Co je vhodné pro holky a co pro kluky? Při výběru střední školy by měla rozhodovat jiná kritéria než gender

Od 1. do 20. února mohou žáci podávat přihlášky na střední školy. Pro část z nich je to už jen technickým krokem, jiní se ale stále snaží zorientovat v možnostech a finálně rozhodnout, kam si své přihlášky podají. 

Do jejich rozhodování vstupuje řada faktorů, nejen zájem o obor, ale také představa snadného uplatnění na trhu práce, nabídka a kapacity programů v místě jejich bydliště či jejich dopravní dostupnost. Významnou roli přitom hrají i rodiče, učitelé, spolužáci a prostředí, v němž žáci vyrůstají. Právě zde se často projevují stereotypy a zjednodušená přesvědčení, která neodpovídají současné realitě. Typicky jde o domnělou jistotu některých profesí a jejich finanční výhodnost, přeceňování akademických předpokladů potřebných pro vysokoškolské studium nebo naopak podceňování ekonomických přínosů jeho dokončení. Jedním z nejsilnějších, a přitom nejvíce irelevantních filtrů, je gender.

Ty se hodíš na ošetřovatelku!

Genderové stereotypy zásadně ovlivňují nejen vzdělávací dráhu a to, jak žáci a jejich rodiče vnímají „vhodné“ obory. Nejde přitom o okrajový jev. Horizontální genderová segregace je v Česku dlouhodobě jedna z nejsilnějších v rámci zemí OECD. Technické obory jsou stále často považovány za doménu chlapců, zatímco péče nebo vzdělávání jsou spojovány s dívkami. Tyto představy si osvojujeme velmi brzy (z rodin, škol i širší společnosti) a postupně je považujeme za přirozené omezení vlastní volby. Ve skutečnosti však nejde o přirozenost, ale o sociální konstrukci, která odvádí pozornost od podstatných kritérií a dlouhodobě omezuje naplňování lidského potenciálu.

Když mladí lidé zvažují, kam pokračovat ve studiu dál, často je jejich rozhodnutí založené na nedostatku informací a dochází k nevhodnému výběru školy. To se pak negativně odráží v nízké spokojenosti se studiem, ztrátě motivace, slabší participaci ve výuce, školní neúspěšnosti a může vést až k předčasným odchodům ze vzdělávání. A ani dokončení školy není zárukou úspěchu. Data dlouhodobě ukazují, že většina absolventů SOŠ/SOU tři roky po dokončení studia pracuje mimo vystudovaný obor. A také, že významnou část lidí jejich práce nenaplňuje. To se pak promítá nejen do jejich nižší pracovní spokojenosti a výkonu, ale i do zhoršení duševního a fyzického zdraví. V dlouhodobém horizontu může tento stav vést až k vyhoření. 

Volba vycházející ze sebepoznání

Volbu školy u mladých lidí neurčují pouze genderové stereotypy samy o sobě, podílí se však na rozhodování o vzdělávací dráze a mohou tak zúžit prostor, ve kterém se mladí rozhodují. 

Gender by měl být v tomto rozhodnutí irelevantní. Volba střední školy má vycházet ze sebepoznání (silné stránky, hodnoty, zájmy, očekávání, předpoklady atd.) a zvážení perspektivy oboru, dlouhodobého uplatnění a možností dalšího vzdělávání. Má být informovaným rozhodnutím. Důležitou oporou v tomto procesu je kvalitní kariérové poradenství. Nejde o pouhý výběr střední školy, ale o systematickou práci se sebepoznáním, vnitřní motivací a realistickým pohledem na možnosti dalšího vzdělávání a práce. Kariérový poradce může pomoci oddělit osobní preference od stereotypních očekávání a podpořit mladé lidi v tom, aby jejich volba byla skutečně informovaným a promyšleným krokem jejich životní dráhy.