Tisková zpráva: Témata vzdělávání v roce 2016: Otevřenost při projednávání vzdělávací politiky a připravovaných reforem

(c)kacalanska

Příprava a realizace reforem ve vzdělávání stále opomíjí ty nejdůležitější: žáky (studenty) a rodiče.

V Praze, 12. 1. 2016 – V řadě případů, jako je například probíhající diskuse o reformě středního školství, snaha o zavedení dalších regulačních mechanismů do předškolního vzdělávání (povinný rok) a základního vzdělávání (povinné přijímací zkoušky, ročníkové výstupy), jsou návrhy ministerstva motivovány nikoliv snahou prospět veřejnému vzdělávacímu systému (veřejnosti), ale spíše vlivovým skupinám uvnitř a vně systému.

Inkluze, povinné přijímací zkoušky i kariérní řád. Stejně jako řada dalších klíčových opatření, která jsou realizována či plánována v rámci vzdělávacího systému, i tyto zásahy se dějí z velké části mimo vědomí veřejnosti. Veřejná diskuse o nich se vede pozdě nebo vůbec. V hledáčku reforem nejsou ti, jimž má vzdělávací systém sloužit, ale části systému, které jsou aktuálně ohroženy. Klesající počet uchazečů o studium na učilištích a odborných SŠ má být řešen regulací, aniž by nejprve došlo ke zlepšení často katastrofální úrovně vzdělávání na těchto školách. Kariérní řád, který by potenciálně mohl zlepšit úroveň učitelů, se za zavřenými dveřmi mění v novou platovou tabulku. O plíživé snaze omezit rámcové vzdělávací programy a zavést nový typ osnov veřejnost vůbec netuší. V řadě případů jsou připomínky z občanského sektoru přijaty pouze formálně. Jsou ignorovány dříve přijaté návrhy a dokumenty, které veřejný zájem respektovaly. Výsledek je pak často v rozporu s doporučeními odborné veřejnosti a zájmy veřejnosti jako takové.

Doporučujeme:

  • Důsledně pracovat se střešními koncepčními dokumenty (Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání, atd.), připravované novelizace by s nimi neměly být v rozporu.
  • Koordinovat zvažované změny i se záměry OP VVV tak, aby nebyly ve vzájemném rozporu a alokovaných finančních prostředků ve fondech se mohlo efektivně využít ke zvýšení kvality a k rozvoji vzdělávací soustavy.
  • Vytvoření transparentního připomínkového mechanismu (kdo má možnost připomínkovat, jakým způsobem, kalendárium apod.), jenž bude uveden a aktualizován na stránkách MŠMT.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Často se lze setkat s názorem, že v oblasti vzdělávací politiky a z ní vyplývajících reforem jde o expertní záležitosti, jimž veřejnost nerozumí. Jde o argument vlastní meritokracii, nikoliv demokracii. Právě ve vzdělávání, jehož vliv je nutno počítat v horizontu půlstoletí, neexistuje žádný důvod pro to, aby byly upřednostňovány krátkodobé zájmy lobbingu před zájmem veřejným. Na reálných příkladech je patrné, že to rozvoji systému spíše škodí.“

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz