Lidové noviny: Žádná plošná zkouška nezlepší způsob výuky ve školách

ilustrační foto. by Pete (flickr.com) (CC BY-SA 2.0)

Publikujeme text Oldřicha Botlíka, který vyšel 5. 11. v Lidových novinách pod názvem ČSSD útočí na děti svých voličů. Oldřich Botlík v něm shrnuje výhrady proti zavádění plošných jednotných přijímacích zkoušek a stylu výuky ve školách. Podle jeho názoru by škola měla umět identifikovat potíže dětí již na prvním stupni, a nikoli jim na konci základního vzdělávání, které v nich jejich problémy upevnilo, nařídit, jakým způsobem se mohou dál vzdělávat. Starší text Oldřicha Botlíka k povinné maturitě z matematiky najdete ZDE. Diskusní pořad Máte slovo (ČT) z 6.11., kde se debatovalo o jednotných přijímacích zkouškách a povinné maturitě z matematiky, si můžete pustit ZDE.    

Česko je nespravedlivé v přístupu ke vzdělanosti. A zdá se, že může být hůř Premiér Sobotka (ČSSD) oznámil, že vláda hodlá na návrh ministra školství Chládka (ČSSD) zavést jednotné přijímací testy na střední školy a povinnou státní maturitu z matematiky. Oba ty zdánlivě chvályhodné záměry však poškodí celou společnost.

Škodlivost podobných opatření bohužel nechápou ani pravicové vlády. Proto je nutné stále vysvětlovat, že jde jen o pochybnou léčbu příznaků. V českém školství je totiž hluboce zakořeněn přístup ke vzdělávání žáků jako k oddělování zrna od plev. „Plevami“ bývají u nás příliš často ti, kteří jsou jen trochu méně nadaní nebo jim převládající pojetí vzdělávání nevyhovuje, nedokážou se mu přizpůsobit například kvůli různým zdravotním omezením, případně se mu přizpůsobovat nechtějí.

V našich školách, základních i středních, je hlavní žákovskou aktivitou pasivní zaznamenávání izolovaných poznatků předávaných učitelem. Ať už jde například o názvy jevů, jejichž podstatu žáci nechápou, složitou systematiku rostlin a živočichů, jejíž účel i logika žákům unikají, seznamy literárních děl, která žáci nečtou, nebo o exkurzy do historie bez náznaků jejího vztahu k dnešnímu životu, ačkoli existuje. Jedním z rysů takové výuky je například přehnaný důraz na vědeckou terminologii, odůvodňovaný obvykle tím, že se její znalost může žákům hodit v dalším studiu.

Pokud však žák základní školy jednou půjde na vysokou školu, bude tam obvykle studovat jeden či dva obory. Nemá tedy smysl cpát horem dolem do všech žáků terminologii všech oborů. Převládající způsob, jakým to škola dělá, navíc škodí. Všem, tedy i budoucím vědcům.

Samotná znalost terminologie totiž ještě z nikoho vědce neudělala. Všichni žáci ve škole ale můžou se zájmem a při aktivních činnostech objevovat poznatky, které jsou pro ně nové. Díky tomu nejen porozumí přínosu učiva pro svůj vlastní život, ale jejich postupy budou podobné těm, při nichž nové poznatky objevují vědci. Žáci se tedy naučí uvažovat stejně jako vědci. Termínů a izolovaných vědomostí jsou naše školy plné, zato důstojné a zajímavé činnosti aby tam člověk hledal lupou. Žádná plošná zkouška to nemůže změnit – naopak by zakonzervovala současný stav na dalších dvacet let.

Klacky, které škola hází pod nohy
Chci svá slova ilustrovat jednou ukázkovou úlohou pro chystané jednotné přijímačky na střední školy z českého jazyka a literatury. Patří k ní jazykově bohatý výchozí text převzatý z Čapkových Italských listů. Zadání zní: Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se uplatňuje personifikace? A) mrkej na vše českými kukadly, B) razíš si cestu mezi všelikou verbeží, C) Vesuv vydechuje kousek bělavé vaty, D) s krásou Neapole to je tak trochu švindl. Proč se lingvistický termín „personifikace“ v zadání vůbec objevil? Když už má žák identifikovat příklad takové práce s jazykem, proč se úloha raději neptá, kde autor přisuzuje neživé věci lidskou vlastnost? Každý žák by potom věděl, co má dělat. Ale také by rychle odhalil správnou odpověď. Zdaleka největším zádrhelem pro žáky je to cizí slovo.

