Současnou uprchlickou vlnu by české školství zvládnout mělo, ale platí to zatím jen teoreticky

Krátce:

„Hrajeme se zakrytými kartami a další karty se budou teprve rozdávat, ty samozřejmě neznáme.“ Říká v rozhovoru věnovaném integraci ukrajinských dětí programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký. Upozorňuje v něm na riziko, že některé děti zůstanou mimo vzdělávání, i na velmi malou připravenost středních škol (seznamzpravy.cz). Svůj model integrace ukrajinských dětí popisuje i ředitel ZŠ Šlapanice, také on vidí největší problém na úrovni středních škol, zmiňuje jako příklad 17letou dívku, která se kvůli tomu snaží nastoupit rovnou na vysokou školu (blesk.cz). V jihočeském Líšově kombinují v adaptační skupině výuku češtiny s výukou podle ukrajinských osnov, spolupracují tu české a ukrajinské učitelky (CNN Prima News), čistě ukrajinské třídy vznikly v Dobřichovicích (Radiožurnál). České školy se snaží ukrajinské děti co nejrychleji integrovat, ty ale často neví, jak dlouho tu zůstanou – část z nich chodí dopoledne do české školy a k tomu se on-line vzdělávají na Ukrajině. „Neodhlásili jsme se ze školy v Krivém Rogu. Dcera je dál oficiálně žákyní, takže po ní chtějí to samé, co po dětech, které zůstaly. Rozumím tomu, protože nevíme, zda se vrátíme – když ano, bude Saša ukrajinské vzdělání potřebovat,“ říká maminka sedmileté Olexandry (seznamzpravy.cz).

Kolik ukrajinských dětí se přihlásí do školek, bude jasné až v červnu. Z těch, které zatím přišly do Česka, je jich v předškolním věku přes 30 tisíc. Ministerstvo počítá s navyšováním kapacit i s přerozdělováním dětí do jiným míst (idnes.cz). Podle článku Josefa Mačího je už dnes v Česku dětí víc, než na kolik stačí kapacity, zřizovatelé počítají například se zřizováním detašovaných pracovišť. „V případě nových školek ale narážíme na segregační problém, protože bychom tak v podstatě vyčlenili ukrajinské děti a to rozhodně nechceme,“ popisuje otázky s tím spojené pro seznamzpravy.cz náměstek primátora Českých Budějovic pro školství Tomáš Chovanec. TN.cz cituje sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research, podle něhož situaci komplikuje i to, že do školek nyní míří silnější populační ročník. Ze studie PAQ Research vyplývá, že pokud by se do školek měli zapsat všichni zatím přihlášení ukrajinští předškoláci, mohlo by v pražských školkách chybět 2300 míst. Největší kapacity by naopak měla města Ostrava a Třinec (novinky.cz).

V Kyjevě se nic neděje, Rusové brání Donbas před genocidou a České televizi nevěřte, je navázaná na miliardáře Sorose, dozvěděli se žáci v hodině slohu. Osmáci si nahráli část hodiny, ve které je učitelka českého jazyka zahrnula řadou argumentů, které používá proruská propaganda. Reportáž Kristiny Cirokové (seznamzpravy.cz) obsahuje část zvukové nahrávky. Učitelka si nemyslí, že udělala něco špatně, ředitelka ji chce propustit. „V paragrafu 2 je definován cíl vést žáky při vzdělávání k „pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost“. Je možné, že jsou učitelé, kteří nechápou, že podpora současné pozice Ruské federace v obhajobě útočné války proti Ukrajině je v přímém rozporu se zásadami demokracie, právního státu a základních lidských práv. Tito lidé nemají ve školství co dělat,“ říká k tomu v komentáři Bob Kartous (seznamzpravy.cz). O reportáži se diskutovalo i mezi učiteli na sociálních sítích, například na facebookovém profilu Učitelé+.

Ve stínu ukrajinské krize se uskutečnily přijímací zkoušky na čtyřleté obory, přišlo k nim 79 600 českých uchazečů a 1281 Ukrajinců. „Mám 31 přihlášek od ukrajinských studentů. Někde jim prý říkali, ať přihlášku ani nepodávají, protože by je stejně nevzali, i když udělají ty zkoušky. To mě zklamalo, skoro je to hnusné,“ řekl pro novinky.cz ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia v Praze Radko Sáblík. Na gymnáziu Nad Štolou u předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové musí pět ukrajinských uchazečů prokázat znalost češtiny na úrovni A2 (včetně krátkého diktátu), na brněnském Slovanském gymnáziu berou zkoušku z češtiny spíše jako formalitu. „Rozhodli jsme se tak proto, že jsme dva žáky z Ukrajiny přijali už do vyšších ročníků a vidíme jejich nasazení i rychlé pokroky. Neobáváme se tedy, že by nově přijatí žáci studium v češtině nezvládli,“ říká ředitel školy Dalibor Kott s tím, že rozhodovat bude test z matematiky a z angličtiny (seznamzpravy.cz). Otázka kvality testů letos zůstala v pozadí, TN.cz shromáždila otázky, které uchazeče zaskočily. Přijímačky na osmiletá gymnázia se konají tento týden (novinky.cz).

