Co nás čeká ve školním roce 2026/27?

1) Prvních ročníků se dotknou změny v udělování odkladů

Tzv. odkladová novela školského zákona postupně nabíhá do českého vzdělávacího systému. Od září 2026 se v prvních ročnících základních škol promítne následujícími způsoby: poprvé do nich začne docházet část dětí, které by v předchozích letech pravděpodobně získaly odklad povinné školní docházky. Pro podporu pedagogů by tak měl podle metodického materiálu MŠMT v každé třídě 1. ročníku s více než 15 žáky být od začátku školního roku k dispozici asistent pedagoga. 

Nově je omezena možnost opakování 1. ročníku ZŠ. Ta je nyní možná jen na žádost zákonného zástupce doloženou doporučujícím posouzením lékaře či klinického psychologa a školského poradenského zařízení. Důležitá bude i dostatečná podpora plynulého přechodu z MŠ do ZŠ (záznam konference NPI).

2) Školy vzdělávající v náročném prostředí mohou poprvé využít mimořádnou podporu skrze tzv. indexové financování

Další novinkou, kterou do českého školství přinesla poslední novela školského zákona, je tzv. indexové financování. Školy, do nichž dochází žáci se sociálním znevýhodněním, mohou podle tiskové zprávy EDUinu do konce roku využít částku více než 222 milionů korun na práci sociálního pedagoga a na různé formy přímé podpory těchto žáků (např. na vybavení, pomůcky a další nástroje využívané při vzdělávání žáka, na hrazení nákladů na dojíždění do školy nebo platby za účast žáků se sociálním znevýhodněním na školních a vícedenních akcích. Školy s více než 180 žáky mohou prostředky z indexového financování využít i na nákup potravin pro snídaňové kluby). Školy mohou dle stanovených pravidel uplatňovat náklady do konce tohoto roku. O výši a formě tohoto financování v příštím kalendářním roce ministerstvo školství teprve rozhodne. 

Více o podpoře pro školy, do kterých dochází žáci se sociálním znevýhodněním, najdete na edu.gov.cz

Více o podpoře škol, které to potřebují, na webu PAQ Research

3) Pokračují přípravy na výuku podle nového kurikula

Ministr školství Robert Plaga na konci února rozhodl o odkladu povinné účinnosti revidovaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) o jeden rok od září 2027 a pro základní školy v 1. a 6. ročníku od září 2028 (harmonogram revizí na webu NPI). Rezort nyní pokračuje v dokončování revidovaného RVP ZV. První verze kurikula po zapracování posledních úprav měla být zveřejněna v polovině srpna 2026, více informací lze najít na webu MŠMT. V této verzi revidovaného kurikula již nebude povinná angličtina od 1. ročníku ani další cizí jazyk od 7. ročníku ZŠ, kurikulum bude doplněné o doporučené učivo v jednotlivých oblastech. NPI v současné chvíli radí školám počkat na zveřejnění finální verze kurikula. Poté jej mohou začít dobrovolně zavádět již v tomto nebo příštím školním roce.

Foto: Kateřina Lánská

4) Školní jídelny se mohou tento rok připravovat na nová pravidla ve školním stravování

Novela vyhlášky o školním stravování č. 310/2025 Sb. původně předpokládala, že po přechodném školním roce začnou všechny školní jídelny povinně vařit podle nového spotřebního koše již od 1. září 2026. Povinnost vařit podle nového spotřebního koše byla nakonec posunuta o jeden rok na 1. září 2027. Školní jídelny tak mají ještě jeden rok na přípravu na nová pravidla (další informace na webu mametonataliri.cz). I v tomto případě však mohou začít s jejich uplatňováním dobrovolně již v tomto školním roce.

5) Mění se maximální možná úplata v MŠ a družinách 

Pro školní rok 2026/2027 činí podle infoservisu MŠMT maximální možná platba:

• za docházku dítěte do mateřské školy 1 792 Kč měsíčně,
• za docházku dítěte do školní družiny nebo školního klubu 896 Kč měsíčně.

Konkrétní výši této platby stanovuje podle metodiky MŠMT zřizovatel školy a může ji určit i pod výše uvedenou maximální hranicí. O změně ceny měl zřizovatel rozhodnout do 30. 6. 2026, pokud se tak nestalo, zůstává výše platby stejná.

6) Začalo přechodné období pro slučování škol

Všechny obce v ČR musí k 30. září 2028 podle novely školského zákona vyhodnotit, zda každá ze škol, které zřizují, v letech 2026, 2027 nebo 2028 k 30. září alespoň jednou dosáhla minimálního počtu 180 dětí/žáků. Pokud některá z nich tuto podmínku nesplní, musí být nejpozději do 31. prosince 2028 sloučena s jinou. Někteří zřizovatelé (např. Litoměřice nebo Ostrov nad Oslavou) již ke slučování mateřských a základních škol přistoupili s účinností od září 2026.

