Kompetence pro práci v budoucnosti: Jak promění společnost dlouhověkost a computerizace

Institut pro budoucnost při Výzkumném ústavu Phoenix University vypracoval materiál, který se snaží analyzovat hnací síly, které určí vývoj budoucnosti v oblasti práce, a k nim přiřadil deset kompetencí, které v takto designované budoucnosti zajistí adaptabilitu. Třiadvacetistránkový materiál vám přinášíme formou seriálu. Za překlad děkujeme Kamilu Uhlířovi, dobrovolnému spolupracovníku EDUin.

Z celkových šesti hnacích sil změn v budoucnosti práce přinášíme ve druhém díle seriálu popis prvních tří: extrémní dlouhověkost, vzestup chytrých strojů a systémů a nárůst computerizace ve všech oblastech života.

Hnací síly změn

Každou předpověď začínáme zamyšlením nad hnacími silami – silnými rušivými změnami, které dost možná změní budoucí ráz dané oblasti. I když je každá hybná síla důležitá ve vztahu k budoucnosti, jen spojení několika sil dohromady má za následek opravdovou nutnost změny. Z našeho výzkumu jsme proto vybrali ty nejdůležitější a nejrelevantnější ve vztahu k budoucím pracovním kompetencím.

Extrémní dlouhověkost

Celosvětově se prodlužující délka života mění charakter kariéry a učení se

Odhaduje se, že do roku 2025 vzroste počet Američanů přes 60 let o 70%. Během následujícího desetiletí uvidíme vzestup problémů spojených se stárnoucí populací. Začne se objevovat nový koncept toho, co to znamená stárnout a stejně tak i možnost realistického a zdravého prodloužení života.

Jednotlivci budou muset přehodnotit přístup ke svým kariérám, rodinnému životu a vzdělávání, aby se přizpůsobili této demografické změně. Lidé budou také častěji pracovat i dlouho po svých 65 letech, aby se dostatečně zajistili na důchod. Bude běžné mít za život několik kariér a celoživotní vzdělávání za účelem přípravy na změny na trhu práce bude na vzestupu. Organizace budou muset přehodnotit tradiční kariérní postupy a vytvořit více diverzity a flexibility, aby získaly co nejvíce ze zkušených a stále vitálních pracovníků.

Stárnoucí lidé budou vyžadovat více příležitostí, produktů a lékařských služeb za účelem možnosti zdravějších a aktivnějších seniorských let. Jak se blížíme světu zdravějšího životního stylu a holistickému přístupu k tomu, co jíme, jak pracujeme a kde žijeme, na velkou část každodenního života bude nahlíženo ze zdravotního hlediska.

Vzestup chytrých strojů a systémů

Automatizace pracovního prostředí vytlačuje lidské pracovníky z mechanicky se opakujících činností

Stojíme na pokraji zásadní změny v našem vztahu ke strojům. V následujícím desetiletí vstoupí chytré stroje do kanceláří, továren a domovů v počtech, které jsme dosud neviděli. Stanou se nepostradatelnými pro výrobu, výuku, boj, zdravotnictví, bezpečnost a v podstatě každou oblast našeho života. Tím, že zcela či částečně nahradí práci člověka při některých úkolech, může být jejich největší dopad méně nápadný: jejich samotná přítomnost mezi námi nás donutí čelit důležitým otázkám. V čem jsou lidé jedinečně dobří? Jaká je naše výhoda v porovnání s nimi? A jaké je naše místo vedle těchto strojů? Jako odpověď budeme muset přehodnotit obsah naší práce a naše pracovní procesy.

V některých oborech nahradí nová generace automatizovaných systémů člověka, což nám umožní dělat věci, ve kterých jsme dobří a jež nám přináší radost. V jiných oblastech se stroje stanou spolupracovníky doplňujícími naše vlastní schopnosti a dovednosti. Chytré stroje také nastaví nová očekávání a standardy výkonu. Některé rutinní práce budou samozřejmě plně nahrazeny stroji – což se již děje a bude pokračovat. Ale ta pravá síla robotických technologií leží v jejich schopnosti doplnit a rozšířit naše vlastní dovednosti. Vstoupíme do nového vztahu se stroji, založeného na společných přednostech a ústícího v novou úroveň spolupráce a vzájemné závislosti mezi člověkem a strojem.

Počítačový svět

Obrovský nárůst počtu senzorů a procesorů činí svět programovatelným systémem

Pronikání senzorů, spojení a procesorů do běžných předmětů a prostředí přinese záplavu dat a možnost rozpoznat modely chování a následně vytvořit systémy v doposud nepředstavitelném měřítku. Každý objekt, každá interakce, vše, s čím přijdeme do styku, bude přeměněno na data. Až rozluštíme svět kolem nás a začneme se na něj dívat z pohledu dat, více se zaměříme na manipulaci dat, abychom dosáhli kýženého výsledku. Tím vstoupíme do doby “vše je programovatelné”, doby vnímání světa v počítačovém, programovatelném a vytvořitelném smyslu.

Sběr obrovských množství dat umožní modelování sociálních systému v extrémních měřítkách, jak mikro tak makro, a napomůže tak objevení nových modelů a vztahů, které byly dříve neviditelné. Úřady budou ve zvýšené míře vytvářet modely jevů v makro měřítku, například pandémií, aby zamezili jejich šíření po světě. V mikro měřítku pak bude každý schopen simulace např. své trasy do kanceláře, aby se na základě aktuálních údajů o dopravě vyhnuli zácpě. Modely v mikro a makro měřítku se propojí a vzniknou tak modely s nebývalou komplexitou a úplností.

V důsledku bude náš osobní i pracovní život, ať už jde o vedení podniku či péči o vlastní zdraví,  vyžadovat schopnost pracovat s daty, rozpoznávat v nich modely, rozhodovat se na základě dat a používat data k modelování za účelem požadovaných výsledků.