Sdílet článek
CHYBĚJÍCÍ MÍSTA NA ŠKOLÁCH
Zejména na Prahu, Brno a jejich okolí citelně dopadá fakt, že v ČR podceňujeme demografické plánování. Nedostatek kapacit se týká hlavně středních škol. V roce 2023 na ně zamíří nejvíce žáků za posledních 29 let a jejich počet bude dále stoupat. Problém s kapacitami mají ale i mateřské a základní školy. Vláda na začátku listopadu schválila, že na výstavbu nových škol přidá půl miliardy. Řešením může být změna oborové skladby v regionu, objevuje se i návrh na přeměnu víceletých gymnázií na čtyřletá.
Více k tématu:
- Analýza infrastrukturních potřeb hl. m. Prahy, Datový model IDEA (kapacity škol a ukrajinští žáci)
- Koncepce rozvoje čtyřletého gymnaziálního vzdělávání na území hl. m. Prahy
UKRAJINŠTÍ ŽÁCI
Na podzim 2022 se na školách učilo 50 285 dětí ukrajinských uprchlíků (2,7 % žáků). Nejméně jich nastoupilo do středních škol (jen necelá polovina všech příchozích). Klíčové pro vzdělávání dětí se ukázalo zajištění bydlení a práce jejich rodičům a intenzivní jazyková příprava, která zatím není dostatečná. Její rozsah bude nutné zvýšit a změnit zákon, aby byla nadále nároková. Nejvíce dětí mimo vzdělávací systém je ve Středočeském kraji – zde a v Praze jsou také děti nejméně začleněny do kolektivu.
Více k tématu:
REFORMA ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
MŠMT chce modernizovat výuku na základních školách a rozhodlo se upravit Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Bohužel do konce roku 2022 se mu nepodařilo schválit koncepční dokument Hlavní směry revize RVP ZV, takže úprava RVP nemá zadání a reálně nezačala. MŠMT přitom již v roce 2023 plánuje spustit evropský projekt na implementaci reformy do škol. Celkový průběh budí obavy, že slíbené stamiliony nedokážeme využít a plánovaný začátek výuky podle nového RVP v září 2024 je nereálný.
Více k tématu:
POLITICKÁ NESTABILITA RESORTU
Za poslední rok má resort školství již třetího ministra, postupně méně a méně kvalifikovaného pro vzdělávací politiku. Ačkoliv chtěl ministr Balaš sázet na kontinuitu, jeho předchůdci Plaga a Gazdík z MŠMT jako poradci odešli. Na konci roku 2022 zůstalo prázdné i místo státního tajemníka MŠMT. Resort postrádá silné politické vedení, což se promítá i do vládních jednání o rozdělování finančních prostředků.
Více k tématu:
- Odchod Plagy a Gazdíka očima médií
- Vývoj rozpočtu školství v tiskové zprávě EDUinu a v podrobnější analýze
ŠKRTY V KAPITOLE ŠKOLSTVÍ
Navzdory programovému prohlášení vlády se nedaří udržet navýšení učitelských platů na 130% výši průměrné mzdy. Finanční úspory se týkají i dalších oblastí. Návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá s 30% snížením tzv. ONIV, z nichž bývají hrazeny učebnice, nemocenská nebo další vzdělávání pedagogů. Dlouhodobě se nemění rozpočet pro vysoké školství, zvyšující se náklady zatěžují rozpočty zřizovatelů. Snaha ušetřit se promítá i do návrhu parametrizace asistentů pedagogů.
Více k tématu:
- Tiskové zprávy EDUinu k ONIV a ke státnímu rozpočtu
- Studie IDEA – platy učitelů
