Václav Zeman 22. 6. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 15.6. do 21. 6. 2026, se věnujeme těmto tématům:
výzva organizací působících ve vzdělávání k státnímu rozpočtu na vzdělávání v roce 2027;
podmínky a výše indexového financování škol do konce roku 2026;
slovenská zkušenost s přípravou i uplatňováním kariérního systému pro učitele.
V souvislostech
Během června jsme se v EDUinu opět vraceli k tématu učebnic, které nás opakovaně provází tímto kalendářním rokem. Nejprve jsme na webu zveřejnili čtyřdílnou anketu mezi učiteli z různých škol a míst republiky. Ptali jsme se, jak se v jejich škole pracuje s učebnicemi a jak a s jakými pracují oni sami, i na to, jak podle nich vypadá dobrá učebnice. Zde si můžete přečíst odpovědi od Bereniky Šišulákové ze ZŠ a MŠ Loučeň, od učitele ZŠ Kunratice a finalisty GTP CZ 2025 Ondřeje Nejedlého, od učitelky českého jazyka na Gymnáziu Paměti národa Jany Šindlerové a od Jana Musila, který učí zeměpis a dějepis na ústecké ZŠ Anežky České.
Redaktorka EDUinu Patricie Martinů, která je zároveň autorkou analýzy o učebnicích zveřejněné v rámci Auditu vzdělávacího systému za rok 2025, nyní připravila souhrnný text popisující systémové problémy kolem učebnic, které se opakovaly jak v anketních odpovědích, tak ve zmíněné analýze. Jde především o nestabilní financování učebnic, absenci shody na tom, jakou roli a podobu mají učebnice mít, a jejich neprovázanost s chystanou revizí RVP.
Zmiňuje například, že výhrady k převodu ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) ze státu na zřizovatele, z nichž jsou hrazeny i platby za učebnice, se ukazují jako oprávněné. V anketě se opakuje i zřejmá nejasnost a nejednotná definice toho, co od učebnic chceme a jak má kvalitní učebnice vypadat. Závěr textu připomíná roli učebnic v připravované a o rok odložené revizi kurikula. Mnozí nakladatelé stále čekají na definitivní potvrzení toho, jaká bude jeho výsledná podoba. K tématu si můžete přečíst i rozhovor s Petrem Knechtem z Ostravské univerzity nebo článek o tom, jak s učebnicemi a jejich schvalováním pracují ve Švédsku, Finsku, Polsku a Holandsku.
„Pokud naženete učitele povinně na školení, nezajistíte, aby se rozvíjeli a sami chtěli rozvíjet. Ale pokud jim vytvoříte prostor k tomu, aby si mohli zaplatit vzdělávání, které opravdu potřebují, je to ta nejlepší možnost,“
říká v rozhovoru pro EDUin slovenský analytik vzdělávací politiky Michal Rehúš, který nyní působí v Centru vzdelávacích analýz.
V rozhovoru popisuje zkušenost se zavedením a uplatňováním kariérního systému pro učitele, který Slovensko do zákona zakotvilo už před patnácti lety. Popisuje fungování tohoto systému i kritiku, které ho podrobil ve své analýze z roku 2017. „Slovensko je příkladem zdeformovaného prostředí, kde se z myšlenky kariérního systému pro učitele stal jen rituál, při kterém si jen zvyšují platy,“ zmiňuje mimo jiné v rozhovoru. A popisuje i, čeho dalšího bychom se při snaze o zavedení kariérního systému pro učitele v České republice měli vyvarovat.
Týden stručně
Celkem 26 organizací (EDUin je jednou z nich) podepsalo společnou výzvu adresovanou předsedovi vlády A. Babišovi a ministryni financí A. Schillerové. Rozpočet ministerstva školství pro příští kalendářní rok by dle nich měl být minimálně ve výši 334 miliard korun. Jedině tak může český stát navýšit podíl výdajů na vzdělávání na průměr ostatních zemí OECD, platy učitelů budou moci být ve výši 130 procent průměrné mzdy (k čemuž se stát zavázal v samostatném zákoně) a bude v dostatečné míře podporováno duševní zdraví žáků i rozvoj vysokých škol. Letos přitom pracuje ministerstvo školství podle schváleného rozpočtu s výdaji 284 miliard korun. Výzvu podepsaly například organizace Učitel naživo, PAQ Research, Asociace ředitelů základních škol, Asociace ředitelů gymnázií či Rada vysokých škol. Vládní výdaje na vzdělávání od základních po vysoké školy činily v Česku v roce 2022 podle zprávy OECD 3,6 procenta HDP, průměr zemí OECD byl 4 procenta. Se započítáním soukromých výdajů dávala ČR na vzdělávání od základních po vysoké školy 4,2 procenta HDP, průměr OECD byl 4,7 procenta.
