Vrcholí jednání o státním rozpočtu pro rok 2027
Na konci srpna vrcholila jednání o státním rozpočtu pro příští rok, finální návrh rozpočtu byl dnes na programu jednání vlády (záznam TK po jednání vlády, TZ ministerstva financí k rozpočtu).
Po dvou schůzkách s ministryní financí v minulém týdnu uvedl ministr školství Robert Plaga, že výše rozpočtu ministerstva školství se v příštím roce bude významně blížit 300 miliardám korun (v následném rozhovoru pro HN připustil, že rozpočet bude ještě nižší, pravděpodobně ve výši 292 miliard korun – v dnes zveřejněném návrhu rozpočtu má MŠMT uvedeno 287,9 miliard korun).
Jde sice o navýšení celkové částky (letos MŠMT hospodaří s cca 284 miliardami korun). Programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta v rozhovoru pro ČT24 (začíná v 11:33) však uvedl, že jakákoliv výše rozpočtu školství do 301,5 miliardy korun de facto jen dorovná očekávaný nárůst českého HDP (červnová společná výzva 26 organizací působících ve vzdělávání uvádí, že rozpočet resortu školství by měl být minimálně ve výši 334 miliard korun). Ministr školství po jednání uvedl, že má s ministryní financí předběžnou dohodu o dalším navyšování výdajů na vzdělávání v následujících letech. Je však reálná nejistota, že pokud vláda výrazněji nenavýší rozpočet již letos, nepodaří se jí do konce jejího volebního období dostat výdaje na vzdělávání na stejný průměr, jaký mají ostatní země OECD. To vláda přitom uvádí jako jeden z cílů ve svém programovém prohlášení. Tématu se podrobněji věnovali i Jan Vöröš Mušuta v komentáři na webu EDUinu anebo Daniel Münich v komentáři v Hospodářských novinách.
Návrh na rušení 9. ročníku se setkal s kritikou z řady stran
Žhavým vzdělávacím tématem letošního léta se stal návrh na zrušení devátého ročníku a zkrácení povinné školní docházky na osm let, který na konci července avizoval předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) na základě neveřejné analýzy náměstka ministryně financí Petra Macha. Hlavním cílem měly být úspory ve státním rozpočtu získané z úspor na financování škol a více peněz z daní a pojistného poté, co mladí lidé budou dříve vstupovat na pracovní trh. Návrh veřejně podpořil i předseda vlády Andrej Babiš.
Ministr školství Robert Plaga jej však opakovaně odmítl a nechal k němu vypracovat podrobný materiál od analytického týmu resortu školství. Návrh krátce po jeho zveřejnění opakovaně kritizovala i řada dalších politiků, pedagogů i zástupců organizací působících v oblasti vzdělávání. Zástupci organizací EDUin, PAQ Research a IDEA při CERGE-EI zveřejnili v polovině srpna k návrhu společné odborné stanovisko. Shrnují v něm ve čtyřech bodech rizika této navržené systémové změny a uvádějí šest jiných konkrétních kroků, které by podle nich mnohem účinněji mohly přispět k většímu zefektivnění české vzdělávací soustavy. „Máme za to, že tento návrh by místo úspor přinesl spíše zhoršení vzdělávacích výsledků českých žáků, zvýšil počet mladých na pracovním trhu bez dostatečné kvalifikace a přinesl vzdělávacímu systému, před kterým v nejbližší době stojí řada úkolů a výzev, nadměrnou zátěž,“ shrnul programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta. Autoři stanoviska upozorňují i na to, že avizovaná výše úspor není reálná. Reálně doložitelných je dle nich pouze 12 miliard, které tvoří náklady na výuku jednoho ročníku druhého stupně základní školy. Zbytek z uváděné částky jsou poté jen nejisté odhady dlouhodobých efektů, které má zrušení 9. ročníků přinést. Tento krok by zároveň znamenal řadu jiných administrativních a procesních nákladů a část nákladů by se přesunula ze základních škol na střední.
S návrhem nesouhlasí ani veřejnost, 60 procent respondentů se k němu staví negativně v tomto průzkumu, který si nechala vypracovat TV Nova od společnosti Norstat, podobný počet nesouhlasících respondentů uvádí i průzkum Medianu vypracovaný pro Český rozhlas.
Ministr Plaga plánuje prodloužit povinné předškolní vzdělávání na dva roky
Na začátku července ministr Plaga pro Novinky.cz avizoval, že bude usilovat o prodloužení povinného předškolního vzdělávání na dva roky. Do mateřských škol by tedy povinně chodily děti již od čtyř let. Tato změna má být zaměřená především na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, u kterých má zvýšit jejich připravenost na povinnou školní docházku. Podrobnosti k návrhu chce ministr Plaga zveřejnit v září.
EDUin v tiskové zprávě uvádí, že pro samotný vzdělávací systém by nešlo o žádný výrazný skok, protože devět z deseti čtyřletých dětí už dnes do mateřské školy chodí. Jan Vöröš Mušuta ve zprávě upozorňuje na to, že zásadní bude zajistit dostatek dat o kvalitě předškolního vzdělávání, která zatím nemáme k dispozici, a ve spolupráci s oblastmi zdravotnických a sociálních služeb velmi dobře vyvážit to, aby prodloužení povinné předškolní docházky opravdu vedlo ke zvýšenému zapojení dětí ze sociálně slabších rodin.