znevýhodněných žáků čelí tlaku škol, aby odešli jinam. Do speciálních tříd se tak dostávají i děti s tělesným nebo nezdravotním postižením. Nejčastěji s takovými návrhy přicházejí pracovníci škol a školských poraden, polovina rodičů jim vyhoví, přes 60 % se jich mylně domnívá, že doporučení poradny je závazné. Existují i případy, kdy proti nim škola aktivizuje ostatní rodiče nebo OSPOD. Vyplývá to z výzkumu, který pro neziskovou organizaci Spolu vypracovala společnost PAQ Research. „Naše data naznačují, že k tlaku na změnu školy dochází více na počátku vzdělávání. Mimo hlavní proud školství (ve speciálních třídách) tedy nekončí jen děti s těžšími mentálními handicapy a kombinovanými vadami,“ okomentoval to sociolog Daniel Prokop (Novinky).
• Pravidla pro zápisy do škol budou možná přísnější, ministerstvo chce zamezit spádové turistice. Ministr Gazdík zvažuje změnu zákona, která by dala zřizovatelům více kritérií pro zápis do školy než jen bydliště. „Mně by se třeba líbilo kritérium jako délka trvalého bydliště v obci, což by právě té (školní) turistice zabránilo,“ dodal Petr Gazdík (CNN Prima News). Mohlo by to podle něj pomoct zamezit situacím, kdy rodiče děti kvůli zápisům přehlašují a o přijetí se musí losovat (Novinky).
• MŠMT doporučilo hodnotit ukrajinské děti na vysvědčení slovně. Kraje hledají odpověď na otázku, jak to bude v novém školním roce. Na základní školy v dubnu chodilo kolem 23 tisíc ukrajinských dětí, ministerstvo doporučilo, aby na vysvědčení byly z předmětů, v nichž se účastnily výuky, hodnoceny slovně (Novinky). Náklady na jejich začlenění za první tři měsíce resort vyčíslil na jednotky milionů (Novinky). Hejtmani krajů, kde je uprchlíků nejvíce, volají po systému přerozdělování. Za pravdu jim dala mapa Člověka v tísni a Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy, přetížená je podle nich nejen Praha. „Musíme si uvědomit, že zátěž na republiku je ohromná a bude to stát spoustu peněz. A máme právo chtít po uprchlících, aby šli do míst, kde to je kapacitně zvládnutelné,“ řekl Daniel Hůle z Člověka v tísni (Aktuálně). Plzeňské školy zřídí od září 10 až 12 odloučených pracovišť, kde se budou podle ukrajinského kurikula vzdělávat děti, jejichž rodiče počítají s návratem na Ukrajinu. „Zároveň ale chceme vyslyšet prosby ukrajinského velvyslanectví, aby žáci při návratu do rodné vlasti mohli plynule navázat vzděláváním na Ukrajině. Je zcela pochopitelné, že Ukrajina věří v návrat své mladé generace, až jim to podmínky dovolí,“ řekla radní pro školství Lucie Kantorová (Blesk) Proti tomu, aby se do českých tříd zařazovaly ukrajinské děti, které mají v plánu vrátit se domů, je i starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, do českých tříd by měly podle něj přijít až po překonání jazykové bariéry.
• Ministr Gazdík představil projekt Indexace škol, 400 znevýhodněných škol chce podpořit částkou 1,8 miliardy. Peníze z projektu by mohly školy využít na zaplacení sociálních a speciálních pedagogů, školních pomůcek nebo stravy pro žáky. „Pomohly by banality, jako jsou svačiny a obědy zdarma v přípravném ročníku, které by měly motivovat rodiče, aby posílali děti do školy,“ uvedl ministr Gazdík s tím, že školy trápí mimo jiné i skryté záškoláctví (ČT24).

Výrok týdne:

„Učitelé často volí jeden ze dvou proudů: „navíc“, nebo „napřed“. Když začnu tím druhým, tak dávají v první třídě dětem cvičebnici z matematiky pro druhý a třetí ročník a dítě se jakoby roluje dopředu. Takový postup může nějakou dobu fungovat, ale nelze to dělat donekonečna,“ vysvětluje v rozhovoru pro eduzin.cz ředitelka Centra nadání Jitka Fořtíková, v čem selhává vzdělávání nadaných dětí.

V souvislostech

• Odborní učitelé potřebují také vzdělávání, říká budoucí superintendent Andrzej Bartoś

Odborné školství na jižní Moravě bude mít od nového školního roku svého superintendenta. Stane se jím Andrzej Bartoś, který letos po 32 letech končí ve funkci ředitele Střední školy polytechnické v Brně, ze které vybudoval uznávanou školu. Jeho úkolem je mimo jiné zlepšit vzdělávání odborných učitelů a navrhnout ucelený systém spolupráce středních odborných škol s praxí.