Podstatnější je však druhý rys úlohy. Proč se nezaměřila na to, jaké účinky se Čapek pokouší vyvolat u čtenáře? A jaké prostředky k tomu používá? Odpověď je zřejmá: protože se to obtížněji plošně testuje, hůř zkouší a pracněji vyučuje – účinky nejsou „objektivní“. Školy jsou tu ovšem kvůli vzdělávání žáků – nikoli kvůli plošnému testování a zkoušení nebo kvůli učitelům. A zrovna třeba Italské listy nabízejí řadu příležitostí k tomu, aby si žáci povídali o tom, jak na ně určité pasáže působí, co si při četbě představují, zda je něco zaujalo tak, že by se tam nejraději hned vypravili, anebo by si naopak spíš v klidu nakreslili výjev, o kterém čtou. Žáci mají ve škole o knihách mluvit, protože přitom zjistí, že na každého působí trochu jinak, a protože se tak naučí své dojmy a pocity výstižně a srozumitelně vyjádřit. Občas se mohou od učitele také dozvědět, spíš mimochodem, jak vědci říkají fíglu, jímž Čapek oživil své líčení poněkud ospalého okolí Neapole. To je přece cesta, která může přitáhnout žáky k četbě!Systematické „probírání“ metafory, synekdochy, metonymie a bůhví čeho dalšího dětem škodí. Málokteré dítě je z domova zvyklé na záplavu cizích slov a na způsob, jakým je škola servíruje. Škola se tak neobejde bez pomoci rodičů. Právě v tom je ale kámen úrazu. Je hodně rodičů, kteří dětem pomoci neumějí (protože sami nevědí, co je personifikace), nemají na to čas anebo nechtějí.

Nic z toho, co se ve škole probírá, není ve skutečnosti obtížné. Ani matematika ne. Mnoho dětí, i těch nadaných, se ale bez pomoci nedostane přes umělé klacky, které jim škola neustále hází pod nohy. Osud těchto dětí však českou základní školu moc nezajímá. Jejím hlavním, tradičním úkolem je pověsit na dostatečný počet dětí visačku „na učňák“. Čím víc, tím líp, „aby vzdělanost národa neutrpěla“. Už to moc nefunguje, a tak se ČSSD rozhodla přidělovat visačky dodatečně, jednotnými přijímačkami na střední školy. Nápis na visačce bude záviset také na tom, kolik vědeckých termínů žák zná.

Jak si nezadělat na průšvih
Ve vyspělých zemích dávno pochopili, že musejí již na prvním stupni rozpoznat děti, které ve skutečnosti doplácejí jen na nevhodné pojetí vzdělávání a na své rodinné zázemí. A začít jim včas systematicky pomáhat. Jinak by si zadělali na pořádný celospolečenský průšvih o pár let později: ekonomický, sociální i politický. Až totiž takové děti dospějí a nenajdou zaměstnání, budou si chtít vybít vztek na společnost a přijmou první populistické řešení, které jim někdo nabídne. V těchto zemích hledají různá řešení, ač je to vzhledem k setrvačnosti školství velmi obtížné. U nás namísto toho řešíme, jak ty děti rozpoznat na konci základní školy a včas je někam odklidit, aby nepřekážely.

České školství patří v udržování nespravedlivého přístupu ke vzdělanosti k nejhorším v celém vyspělém světě. Je také zřejmé, které parlamentní strany volí rodiče těch dětí, jež naše škola nejčastěji poškozuje. Sociologové, politologové a pedagogický výzkum důkladně zdokumentovali obojí. Daleko důkladněji, než tomu bylo třeba u možných dopadů třicetikorunového poplatku u lékaře.

Velmi bych se divil, kdyby to opozice před příštími volbami konečně nevysvětlila voličům. Na sociální dávky pro ty odklizené děti totiž jednou budeme vydělávat všichni.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

30 komentářů k "Lidové noviny: Žádná plošná zkouška nezlepší způsob výuky ve školách"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Žádná plošná zkouška nezmění způsob výuky ve školách. Ani v dobrém – ani ve zlém? Kouzlo nechtěného?

l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago

Nadpis asi není pana Botlíka (viz odkaz na lidivky), ale asi Eduinu a mělo být „nezlepší“, ne „nezmění“. Dobrá připomínka pane Sotoláři. O zlepšení výuky mluví ministr a učitelé jako cíli těchto plošných zkoušek.