O potřebných financích ve školství mluvil mimo jiné i ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI v Nedělní debatě České televize, které se účastnil i ministr školství Robert Plaga. Objemu peněz vydávaných na vzdělávání v Česku ve srovnání s dalšími zeměmi se Daniel Münich věnoval i ve své analýze, která byla součástí Auditu vzdělávací politiky v ČR za rok 2025, kterou jsme v březnu představili v Senátu.
Think-tank IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR dnes zveřejnil svou novou studii, která detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Studie popisuje mimo jiné to, že relativní platy učitelů – v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice – byly až do roku 2017 velmi nízké (cca 106 %) a patřily tak k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa (OECD). Do roku 2021 pak rychle narostly na 125 % a výrazně se tak přiblížily politickému příslibu 130 %. Od té doby však opět výrazně klesají. V roce 2025 klesly na 108,4 %. Růst učitelských platů totiž v posledních letech výrazně zaostával za růstem mezd v české ekonomice. Autoři studie odhadují, že se v roce 2026 relativní platy učitelů zvýší, ale jen mírně. Studie rovněž ukazuje, že platy učitelů jsou v Česku dlouhodobě nejméně konkurenceschopné pro ty ve středním věku. Ve srovnání s většinou ostatních vysokoškolských profesí totiž učitelské platy rostou s lety praxe mnohem pomaleji. Dalším dlouhodobým problémem zůstává dle autorů nízká variabilita platů, protože odměňování je stále založeno především na délce praxe a málo na kvalitě odváděné práce. Celou studii si můžete přečíst zde.
Resort školství informoval vedení škol, že ty z nich, do kterých dochází žáci se sociálním znevýhodněním, mohou do konce roku využít částku více než 222 milionů korun na práci sociálního pedagoga a na různé formy přímé podpory těchto žáků. Cílem je posílit podporu a usnadnit práci učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům v místech s vyšším podílem žáků se sociálním znevýhodněním. Tato podpora měla být školám k dispozici již od začátku tohoto roku, kvůli rozpočtovému provizoriu však bylo její spuštění odloženo, a školy tak tyto prostředky dostanou nejpozději do 9. října.
Programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta v tiskové zprávě uvádí, že EDUin tuto formu podpory dlouhodobě vítá. „Může však být účinná pouze ve chvíli, kdy na ni bude dostatek financí dlouhodobě a bude školám k dispozici kontinuálně, nikoliv jen jednorázově,“ vysvětluje Mušuta a připomíná, že s dostatečnou mírou financování tohoto nástroje je třeba počítat již nyní při sestavování rozpočtu pro české školství v příštím roce. Do budoucna by měla být zakotvena přímo do systému financování regionálního školství, aby školy s těmito prostředky mohly počítat dlouhodobě. Na stránce edu.gov.cz a ve Věstníku MŠMT 4/2026 si pak můžete přečíst podrobnosti o možnostech a pravidlech využití této podpory a jejího získání pro vaši školu.
Očekávané události
V úterý 23. června budou přímo ve školách i v systému DiPSy zveřejněny výsledky druhého kola přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia. Již od 24. června školy budou na svých webových stránkách i v DiPSy zveřejňovat informace o kritériích a termínech pro případná třetí a další kola zkoušky. Ta již nejsou nijak centrálně řízena a jejich termíny a způsob konání jsou na rozhodnutí škol. V EDUinu jsme u této příležitosti vydali tiskovou zprávu, ve které popisujeme, jak mohou postupovat ti, kteří se v druhém kole nedostali na žádnou ze škol, na které se hlásili.
Články a návrhy EDUinu o přijímacích zkouškách na střední školy si můžete prohlédnout i v tomto novém rozcestníku k tomuto tématu na našem webu.
Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pořádá již tento čtvrtek ve Frýdlantském salónku Valdštejnského paláce Setkání inspirativních ředitelů a ředitelek ZŠ a SŠ. Vystoupí na něm například Martin Tobiáš (POJ F=M), Petr Paták (SPgŠ a SOŠ Kladno), Ondřej Bárta (ZŠ Hanspaulka, Praha) či Pavel Kerekeš (Masarykovo gymnázium, Příbor).
Podrobný program setkání najdete zde.
Z EDUkalendáře
Schola Empirica: Letní škola Rosteme společně – 19.–21. srpna 2026 – Klokočov
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
