Seznam Zprávy: Vytrasované děti končí mimo školní systém, bez distanční výuky

Jak nastavit systém testování a karantén ve školách? To je tématem článku Josefa Mačího, který upozorňuje mimo jiné na to, že ne všechny děti poslané do karantény mají nárok na distanční výuku. Text vyšel 26. září na zpravodajském webu Seznam Zprávy.

Po kontaktu s nakaženým musí všechny děti do 14denní karantény. A zůstanou v ní i po několika negativních PCR testech. Ne všichni ale mají nárok na distanční výuku, a to se rodičům hrubě nelíbí.

Třetí školní rok s covidem. A potřetí distanční výuka. Petrova dcera chodí na první stupeň základní školy. Vyučování si ale letos užila jen čtyři dny. Po pár dnech ve škole onemocněla virózou, a když se zdravá vrátila, kvůli rizikovému kontaktu v základní umělecké škole skončila na 14 dní v karanténě.

„Nemá ale nárok na žádnou podporu ve vzdělávání. Škola ji v lepším případě, když si to rodič vyřídí, pošle domácí úkoly, jinak ji nezajímá. Dcera je prostě mimo vzdělávací systém a tahle situace se přitom může několikrát v roce opakovat,“ popisuje Petr.

Distanční výuku totiž musí škola dětem nabízet až ve chvíli, kdy je v karanténě alespoň polovina třídy. Pokud se většina žáků může vzdělávat prezenčně, na ostatní se hledí jako v případě jakékoliv jiné nemoci. Musí se doma připravovat sami.

„Já bych těch 14 dní naprosto a v klidu přijal. Dceři ale skončí karanténa 3. října a co když zase o den později kvůli dalšímu rizikovému kontaktu skončí v karanténě? Přitom se připravuje na mimořádné přijímačky na konzervatoř, tak proč by se jí měly zhroutit sny jen kvůli tomu, že stát nechce testovat a jde na ruku odmítačům?“ ptá se Petr.

Jako rodič by přitom uvítal, kdyby školy používaly k pravidelnému testování kvalitní PCR testy a dalo se tak snáze předcházet šíření nákazy mezi dětmi. Ministerstvo zdravotnictví ale plošné antigenní testování ukončilo. Počítá jen s opakováním nárazového testování v říjnu a listopadu, ale opět jen pomocí antigenních testů. Žáci se tak nevyhnou karanténám po kontaktu s pozitivně testovaným, na který se v současné chvíli přijde pouze náhodně.

„Opakovaně zavírat zdravé děti na 14 dnů doma je prostě šílenost. Je otázkou, jestli je vůbec nutné posílat do karantény celou třídu,“ uvažuje další z rodičů Tomáš z Prahy. I jeho devítiletý syn skončil po pozitivním případu ve třídě na 14 dnů v karanténě bez možnosti ji ukončit negativním testem. Shodou okolností má jeho třídní učitelka zrovna plánované studijní volno, a tak si musí rovněž poradit s úkoly bez pomoci sám.

Původně v loňském školním roce nemusela vždy do karantény celá třída, pokud se v ní objevil nakažený. Stejně tak karanténa trvala pouze 10 dní a ukončovala se negativním PCR testem. Dobu ale Ministerstvo zdravotnictví prodloužilo v březnu na 14 dnů, a to kvůli vyšší nakažlivosti nových variant covidu-19.

„Sledování kontaktů v kombinaci s karanténou a izolace nemocného patří k důležitým protiepidemickým opatřením, která významně zvýší bezpečné prostředí škol a školských zařízení,“ odůvodnilo pak Ministerstvo zdravotnictví všechna související opatření k provozu škol.

Nemusí jít ale o dogma. U našich západních sousedů totiž proběhla před nedávnem podobná diskuze. V řadě spolkových zemí školní rok začal už v srpnu a kvůli přísným proticovidovým opatřením se do karantény dostal velký počet zdravých dětí s negativním testem. Na základě dohody spolkových ministrů zdravotnictví se tak ve většině zemí pravidla zmírnila. Do karantény jdou většinou jen blízké kontakty žáka ve třídě, zbytek dětí se pak pravidelně testuje. Žáci, kteří skončí v karanténě, se pak s negativním testem mohou vrátit po pěti dnech také k prezenční výuce. Německo se tak snaží místo karantén využít pravidelného testování a v některých zemích i povinného nošení roušek, aby co nejméně dětí skončilo na distanční výuce.

Karantény spíše na středních školách

Faktem ale je, že počet nově nakažených do 19 let od začátku září odpovídá zhruba 30 až 40 procentům všech pozitivně testovaných každý den. To se pak podepisuje i na počtu karantén ve školách. Větší problém je to v případě středních škol. Starší žáci mají více kontaktů, takže i pravděpodobnost přenosu je v této věkové kategorii vyšší.

Například v Moravskoslezském kraji se tak covid vyskytl podle dat tamní hygienické stanice na každé čtvrté střední škole, 54 tříd je v karanténě a k tomu ještě část třídy, kde byla dělená výuka. Podobné je to ještě v Plzeňském kraji, kde se karanténní opatření týkají 11 škol, tedy zhruba pětiny.

Lepší je pak situace na základních školách. V krajích se většinou vyskytl covid-19 jen na jednotkách procent z nich. Největší je počet takových škol opět v Moravskoslezském kraji, a to 33. Středočeská krajská hygienická stanice nařídila karanténu v 26 ZŠ, zlínská pak v 21. Naopak v Libereckém kraji musí řešit výskyt covidu-19 jen na dvou školách a v Královéhradeckém kraji na třech.

Závažnější je situace v Praze, kde se koronavirus v prvních dvou zářijových týdnech objevil na 67 školách. Na žádost Seznam Zpráv o aktuálnější data ale do vydání tohoto článku hygienická stanice nereagovala. Není tak jasné, jaká jsou čísla na konci čtvrtého týdne od zahájení školního roku.

Na jednu stranu jsou školy pro hygieny jednoduše trasovatelné, takže se jich karantény týkají častěji než v případě jiných společenských aktivit. Z druhého pohledu se ale na školách rovněž už plošně netestuje, takže řadu nákaz se nemusí podařit odhalit, případně až zpětně. Matka dvou dětí Zuzana by tak byla pro, aby se ve školách opět testovalo, a to nejen proto, že jeden z jejích synů ze školy koronavirus zanesl domů a nakazil zbytek rodiny.

„Určitě bych uvítala, kdyby se ve školách zase testovalo. Měly by to ale být přesné PCR testy,“ dodává Zuzana.

Žádnou změnu ovšem v karanténních opatřeních ani testování zatím Ministerstvo zdravotnictví nechystá. Jedinou úpravu připravuje ministr Adam Vojtěch (za ANO) v souvislosti s kroužky, kde by se naopak testovat nemuselo ani v případě skupin nad 20 dětí. Stejně tak žádá Ministerstvo školství o výjimku z testování při školních návštěvách kulturních zařízení.