České učebnice mají tři systémové slabiny a čas na jejich řešení se krátí
Během června jsme se v EDUinu opět vraceli k tématu učebnic, které nás opakovaně provází tímto kalendářním rokem. Nejprve jsme na webu zveřejnili čtyřdílnou anketu mezi učiteli z různých škol a míst republiky. Ptali jsme se, jak se v jejich škole pracuje s učebnicemi a jak a s jakými pracují oni sami, i na to, jak podle nich vypadá dobrá učebnice. Zde si můžete přečíst odpovědi od Bereniky Šišulákové ze ZŠ a MŠ Loučeň, od učitele ZŠ Kunratice a finalisty GTP CZ 2025 Ondřeje Nejedlého, od učitelky českého jazyka na Gymnáziu Paměti národa Jany Šindlerové a od Jana Musila, který učí zeměpis a dějepis na ústecké ZŠ Anežky České.
Redaktorka EDUinu Patricie Martinů, která je zároveň autorkou analýzy o učebnicích zveřejněné v rámci Auditu vzdělávacího systému za rok 2025, nyní připravila souhrnný text popisující systémové problémy kolem učebnic, které se opakovaly jak v anketních odpovědích, tak ve zmíněné analýze. Jde především o nestabilní financování učebnic, absenci shody na tom, jakou roli a podobu mají učebnice mít, a jejich neprovázanost s chystanou revizí RVP.
Zmiňuje například, že výhrady k převodu ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) ze státu na zřizovatele, z nichž jsou hrazeny i platby za učebnice, se ukazují jako oprávněné. V anketě se opakuje i zřejmá nejasnost a nejednotná definice toho, co od učebnic chceme a jak má kvalitní učebnice vypadat. Závěr textu připomíná roli učebnic v připravované a o rok odložené revizi kurikula. Mnozí nakladatelé stále čekají na definitivní potvrzení toho, jaká bude jeho výsledná podoba. K tématu si můžete přečíst i rozhovor s Petrem Knechtem z Ostravské univerzity nebo článek o tom, jak s učebnicemi a jejich schvalováním pracují ve Švédsku, Finsku, Polsku a Holandsku.