„Stát by měl vytvořit konkurenční prostředí, aby testy mohly nabízet také jiné organizace než jen Cermat,“ píše v komentáři Tomáš Feřtek. V textu pro respekt.cz shrnuje klady a zápory jednotných přijímacích textů, i když dopředu předesílá, že mezi jejich zastánce nepatří. Vedle možnosti vybírat si z větší nabídky, než jsou dva testy z češtiny a matematiky od Cermatu, navrhuje zároveň upozorňovat školy, „že žáky lze vybírat i sofistikovanějším způsobem – ať už je to pohovor, portfolio prací, nebo nějaká forma talentové zkoušky. Škol, které už to dělají, byť zatím jen jako doplněk testování, je hodně.“ Pohled odjinud nabízí článek Jany Cíglerové o amerických středních školách, kde se na spádovou školu přijímačky nedělají, „dostane“ se tedy každý (denikn.cz).

Výrok týdne:

„Neberu to tak, že ve třídě máme nějaký souboj. Jsme tam od toho, abychom se společně učili, a tím myslím, že i já se učím od žáků. Zrcadlem, které mi žáci dávají, se učím něco sám o sobě, například o tom, jak pracuji s autoritou, jak ji vnímám,“ odpovídá učitel Daniel Pražák z iniciativy Otevřeno na otázku, zda problémový žák může být motivátorem. (irozhlas.cz)

V souvislostech

Na papíře mají české školy pro ukrajinské uprchlíky místa dost, v praxi ale bude potřeba rychle odpovědět na celou řadu otázek

Výsledky mimořádného šetření kapacit základních a mateřských škol zveřejnilo na začátku minulého týdne ministerstvo školství. Údaje vychází ze stavu, jaký ve školách byl k 7. dubnu. „Od pondělí 11. dubna 2022 mohou školy tyto údaje v systému průběžně aktualizovat,“ říká ředitel odboru informatiky a statistiky MŠMT Václav Jelen. Ministerstvo si od toho slibuje, že bude mít k dispozici aktuální informace a bude moci koordinovat spolupráci s dalšími aktéry, například s kraji.

Analytici z PAQ Research spojili v krátké zprávě Vzdělávání a uprchlíci údaje o kapacitě ve školkách a školách s počty dětí, které jsou hlášené jako uprchlíci. Došli k závěru, že na počet míst by současnou uprchlickou vlnu české školství zvládnout mělo, ale platí to jen teoreticky. Problém je v přehlcení některých regionů (především Praha a prstenec kolem ní, ale v některých „parametrech“ například také Pardubice, Brno nebo Plzeň) a v chronických potížích s malou kapacitou mateřských škol (neplatí to ale všude, například na Ostravsku je míst dost). Místa budou chybět také na 2. stupni.

Štěpán Kment v rozhovoru pro irozhlas.cz vysvětluje souvislosti rozhodnutí, která budou muset ministerstvo i místní správa udělat. Bude potřeba doplnit chybějící místa ve školkách za pomoci dětských skupin, část problémů může řešit doprava dětí do vzdálenějších škol. Bude třeba zamezit vzniku segregovaných škol. „Je otázka, jestli by stát neměl rodinám v nouzovém bydlení připravit nabídku na přesun do míst, kde jsou volné kapacity školských zařízení, bydlení za dostupné nájemné a kde budou mít větší šance najít pracovní uplatnění pro svoji kvalifikaci. Je ale třeba, aby zřizovatelé hledali i jiná řešení a nespoléhali se na to, že stát stihne relokace do září zařídit,“ říká Štěpán Kment.

V Praze 10 našlo podle Romany Chmelové zatím útočiště přes 2000 ukrajinských dětí. Fungující adaptační skupiny tu navštívil ukrajinský velvyslanec Jevhenij Perebyjnis. „Jedním z výstupů jednání s panem velvyslancem bylo, že by si toto téma zasloužilo širší debatu. Nabídla jsem za Senát určitou platformu, že bychom mohli udělat diskusi s ministerstvem školství, ale je nutné, aby u toho byli i lidé z praxe. Z debaty nám dnes vyplynulo, že bude potřeba kombinace těch řešení,“ řekla Chmelová.

Na to, že ne všichni Ukrajinci jsou nyní ubytováni v oblastech, kde je dobrá dostupnost práce a vzdělání pro jejich děti, upozorňuje předseda Asociace krajů Martin Kuba, navíc jde často o dočasné ubytování. První fázi jsme podle něj zvládli, druhá ale bude těžší. „My je potřebujeme dostat do práce a děti do školek a škol. To bude úplně jiný proces. Teď potřebujeme mít od ministerstva školství zmapované kapacity škol v okresech, od ministerstva práce a sociálních věcí potřebujeme data o kapacitách pracovního trhu a volných místech v jednotlivých okresech. Pak totiž často začneme zjišťovat, že tam, kde máme možnosti ubytování, k tomu bohužel vůbec nemáme školky nebo školy,“ řekl Kuba pro seznamzpravy.cz.

Stát navíc musí počítat s tím, že se situace do začátku nového školního roku může radikálně změnit, včetně toho, že se Česko bude muset vypořádat s další uprchlickou vlnou. Vláda se připravuje na tři různé scénáře – první počítá s rychlou stabilizací, během níž nebude počet uprchlíků do ČR významněji stoupat, druhý s postupnou eskalací konfliktu, která zvýší počet příchozích na půl milionu až 600 000 osob, a pak s extrémní eskalací, která by přiměla k útěku do České republiky až milion ukrajinských občanů. Školství je jednou z mnoha oblastí, které se strategie věnuje (CNN Prima News).