Zaměstnanci oddělení vzdělávání v ÚSTR se bouří proti odvolání vedoucího i proti cenzuře a bossingu

20. 3. 2023
EDUin
bEDUin_clanek_obrazek5

Co přinesl týden 13. 3. – 19. 3.

Krátce: 

Výrok týdne:

„Učitel by měl mít pocit, že musí růst, protože je tím povinen. To by se měli učitelé dozvědět už na pedagogických fakultách. Záleží to ale na konkrétních osobnostech vyučujících, jestli to pokládají za potřebné. Neštěstí je, že se po pedagogických fakultách chce, aby dělaly hlavně vědu. Ale vést budoucí pedagogy, to je něco jiného a neméně důležitého,“ říká v rámci série rozhovorů s laureáty Auly slávy ceny EDUína učitelka a novinářka Jana Hrubá (EDUin.cz).

V souvislostech:

Šikana a kyberšikana v číslech ČŠI

Po sedmi letech se Česká školní inspekce vrátila k problematice rizikového chování žáků na základních a středních školách a vydala tematickou zprávu, ve které se zaměřuje specificky na šikanu a kyberšikanu (i s ohledem na dopady on-line vzdělávání během pandemie). Opírá se v ní jako už obvykle o kombinaci vlastní inspekční činnosti a cíleného dotazování na školách (tentokrát se jej zúčastnilo 7744 žáků 7. až 9. tříd, 4048 středoškoláků a také více než tisíc metodiků prevence). Konstatování, že se zvýšil počet škol, které během posledních tří let alespoň jednou nějaký případ šikany řešily, nemusí znamenat, že násilí na školách přibylo – jak upozornil během tiskové konference ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Příčinou může být i lepší schopnost škol šikanu odhalit a řešit. Odpovědi na otázky položené přímo žákům ale k příliš velkému optimismu při srovnávání situace se školním rokem 2015/2016 důvod nedávají. Vybíráme několik čísel z přiložené analýzy:

  • 57 % základních škol a 63 % středních škol v posledních třech letech alespoň jednou řešilo šikanu mezi žáky. To je u ZŠ nárůst o 10 procentních bodů (u SŠ o necelé 3 p. b.). Důvodem může být i lepší schopnost škol šikanu identifikovat.
  • 21 % základních škol a 24 % středních škol se v posledních třech letech alespoň jednou potýkalo s kyberšikanou.
  • Asi 10 % žáků dotázaných v anketě se setkalo ve své třídě se šikanou, která ale nebyla ze strany školy řešena. Necelá polovina dotázaných žáků ZŠ a jen 18 % žáků SŠ má dle ankety zkušenost s řešenou šikanou.
  • Jen 41 % žáků vyšších ročníků základních škol se se šikanou ve třídě podle odpovědí v anketě nesetkalo.
  • 80 % škol se podle inspektorů aktivně věnuje budování vztahů mezi žáky (především v rámci výuky předmětů a prostřednictvím společně stanovených vztahových pravidel), zároveň mají žáci na 70 % škol k dispozici vybrané pracovníky školy, se kterými mohou konzultovat i své osobní problémy.
  • 1/3 žáků základních škol se přesto necítí v prostorách školy bezpečně a přibližně 1/3 žáků středních škol neví ve škole o dospělé osobě, které by se mohla v případě potřeby svěřit s problémy.
  • 40 % žáků chodí do školy nerado nebo spíše nerado (na SŠ je to 35 %).
  • 35 % žáků na základní i střední školy si myslí, že někteří žáci jsou u učitelů oblíbenější než jiní.

Co je šikana

Ve své tradiční podobě je šikana definována jako situace, ve které je jedinec opakovaně vystaven úmyslnému negativnímu chování jiné osoby / jiných osob a je vytvářena mocenská nerovnost mezi agresorem a obětí. Obecně lze konstatovat, že je šikana reprezentována čtyřmi charakteristikami: záměrem, opakováním, mocenskou nerovnováhou a negativními dopady. Všechny vyjmenované faktory lze vztáhnout i na kyberšikanu, pro kterou jsou však typické i dvě další charakteristiky: první je možná anonymita agresora, jež může zvyšovat mocenskou hierarchii mezi agresorem a obětí, druhým faktorem je významně větší publikum daného incidentu, což umocňuje negativní důsledky jednání na život oběti.

Podle School violence and bullying: Global status and trends, drivers and consequences. UNESCO, 2018.

Z edukalendáře:

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články