Tomáš Feřtek: Naše dnešní sociální arogance se nám v budoucnu prodraží

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který upozorňuje na to, že pokud v současné situaci neposkytneme podporu ve vzdělávání všem, kteří ji v důsledku vzdělávání na dálku potřebují, poneseme si v budoucnu odpovídající společenské následky. Text vyšel 2. prosince v Hospodářských novinách.

Nejnovější studie think-tanku IDEA (CERGE-EI) upozorňuje na část žáků, jejichž schopnost číst a počítat neumožňuje ani základní občanské a profesní fungování. V tom ale není její největší přínos.

Že právě toto je klíčový problém českého vzdělávání, víme už léta, a že spíše sílí, také není žádná novinka. Cenné ale je, že autoři se snaží vyčíslit, kolik nás to dnešní přehlížení „hůře vzdělavatelných“ bude stát v budoucnu. Časti veřejnosti jsou lidské osudy víceméně lhostejné, případně k nim přistupuje fatalisticky − nechtějí se učit, jejich chyba. Takovým je dobré sdělit, o kolik se sníží právě jejich životní úroveň, pokud se na téhle sociální aroganci nic nezmění.

To základní číslo je opravdu varující, bavíme se zhruba o pětině každého populačního ročníku, minimálně o 20 tisících žáků každý rok. Znamená to, že na pracovním trhu jsou a budou takových lidí statisíce. A nejsou to jen zaměstnanci, ale také rodiče a voliči. Snad je zjevné, že budoucí následky nejsou jen ekonomické.

Konkrétní čísla přicházejí právě včas i proto, že nyní se vracejí do škol děti k běžné výuce. Některé až po tři čtvrtě roce, kdy se s vyučováním setkávaly jen omezeně, případně vůbec. První zahraniční studie konstatují, že distanční výuka pravděpodobně zanechá vážné následky na vzdělávání zhruba třetiny žáků.

Děti, které mají omezený přístup k internetu a slabou podporu rodičů, v distanční výuce odpadávají, ztrácejí motivaci a ve výsledku je u nich zvýšené riziko, že budou patřit mezi ty, pro něž je obtížné porozumět faktuře a tištěným novinám. A jejich výplatní pásky budou vypadat podle toho.

Přesně tihle žáci potřebují podporu od prvního dne, kdy se vrátí do školy. Má ministerstvo školství připravené nějaké peníze, které zaplatí odpolední doučování? Má nějakou představu, jak tyhle žáky identifikovat, zjistit, co potřebují, a zajistit co největší vyrovnání propadu, který způsobila koronavirová distance?

Zatím nic takového ministr Plaga nesdělil. Naopak, nešťastný souběh okolností způsobil, že od ledna se má změnit vyhláška o financování podpůrných opatření v rámci inkluze. To kromě jiného znamená, že stát přestane platit takzvané pedagogické intervence − tedy právě ono odpolední doučování těch, kteří v nějaké oblasti zaostávají.

Je to rozumné? Nestálo by za to právě naopak takové opatření významně posílit? Přidat školám, aby mohly zaplatit učitelům a přibrat dobrovolníky a studenty? V posledním roce vláda musela korigovat mnohá rozhodnutí. Ve chvíli, kdy rozhazuje miliardy příštího rozpočtu způsobem, který bere dech, je snaha ušetřit řádově stamiliony za doučování těch slabších mimořádně nerozvážná. Věta z titulku totiž platí i opačně. Tohle šetření na nesprávném místě bude v budoucnosti mimořádně nákladné.