A teď se můžeme soustředit na obsah článku.
Ten se mi moc líbí a zatím nevím, co bych dodal. Ale diskuse mě třeba podnítí :-)

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 7 months ago
Škola většinou už na prvním stupni zná problémy dětí s výukou. Jenže je nechce nebo nemůže řešit. Např. v jednotřídce není zvykem pracovat s několika různě koncipovanými skupinami (nejlepší, průměrní, horší). Stačilo by např. méně příkladů apod. Nechci to tu teď sáhodlouze rozvádět. Dále je tu nedostatečná podpora reedukačních skupin.Jelikož jsem speciální pedagog je mi jasné, že např. 1 – 2 hodiny týdně pro reedukaci dys poruch naprosto nestačí.Nehledě na to, že by měla probíhat odděleně od všech nebo v jedné třídě – tudíž 2 učitelé na jednom place.Ve světě běžné,u nás finančně nemyslitelné.Nemluvím již o tom, že tuto reedukaci… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Mnoho dětí, i těch nadaných, se ale bez pomoci nedostane přes umělé klacky, které jim škola neustále hází pod nohy. Osud těchto dětí však českou základní školu moc nezajímá. Jejím hlavním, tradičním úkolem je pověsit na dostatečný počet dětí visačku „na učňák“. Čím víc, tím líp, „aby vzdělanost národa neutrpěla“.

Jaké visačky? Kde se bere ta strašná nenávist? ČSSD útočí na děti svých rodičů? Špatný titulek. To jenom Botlík zase útočí na základní školy. Čím víc, tím líp. Aby pověst školy zase víc utrpěla. Botlík už dávno měl být mezi hrozbami českého školství.

l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago

Snaha posílat více děti na učňáky byla x krát publikovaná ministrem. Kdo myslíte, že končí na učňáku – děti dvou vysokoškoláků ? Kdo volá po tom, že na SŠ je moc dětí a mají se směrovat jinam ?
To si pan Botlík nevymýšlí, teď jste vedle jak ta jedle.
Nenávist jste si vymyslel, natož strašnou, jinak citujte pasáž o nenávisti.
Ach jo, pane Sotoláři.

Perun
Perun
1 year 7 months ago
„RVP mělo přinést jisté okleštění encyklopedických znalostí a skoro nesmyslných nauk (např. větné rozbory, jen pro příklad).“ – opravdu si myslíte, paní kolegyně, že větné rozbory jsou skoro nesmyslnou naukou či encyklopedickou znalostí? Jak chcete např. bez rozeznání příčiny, důvodu, účelu, podmínky a přípustky napsat smysluplný odborný text nebo takový text plně pochopit? Analogické je to s interpunkcí ve větě jednoduché i v souvětí – k tomu všemu jsou větné rozbory nutné. On bude problém spíš v metodické oblasti a v rozvržení učiva – s výukou syntaxe, která je již poměrně abstraktní látkou, se začíná zbytečně brzy, na prvním stupni,… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago
Tak ještě jednou. Cituji: Osud těchto dětí však českou základní školu moc nezajímá. Jejím hlavním, tradičním úkolem je pověsit na dostatečný počet dětí visačku „na učňák“. Žádné visačky „hlavně, ani tradičně“ na děti nedávám. Ani nevím, co tou visačkou Botlík konkrétně myslí. Jakým právem může někdo takhle šmahem tvrdit, že základní školu osud nějakých dětí moc nezajímá? Takovéto výroky jen hází klacky pod nohy všem učitelům na základních školách. Tradičně. Nenávistný postoj z toho vyčuhuje. Někdo není naladěn na to, aby ho vnímal. Ach, jo. Všimněte si, že v článku Botlík už nepotřebuje ani argumentovat. Velký guru jen známkuje, co… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago

Pane Sotoláři

Kritický názor a nenávist, jestli to neumíte rozlišit, u učitele se fakt divím.
Víte, co znamená slovo nenávist?

Můžu třeba tvrdit (netvrdím!), že jste nejhorší učitel na Zemi. Ale pořád to neznamená, že Vás nenávidím.

Vy berete věcné argumenty vztahovačně osobně, pan Botlík mluví o školách, vy mluvíte o sobě. A ještě z toho vykucháte nenávist.