Proč potřebuje Jihomoravský kraj svého superintendenta?

Kraj má pod sebou 180 odborných škol. Potřebuje pracovat s kvalitou jednotlivých škol, je to i otázka jejich řízení. Proto přišel Jiří Nantl (pozn. red., jde o náměstka hejtmana Jihomoravského kraje pro vzdělávání a strategii chytrého regionu) s myšlenkou, že využije schopnosti zkušeného odborníka, a vymyslel pro něj novou roli. Pojmenovat ji „nadředitel“ by bylo divné, využil proto anglosaské superintendent. Mým úkolem jako superintendenta bude zastřešovat všechny odborné školy v Jihomoravském kraji.

Na co se v této nové roli budete chtít zaměřit?

Řada škol je dnes daleko ve smyslu vybavení, postupně dochází k robotizaci, zavádí se řada nových technologií. Oborová struktura ale zůstává stejná jako před třiceti lety. Některé obory budou muset být nahrazeny, jiné zůstanou, bude třeba přizpůsobit se době, která teprve přichází. Jedna z věcí, která je dnes u odborných škol zanedbaná, je vzdělávání učitelů. Máme velkou nabídku vzdělávání pro učitele všeobecně vzdělávacích předmětů, ale nabídka vzdělávání pro učitele v oborech, kde vzniká spousta nových technologií, materiálů a výrobků, chybí. V tom vidím jednu ze svých priorit, připravit systém vzdělávání pro odborné učitele nejen v tom, jak vzdělávat, ale spojit to i s odborností.

Zmínil jste oborovou strukturu středního školství, u které je kritizována přílišná odborná specializovanost. Zároveň se diskutuje potřeba posílit všeobecné vzdělání na odborných školách i prostupnost vzdělávání.

To jsou dvě nezávislé věci. Je možné uvažovat o prodloužení všeobecného vzdělávání, málokdo ale v 15 letech ví, co bude v životě nakonec dělat. Zda je příliš moc specializací, o tom se můžeme bavit, rozhodnutí by mělo být na straně zaměstnavatelů. Pravdou je, že některé profese zaniknou, ale také mohou vzniknou nové.

Potřebujeme na odborných školách více žáků?

Spíš je to otázka větší atraktivnosti oborů pro ty, kdo si je vybírají. Žáci nastoupí do prvního ročníku a zjišťují až v průběhu studia, že je obor nebaví. Jde o to, aby ve škole zůstali a vydrželi v oboru i po dokončení školy. Jednou z cest je například spojit se s podnikatelskou sférou a jednat o zvýšení zájmu o zvolený obor.

Jak to děláte v současné době, kdy jste ředitelem odborné školy?

Organizujeme například setkání s podnikateli nebo personalisty, investujeme do rozvoje kariérního systému a naši žáci na to slyší. Měníme i samotné obory – některé jsme v prvním ročníku spojili dohromady s tím, že žáci mají po roce možnost zvolený obor změnit. I to je jedna z cest, jak pomoci s nasměrováním ke správnému oboru.

Jak bude vypadat všední den jihomoravského superintendenta?

To se teprve uvidí… Budu zaměstnancem Vzdělávacího institutu pro Moravu, kde budu spolupracovat se zkušeným týmem lidí. Chceme jejich činnost rozšířit právě o vzdělávání odborných učitelů. Chceme také mnohem více spolupracovat s cechy, společenstvími a výrobci či prodejci, kteří mají zájem předávat poznatky o nových technologiích nebo výrobcích. Budu se také podílet na hodnocení ředitelů škol, mám koordinovat spolupráci ve vazbě na národní soustavu kvalifikací, budu stálým hostem rady pro rozvoj lidských zdrojů v kraji, vznikne také rada pro odborné vzdělávání a profesní přípravu, kam budou vedle odborníků ze školství zváni i zástupci z podnikatelského prostředí. Z velké části půjde o koordinaci, nastavování cílů a směrů.

Říkáte, že se budete podílet na hodnocení ředitelů škol. Budete tedy jejich „ředitelem“?

Chci být partnerem, ne nadřízeným. Nadřízený může jen přikazovat, partner může víc – může například předávat zkušenosti.

Máte před sebou ještě necelé dva měsíce ředitelování. Co považujete pro tu dobu za největší úkol?

Největší? Za těch 32 let jsem naplnil skříně různými materiály a teď přemýšlím, co zachovat a co vyhodit. A také myslím na to, že mi budou chybět žáci, určitě se sem za nimi čas od času budu chtít vracet.

Z edukalendáře:

• 2. 6. → Praha→ Vyhlášení Global Teacher Prize CZ
• 8. 6. → Praha→workshop Z lavice do akce Vol. 2