Přizpůsobte předvolby souhlasu

Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.

Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Always Active

Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů

No cookies to display.

Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.

No cookies to display.

Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.

No cookies to display.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

No cookies to display.

Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.

No cookies to display.

Fokus: Jsou MOOC na ústupu? A co po nich zůstane?

11. 1. 2015
EDUin
moo

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 17. listopadu, obsahují například tato témata: k čemu jsou ještě dnes dobrá počítadla; jak zachytit žáky ohrožené neúspěchem na střední škole už na základce; podle některých odborníků jsou MOOC na ústupu, jak ovlivnily podobu terciálního vzdělávání?

  1. V Americe se snaží už na druhém stupni ZŠ identifikovat děti, které by mohly mít potíže dokončit střední školu
    Učitelé, ředitelé a výchovní poradci ve školách 28 států USA využívají systémy včasného varování ( Early Warning System) s cílem identifikovat žáky, kteří mají potíže ve studiu a hrozí jim, že nedokončí střední školu. U žáků na 2. stupni ZŠ (middle school) je sledována řada ukazatelů, jako je školní docházka, chování, studijní výsledky, ale i informace o sociálně ekonomických poměrech rodiny a případném znevýhodnění. Tyto ukazatele žáka provázejí i v případě, že se stěhuje nebo mění školu. Data pro systémy včasného varování jsou většinou shromažďována na úrovni států, kde se rovněž provádí jejich analýza a výsledky jsou poskytnuty školám, rodičům, případně školským obvodům. Pro úspěšné ukončení středoškolských studií se ukazuje, že rozhodujícími kritérii jsou docházka a studijní výsledky, přičemž včasná intervence je účinnější než snaha o nápravu až na střední škole. S výsledky dat a označením žáka za rizikového je však třeba pracovat citlivě – data mají sloužit jako pobídka ke zvýšené podpoře žáka, nikoli k tomu, aby dostal nálepku repetenta. Školy organizují doučovací hodiny, speciální poradenství a mentoring, aby rizikové žáky vytáhly mimo oblast nebezpečí propadnutí nebo opuštění školy (více o používání dat pro usměrňování výuky naleznete zde). odkaz

  2. Proč jsme zanevřeli na počítadla?
    Klasické 
    počítadlo je jednou ze zapomenutých školních pomůcek, přitom může i dnes sloužit pro rozvíjení matematických dovedností u dětí od předškolního věku po základní školu. Ve světě existuje mnoho druhů počítadel, patrně nejrozšířenější je jejich používání v asijských zemích, kde jsou kurzy počítání s počítadly oblíbenou mimoškolní aktivitou. Děti s počítadlem zvládnou řadu operací od jednoduchého sčítání po násobení a počítání mocnin, řadě žáků pomáhá vizuální a doteková zkušenost k pochopení vztahů mezi čísly. Počítadlo se osvědčilo i při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. odkaz

  3. Odpovědnost za vlastní učení aneb co zůstane po MOOC
    Konzultant ve vzdělávání J. Mazoue se v EDUCAUSE review zamýšlí nad vlivem fenoménu masově otevřených online kurzů (MOOC) na současné terciární vzdělávání. V poslední době se množí názory, že MOOC nesplnily očekávání a pomalu končí. Mazoue však tvrdí, že i kdyby přestaly kurzy v současné podobě existovat, nezmizí čtyři trendy, které byly zahájeny pod vlivem MOOC a které budou dále narušovat dosavadní status quo v terciárním vzdělávání. 1. Tituly získané na základě studia MOOC: ve vývoji MOOC nastupuje fáze shromažďování poznatků o jejich fungování a hledání odpovědi na otázku, zda mohou být diplomy MOOC alternativou k tradičním vysokoškolským diplomům. Americký Georgia Institute of Technology nabízí od letošního roku možnost získat diplom pouze na základě online studia a podle předběžných průzkumů jsou studenti s kurzem spokojeni, ačkoliv ho nelze, přísně vzato, označit jako MOOC, protože studenti platí poplatek. V dlouhodobém posuzování je třeba přihlížet k následujícím ukazatelům: možnost rozšiřování programů a navazování v dalším studiu, zda jsou programy srovnatelně náročné s denním studiem, míra udržení studentů a absolvování úplného kurzu a to, zda budou kurzy a diplomy přijímány zaměstnavateli. 2. Vzdělávání založené na kompetencích (CBE): tato praxe posiluje odpovědnost jedince za vlastní vzdělávání, klade důraz na personalizovaný přístup a oslabuje roli institucí, které trvají na tom, aby studenti prošli stejnými kurzy ve stejné době. 3. Formalizace učení: výzkum ukazuje, že větší individualizace a formalizace učení vede k lepším vzdělávacím výsledkům napříč žákovskou a studentskou populací. Vývoj vede od spoléhání na intuici při posuzování toho, jak se žáci učí, k využití formalizovaných nástrojů, jako jsou např. mapy učebního pokroku a další konstrukty zachycující rozsah a obsah znalostních domén žáka a jejich vývoj. Formalizace na úrovni systému vede k vytváření standardů a specifikacím požadované úrovně dovedností a kompetencí v jednotlivých oblastech a definování toho, co studenti mají umět a znát po absolvování studia. 4. Reforma pravidel: současné nastavení pravidel slouží k ochraně stávajících institucí terciárního vzdělávání a tím omezují nově vznikající konkurenci ze strany dalších poskytovatelů vzdělávání jako např. komunitních vyšších škol v USA, které začínají nabízet čtyřleté kurzy na úrovni terciárního vzdělávání. Tyto trendy ukazují na některé základní posuny ve vzdělávací praxi: od intuici k vědě, od místa k procesu, od času ke kompetenci, od výuky připravované „ručně“ k formalizaci učení, od dispozičního ke strukturálnímu pohledu na učení, od nerozlišené výuky k personalizaci (více k fungování online výuky a MOOC, analýza přínosu online vzdělávání pohled do budoucna viz zde). odkaz

  4. Jak ovlivňuje vzdělávání velikost školy?
    OECD zveřejnila v uplynulých dnech pracovní dokument zaměřený na zmapování přístupu států OECD k velikosti škol a s tím související kroky vzdělávací politiky v jednotlivých státech. Velikost školy má vliv na vzdělávací zkušenost žáků, malé školy umožňují lepší osobní kontakt a propojení s místní komunitou, velké školy nabízejí větší šíři programů a lepší vybavení. Dokument se zabývá otázkou efektivity vynaložených zdrojů, ale i efektivity vzdělávacího procesu ve školách podle jejich velikosti. Pozornost je věnována rovněž tomu, jak s využitím technologií rozšířit možnosti v malých školách. Mezi nedostatky velkých škol patří např. to, že žáci i učitelé musejí dojíždět dále a žákům není věnována individuální péče. Na nedostatek individuální péče doplácejí většinou žáci ze znevýhodněných skupin. Dokument je prvním v sérii zpráv věnovaných využívání zdrojů ve vzdělávání v zemích OECD. odkaz
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články