Ach jo.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 7 months ago
Pane Perune,považuji větný rozbor za zbytečný na základní škole.Takový ten podrobný, s těmi různými „vidličkami“ .Stačila by nauka o podmětu a přísudku,souvětích,ale pitvat to tak, jak se to dělá dnes, mi přijde zbytečné.Na vyšším stupni školy by se to klidně dalo dále rozvést.Zdá se mi také divné, že už na základní škole se děti učí hodně věcí podrobně.Toto vše by se dalo udělat tak, že na základce by byl jakýsi nástin, poté by tento nástin více rozvinula střední škola (právě dle svého zaměření) a ještě více by se jednotlivým problémům do hloubky věnovala škola vysoká nebo vyšší odborná.Proč by dítě… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago
Pane Snirchu, pan Botlík rád užívá silná, velmi silná vyjádření, která – jak se při detailním pohledu ukáže – většinou nemá čím podpořit. Ukázalo by se to i při rozboru jeho posledního komentáře, ale byla by to ztráta času. Stačí, když se začtete do komentáře ke přijímacím zkouškám a porovnáte tu spoustu negativních slov s tím, co diskuse ukázala. Připomínám: Úloha nevyžaduje víc než znalost pojmu – NEPRAVDA. Vědecká či pseudovědecká hatmatilka – ve vztahu k pojmu personifikaci SMĚŠNÉ, přičemž směšná je už samotná citovaná Botlíkova formulace. Personifikace není v RVP, realita, tj. obsah výuky na ZŠ, mne nezajímá –… Více »
Perun
Perun
1 year 7 months ago
V tom se, paní Jano, docela shodneme – neškodilo by učivo ročníkově přeskládat (ovšem pak nastane problém s učebnicemi a v současné době i s osnovami). Rozbory podporují abstraktní myšlení, ale musí se dělat úměrně věku a schopnostem žáků a pokud možno zajímavě. Pojmová přecpanost začala v základním školství za tzv. nové koncepce ve druhé půli 70. let minulého století, bohužel do dneška jsem se jí nedokázali zbavit. RVP mohly být řešením, za předpokladu, že by se pro myšlenku kurikulární reformy nejprve získali učitelé a pak by všichni prošli tím školením, které bylo určeno výhradně koordinátorům ŠVP. Jenže on se… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago
Věcné argumenty? Hohó, hahá.. zasmál se komik. – Kde je věcně zdůvodněno, že základní školy (z textu plyne, že všechny) hlavně a tradičně visačkují? – Kde je věcně zdůvodněno, že probírání metafory (atd.) dětem dokonce škodí? – Kde je věcně zdůvodněno, že si žáci ve škole o knihách nepovídají? A proč vlastně při kritice plošných přijímaček najednou napadá základky? Nelíbí se vám slovo nenávist? Tak zaujatost? Předpojatost? Umanutost? Nebo botlíkovost? A ještě: když Botlík mluví o základních školách, mluví i o jejich učitelích. (Nebo je to škola án zich? Bez učitelů?) Tedy mluví i o mně. Beru to osobně. Co… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago

Nebudu hledat, pan Sotolář mluví o nenávisti k danému článku. Názor, i kdyby chybný, není nenávist.

Pane Soukale, neobhajujte neobhájitelné.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago
„považuji větný rozbor za zbytečný na základní škole“ Já bych to tak neformuloval: jde spíše o to, aby ten větný rozbor měl bližší (a ještě bližší) vztah ke slohu a literatuře (tedy jazykové praxi, čtení a psaní textů). Pak může být i ten vidličkový. Jakmile začneme něco jen tak nálepkovat jako zbytečné, nebo dokonce škodlivé (!), nevíme, kde s tím skončíme. Podívejte se na testy Kalibro: tam vyřízli mluvnici úplně, nebýt komerčního názvu a jednoho či dvou úkolů z pravopisu (!!!), nikdo by už ani nepoznal, že jde o testy právě z českého jazyka. Jde spíše o čtenářskou gramotnost a… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago

„Tak zaujatost? Předpojatost? Umanutost? Nebo botlíkovost?“

OK, to je korektní, chcete-li napsat. Pochopil jsem, že jste se za nenávist tímto omluvil.
O to jde, používejte argumenty, nařknout z nenávisti je Váš úlet.
Díky za korektnost a můžeme se vrátit k věcné argumentaci.
Udělal jste mi radost.

