Do konce září lze žádat o změny ve školském rejstříku. Využijí kraje příležitost pro navýšení kapacity středních škol?

Změny se mohou týkat například navýšení nejvyšších kapacit či nabídky oborů. EDUin proto vyzývá všechny kraje, aby tuto možnost využily a na základě dat z přijímacího řízení a v souladu s Dlouhodobým záměrem MŠMT upravovaly kapacity i oborovou nabídku tam, kde současná síť středních škol potřebám uchazečů neodpovídá.

Žádosti o zápis nové školy nebo vybraných změn ve školském rejstříku pro následující školní rok lze standardně podávat do 30. září. Žádosti mohou podávat samotné školy nebo jejich zřizovatelé, kraj je poté předá k finálnímu posouzení Ministerstvu školství. Kraje tak jako zřizovatelé většiny veřejných středních škol mohou právě nyní rozhodnout o tom, jaké změny chtějí v této oblasti prosadit pro příští školní rok. Pokud budou žádosti schváleny, budou mít vliv na počty míst nabízených již v nejbližším přijímacím řízení na jaře příštího roku.

„Kraje už dnes mají k dispozici podrobná data o tom, o jaké školy a obory mají uchazeči zájem, kde je dlouhodobě málo míst a kde naopak zůstávají volná. Dobře tedy vědí, kde nabídka neodpovídá poptávce. Teď se ukáže, jestli se tyto informace skutečně promítnou do jejich rozhodování o tom, jaké obory budou nabízet a kolik míst v nich bude,“ upozorňuje analytička EDUinu Nikola Šrámková.

Zároveň je důležité připomenout, že nestačí sledovat jen to, zda je v kraji celkově dostatek míst například v maturitních oborech. Jde také o to, zda jsou místa tam, kde je uchazeči potřebují, a zda nabídka škol a oborů odpovídá tomu, o co mají skutečně zájem.

„Data z posledního přijímacího řízení znovu ukázala vysoký zájem uchazečů zejména o čtyřletá gymnázia, lycea, obchodní akademie a obory jako Informační technologie nebo Ekonomika a podnikání. Kraje teď mohou nejvíce pomoci tomu, aby co nejvíce žáků mohlo nastoupit na obor, o který mají zájem, a nebyli odkázáni na ty, kde po prvním kole místa zbyla,“ doplňuje Šrámková.

Co podnikne vedení Prahy – v předvolebním čase?

Specifická situace je v Praze, kde se zároveň za necelé tři týdny budou konat volby rozhodující o budoucím vedení města – i v oblasti školství. Také zde poptávka po některých oborech a typech škol dlouhodobě převyšuje nabídku (pražské školy navíc každoročně přitahují i uchazeče z jiných regionů, zejména ze Středočeského kraje). Současné vedení Prahy má tak před volbami příležitost ukázat, zda tento každoročně se opakující problém řeší a jak. Tak abychom se nedostali na jaře opět do situace, kdy bude nedostatek kapacit s překvapením uváděn jako důvod vysokého počtu nepřijatých zájemců po prvním kole přijímacích zkoušek.

Odpovědnost jde i za ministrem školství

EDUin upozorňuje i na to, že odpovědnost za svou oborovou nabídku a její kapacity sice nesou především kraje, ale své k tomuto tématu má co říci i stát, respektive Ministerstvo školství, které nese odpovědnost za vzdělávací politiku státu. To by dle EDUinu mělo mít jasnou vizi opřenou o data a nejnovější poznání a mělo by ji umět prosazovat vůči dalším aktérům. Ministerstvo může s kraji vést debatu založenou na datech, snažit se je přesvědčit a prosazovat změny prostřednictvím nástrojů, které má k dispozici. Nařízení vlády stanovuje soustavu oborů vzdělávání – tedy seznam oborů, které mohou školy nabízet, a kraje ve spolupráci se školami rozhodují o tom, které z nich chtějí otevřít a s jakou kapacitou. Ministerstvo může nabídku a kapacity krajů ovlivnit i prostřednictvím zápisů do školského rejstříku – pokud by během už zmíněného vyhodnocování žádostí krajů zjistilo nesoulad se svým Dlouhodobým záměrem, může požadované změny odmítnout. Resort školství také významně ovlivňuje podmínky prostřednictvím financování.