Svetchytre.cz: Česká cesta na Mars vede přes dílny

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 27. 2. na webu Světchytře.cz. Autor se v něm vrací k absurdnímu návrhu zavést do škol opět dílny a pozemky. Více k tématu v aktuálním beduinu.

Před pár dny jsem se s úžasem díval na robotického psa, kterého vyvíjejí v hightech centru Boston Dynamics. Umí si otevřít dveře a nenechá se odradit, ani když mu otravující “lidský faktor” znepříjemňuje život  a snaží se mu v tom zabránit. Robotika, automatizace a algoritmizace výrobních procesů i fungování běžných domácností, to je nikoliv budoucnost, nýbrž hmatatelná a všude prosakující přítomnost.

Dává proto smysl, když starosta New Yorku Bill de Blasio v roce 2015 prohlásil, že do 10 let bude běžnou součástí výuky na newyorských školách programování.

Je rok 2018. Starosta České republiky Andrej Babiš si také určil vzdělávací cíl: opět zavedeme do základek v ČR dílny a pozemky. Pravděpodobně to způsobil polibek múzy v montérkách reprezentující Asociaci malého a středního podnikání, jež vstoupila do bdělého snění českého premiéra. Před volbami Andrej snil o tom, že v roce 2030 se děti v českých školách budou učit o osidlování Marsu. Česká cesta na Mars tedy vede přes dílny…

Ale vážně, tohle totiž vůbec není legrace. Česká republika podobnými nápady utvrzuje přesvědčení o tom, že se snaží ze všech sil budovat na svém území společenský skanzen. Jestliže před 30 lety byly školní dílny a pozemky pouze parodií na svět práce, v roce 2020 budou parodií na svět jako takový. Máme problém, Houstone. Nutně potřebujeme, aby lidé v politice přestali poslouchat bláznivé lobbisty, jejichž míra společenské odpovědnosti se limitně blíží nule, a vzali rozum do hrsti. Bylo by určitě skvělé, kdyby škola dokázala děti připravovat na práci, je ale důležité, aby to byla práce odpovídající současným podmínkám. Manuální zručnost je toho neodmyslitelnou součástí, ale není možné ji v současném světě práce i běžného osobního života oddělit od technologií.

Dává vám smysl, aby děti ve školách navrhly objekt, naprogramovaly si výrobu jeho součástek a vyrobily je pomoci 3D tisku a pak objekt zkonstruovaly? Dává vám smysl, aby si děti mohly ve školách pomocí stavebnic, jako je třeba švédský projekt Quirkbot, ručně sestavit svého robůtka z brček a naprogramovat řídící jednotku, která ho rozhýbe, rozsvítí a rozezvučí? Mně osobně to dává velký smysl.  Jestli chceme, aby technologická centra podobného typu jako Boston Dynamics vznikala v České republice, jestli chceme, aby geniální projekty jako Quirkbot prodávali po celém světě mladí čeští technologičtí designéři, potřebujeme dětem ukázat, jak taková právě vypadá. Dílny a pozemky vedou na Mars snad jen v pomatených představách zatvrdlých ve 20. století.

Přidat komentář

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na