l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago

Jsem zvědav pane Sotoláři, zda najdete odvahu se omluvit za slova, že pan Botlík v daném článku vyvolával nenávist.
Neschovávejte se za to, zda pan Botlík umí něco doložit či ne.
Pro mě je to jen o tom, zda Vás můžu nadále považovat za slušného člověka. Rád bych. Ale nenutím. Držím Vám palce.
Jinak kritizujte mě či kohokoliv za cokoliv. To je OK.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago

Pane Snirchu,

nepotřebuji nikoho obhajovat, naopak to vy pomáháte čemusi a komusi neobhajitelnému. A tím, že budete zavírat oči před skutečností, tj. ignorovat věci, které se Vám nehodí, své pravdě a – když už jsme u té slušnosti – své mravní integritě věru nepomůžete. Tady nejde o jiné názory, ale o urážlivé postoje a výroky.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Pane Šnirchu,

Botlíkův výrok o české základní škole, že „Jejím hlavním, tradičním úkolem je pověsit na dostatečný počet dětí visačku „na učňák“ „, se Vám jeví jako korektní výrok slušného člověka? A to nemluvím o „odklizených dětech“ a „plevách“. Botlík vypustí velmi jedovatá slova a já se mám omluvit??? Nenávist je možná velmi tvrdé slovo, ale někdy je potřeba použít i takové, ba tvrdší, abychom prohlédli. Snad prohlédnete jednou i Vy. Držím Vám palce.

A snad jsme toto téma již večerpali.

l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago
Pro pana Sotoláře: Ano rozumím Vám, stejně se vyjadřuje prezident a umí si to obhájit (svou logikou). Nevadí, o jednoho diskutujícího s Vámi bude méně, myslím si dokonce, že Vám chybět nebudu. Děkuji za všechny diskuse. Třeba jednou rozeznáte názor a nenávist. Pro pana Soukala: Neobhajuji nikoho, nepomáhám nikomu, říkám své názory a pouze někdy žádám po ostatních, aby svá tvrzení doložili, což by učitele měli umět. Člověk by měl přistupovat k jinému názoru s respektem, aby sám byl respektován. Šíření nenávisti je mj. trestný čin, člověk má umět vážit slova. Tvrdý názor je tvrdý názor, nenávist je nenávist. U… Více »
Perun
Perun
1 year 7 months ago
Pane Snirchu, oddělovat zrno od plev není přísloví, ale frazeologické rčení neboli úsloví (když už se pouštíte na tenký led bohemistiky). Pan Botlík užil uvozovky celkem pětkrát – „Plevami“, „objektivní“, „probírání“, „na učňák“, „aby vzdělanost národa neutrpěla“ – pravděpdobně proto, že cituje (vycházím přitom z předpokladu, že s daným prvkem, tedy uvozovkami, pracuje systematicky). Případ s plevami ovšem není tak jednoznačný – on někdo žáky vykazující popsané deficity nazval plevami? Jde snad o součást běžného českého školského diskurzu? Uvozovky by se proto hodily spíše k celému rčení. Zde se ovšem ještě píše o školství, tedy o systému, ale stále jde… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago
Pane Perune do žonglování se slovy se nebudu s Vámi pouštět. Kdo chce, pochopí obsah článku, kdo nechce, najde tisíc způsobu, jak protáčet a otáčet slova, dokonce i uvozovky. A to uznávám umíte na výbornou. Natolik češtinu znám, že je to možné skoro s každým slovem. Ale nedělám to a ani nechci, naštěstí to ani neumím (krom základní vojny, kde se tím dali lampasáci dovést k šílenství) Nebudu tvrdit, že se cokoliv a kdykoliv nedá napsat výstižněji. Pan ministr použil v diskusi u paní Jílkové slova, že české školství je zdecimované. Tak daleko pan Botlík nezašel. Co řeknete na slova… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 7 months ago

Pane Šnirchu,

velice jste mě zaskočil: já jsem přece nikdy nenapsal, že Botlík „šíří nenávist“ nebo „vyvolává nenávist“. To jsou už vaše interpretace (poprvé 09. 11. 16:43). Přečtěte si pořádně všechny repliky. Nabídl jsem dokonce ke slovu nenávist alternativy a uznal jsem, že jde o velmi silný výraz, ale trvám na tom, že Botlíkovy výroky v citovaném odstavci jsou vůči základním školám a jejich učitelům nevhodné a dehonestující. Zda má na tom větší podíl pouhá autorova slovní neobratnost nebo autorův záměr, nevím. Ke způsobu vyjadřování se však na Eduinu vyjadřuji častěji.

l.snirch
l.snirch
1 year 7 months ago

Kde se bere ta strašná nenávist?
Vaše vyjádření 8.11.2014, čas 22.51

Ano, pak jste couval a použil jste alternativy: Zaujatost? Předpojatost? Umanutost? Nebo botlíkovost?
Ty jsou názorem a neuráží.