7) Doporučení ŠPZ pro přijímací řízení na SŠ budou nově školám k dispozici v digitální podobě 

Od 1. září 2026 budou školská poradenská zařízení nově dle zákona vkládat údaje z doporučení k úpravě podmínek přijímacího řízení přímo do informačního systému DiPSy. Ředitelé škol tak budou mít rovnou přístup k jednotným elektronickým údajům k jednotlivým žákům namísto toho, aby si je museli zpracovávat z doporučení zaslaných poradnou nebo získaných od rodičů. Pokud různé školy posoudí nárok uchazeče rozdílně, rozhodující bude posouzení školy uvedené na přednostnějším místě přihlášky. 

Foto: Kateřina Lánská

8) Změny ve financování školských poradenských zařízení

Od 1. ledna 2027 bude na základě novely vyhlášky č. 72/2005 Sb. účinný nový systém financování školských poradenských zařízení (ŠPZ). Jejich služby nově nebudou financovány na základě krajských a republikových normativů (jejich výši dosud určovaly jednotlivé kraje, mezi kraji byly až 50procentní rozdíly ve výši normativu), ale podle soustavy celostátních normativů. Díky tomu by měly být omezeny rozdíly mezi kraji a měl by být více zohledněný skutečný objem poskytovaných poradenských služeb. Novela zároveň zpřesňuje úlohu pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center v metodickém vedení škol. Akcentuje koordinaci, supervizi, podporu školních metodiků prevence a další aktivity zaměřené na odbornou kvalitu činnosti.

Očekávané události v oblasti vzdělávání ve šk. roce 2026/27

Komunální volby (říjen 2026)

V říjnu proběhnou komunální volby, ve kterých budou voliči rozhodovat mimo jiné o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech zřizovat a řídit většinu mateřských a základních škol. Obce jako zřizovatelé mají významný vliv nejen na kapacity a stav školních budov, ale také na financování provozu, výběr a podporu ředitelů nebo dlouhodobý rozvoj škol (podrobněji v předvolebním materiálu EDUinu Ptejte se svých politiků, jak se starají o školy). Výsledek komunálních voleb tak může mít silný dopad na fungování místních škol.

Ministr Plaga představí své rozpracované priority (říjen 2026)

Ministr školství na konci května představil své priority pro oblast vzdělávání na roky 2026–2029+. Soustředí se v nich na řízení, podporu učitelů a ředitelů, snižování nerovností, střední školy a vysoké školy. Navazuje na platnou Strategii 2030+. K představeným tématům proběhly expertní kulaté stoly, na nichž přítomní mimo jiné přidali své připomínky k navrženým indikátorům. Během října má ministr veřejně představit své priority pro oblast vzdělávání a jejich indikátory po zapracování zmíněných připomínek.

Budou zveřejněny výsledky PISA za ČR 

V úterý 8. září budou zveřejněna nová data pro Českou republiku a výsledky českých žáků v mezinárodním šetření PISA (web ČŠI). Jde o data sbíraná v dubnu a květnu 2025. Hlavní pozornost tohoto cyklu byla věnována přírodovědné gramotnosti a inovativní doméně řešení problémů v digitálním světě. Projekt PISA je mezinárodní výzkum pořádaný od roku 2000 Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Šetření mezi žáky probíhá každé tři roky, přičemž pokaždé klade větší důraz na jednu ze sledovaných oblastí.

Česko představí nový akční plán pro snižování segregace ve vzdělávání (podzim 2026)

V kauze „D.H. a ostatní“ Česko před 17 lety prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval, že v českém vzdělávání dochází k diskriminaci romských dětí. V rámci rozsudku má Česká republika uloženo podniknout potřebné kroky k tomu, aby se tento stav změnil a pravidelně reportovat orgánům EU o tom, jak se daří je naplňovat. Výbor ministrů Rady Evropy letos v červnu varoval, že tyto kroky jsou stále nedostatečné a problém se nedaří řešit. V Česku je stále asi osm desítek škol, kde tvoří Romové více než polovinu celkového počtu žáků, a část romských dětí končí bezdůvodně ve speciálních školách. MŠMT v současnosti připravuje nový akční plán opatření k výkonu tohoto rozsudku, který chce Radě Evropy předložit během podzimu. Zvažuje i explicitní zákaz segregace přímo v zákoně. Pokud by byly tyto kroky stále nedostatečné, hrozí Česku (podobně jako Slovensku) žaloba ze strany Evropské komise u Soudního dvora Evropské unie, která může skončit opakovanou pokutou ve výši stovek milionů.