Naučte se vážit slova. Dlužíte panu Botlíkovi omluvu, nevím, zda o ni stojí.
Říkejte tvrdé názory, ale neurážejte a nevnášejte silné emoce, nikomu, ani sobě, nepomůžete. Vážím si toho, že na Eduinu se dá diskutovat korektně.
Pořád věřím, že jednou to slovo vezmete zpět omluvou.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago
Pane Snirchu, vás by si měl pan Botlík nechat pozlatit. „…neurážejte“; co se týče urážlivých a dehonestujících výroků, tak jsem snad nečetl článek, v němž by váš guru přesně toto nedělal. “ … že se dá na EDuinu diskutovat korektně“; už vícekrát jsme zde poukazovali na nekorektnost a minimálně v jednom případě na lživost eduinských článků. Pane Snirchu, opakovaně ukazujete, že věci, které se vám nehodí do krámu, prostě nevidíte nebo nechcete vidět, buď některým věcem nechcete rozumět, nebo jim opravdu nerozumíte. A jak píšete, važte slova: vaše interpretace Sotolářova vyjádření je dezinterpretací, z názoru jste udělal pomluvu. Myslím, že… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 7 months ago

Mohl byste, pane Soukale, připomenout, co máte na mysli, když píšete o lživosti eduinských článků? děkuju.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago

Paní Lánská,

odkazuji tím na článek pana Feřteka k hodnocení maturitních písemných prací, v němž otočil smysl pokynu pro hodnotitele. Za lživý považuji též titulek k mému článku pro EDUin; jednak zkresluje obsah článku, jednak je ve skutečnosti dílem pana Feřteka; proti obojímu jsem se vzápětí ohradil, změny, natož omluvy jsem se však nedočkal.

Perun
Perun
1 year 7 months ago
Pane Snirchu, obávám se, že jste se poněkud minul s jádrém mého příspěvku. Netýkal se celého článku a nebyl apologetikou kolegy Sotoláře (nemyslím si ani, že by potřeboval obhájce, zvládne to sám). Reagoval jsem na Vaši argumentační linii předvedenou ve Vašem P. S. – „oddělovat zrno od plev je přísloví, dále je vysvětlení, co je myšleno v uvedeném přísloví plevami (navíc v uvozovkách, aby to každý pochopil), snaha poslat více děti místo na SŠ na učnák je definována ministrem rok a tou visačkou jsou jednotné přijímací zkoušky, které to rozdělí.“ V prvním odstavci poukazuji mj. na určitou nejednoznačnost užití uvozovek… Více »
Feřtek
Feřtek
1 year 7 months ago
Zdravím pana Soukala, jde pravděpodobně o příhodu z prvního roku maturity, tedy z roku 2011. Nebo 2012? Už jsme to s panem Soukalem probírali vícekrát. Ať už v osobním mailu a několikrát i v diskusích pod články. Tehdy pan Soukal poslal text komentující podobu testů státní maturity, který měl podle mě příliš obecný titulek. Poprosil jsem tedy pana Soukala o jiný, on ho poslal, ale byl opět příliš obecný. Tak jsem se zařídil podle obvyklé redakční praxe, přečetl jsem si poslední odstavec, obvykle ideové poselství textu, a podle něj titulek udělal. Dělá se to tak běžně ve všech redakcích. Když… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 7 months ago

Pane Feřteku,

v tisku publikuji málo, ale tolik zkušeností jsem už i v r. 2011 měl, abych předpokládal, že se redaktor s nově publikujícím autorem na této praxi předem domluví. Navíc stránky EDUinu nejsou zcela běžný tisk jako třeba Lidové noviny.
To jen na vysvětlenou. Z celé záležitosti jsem vyvodil určité závěry ve vztahu k EDUinu, jinak se k ní nevracím, psal jsem o ní jen na výzvu p. Lánské.
K dalšímu pro případné zájemce pouze odkazuji na tehdejší Váš text.

wpDiscuz