Karantény, trasování, hybridní výuka, současný stav ve školách je vyčerpávající

Co přinesl týden  29. 11. – 5. 12. 2021 

Krátce:

• Ředitelé škol trasují kontakty svých žáků, učitelé zvládají výuku uprostřed každodenních karantén jen s vypětím všech sil. Česko vede aktuální evropské statistiky s nejvyšším počtem covid pozitivních dětí do 15 let, vliv na to podle SeznamZpravy.cz má i vyšší míra testování. Hygieny nyní reagují na pozitivně testovaného žáka až po několika dnech, jindy se neozvou vůbec, konstatují Zuzana Hronová a Michaela Endrštová v textu, který popisuje selhávající trasování ve školách. „Nemám jim to za zlé, stát to na ně hodil úplně stejně jako na ředitele škol,“ citují ředitele Bratrské školy v Praze Rostislava Konopu. Jinde spolupráce mezi ředitelem školy a hygienickou stanicí funguje lépe, i tam jim ale covidová „agenda“ bere hodně času. Ředitel ZŠ Kamenka v Čelákovicích strávil neděli trasováním kontaktů žáka, kterému PCR test potvrdil covid-19 v sobotu. Nařídit rodičům, aby žáky nechali doma, nemůže, čekat na rozhodnutí hygieny ale také ne. „Kdybychom čekali a někdo z nich byl pozitivní, tak už se z toho nevyhrabeme a školu můžeme rovnou zavřít,“ popisuje paradoxní situaci ředitel Jiří Kyliánek (SeznamZpravy.cz). Školy řeší rodiče, kteří na výuku posílají děti v karanténě, rodičům komplikuje život, když je karanténa nařízena „jen“ ředitelem, a tedy z pohledu státu neoficiálně (idnes.cz). „Školy sice jedou, ale nemyslím si, že je to při náporu, jaký na ně aktuální systém vytváří, dlouhodobě udržitelné,“ konstatuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová (Český rozhlas Plus).
• Vánoční prázdniny delší nebudou, plošné testování těsně před jejich zahájením má zbrzdit přenos onemocnění covidem-19 do rodin. Kandidát na ministra školství Petr Gazdík v pondělí oznámil, že se chce sejít s Robertem Plagou. Jednat chtěl mimo jiné o návrhu koalice na zkrácení vánočních prázdnin (idnes.cz). „Vánoční prázdniny se prodlužovat nebudou. Mé argumenty jsou stále stejné, a totiž, že školy nesmí jako jediné nést následky brzdění pandemie,“ řekl po schůzce Plaga (irozhlas.cz), Gazdík to potvrdil na twitteru. Spolek Pedagogická komora tlačí na prodloužení prázdnin přes premiéra v demisi Andreje Babiše. „Samozřejmě je tady krizové ošetřovné, na které by se dalo navázat,“ odpověděla na otázku, zda by to neohrozilo prarodiče dětí, koordinátorka komory pro základní školy Markéta Illová (irozhlas.cz). V pátek Gazdík rozhodnutí neprodloužit prázdniny potvrdil i kvůli obavám z ohrožení přetížených nemocnic. „Ozvali se ředitelé velkých nemocnic. Mají strach, že epidemie bude zrovna před Vánoci v nemocnicích kulminovat. Kdyby měly děti prázdniny, tak se to projeví na personálu nemocnice a to bych nerad,“ řekl Petr Gazdík (CNN Prima News). Před odchodem na prázdniny by se měly děti otestovat (idnes.cz). Pro screening očkovaných by ale škola neměla používat testy, které jim přišly ze Správy státních hmotných rezerv pro neočkované děti. „Co se týče testování ve školách, řídí se mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví, které s testováním očkovaných nepočítá,“ vysvětlila Aneta Lednová, mluvčí resortu školství. Podle lidovky.cz by ale řada ředitelů škol i učitelů uvítala, kdyby se testovali i očkovaní žáci, někde se tak už děje. MeSES doporučuje, aby se už nyní frekvence testování ve školách zvýšila na dva testy týdně, uvádí ČT24. Navrhují také systém „test-to-stay“, kdy se pozitivně testované děti pošlou do izolace, ale ostatní dál chodí do školy a testují se každý den.
• Čeští ředitelé škol žijí v porovnání s jinými školskými systémy v „administrativním infernu“ a nejsou na svou roli připravováni. „Ve srovnání s řediteli z okolních vyspělých zemí trpí čeští ředitelé administrativním přetížením a mají vysokou odpovědnost za zajištění podmínek a průběhu vzdělávání,“ cituje web hlidacipes.org  čerstvou analýzu Aspen Institute. Článek si všímá přetížení ředitelů administrativou i toho, že Česká republika nemá systém vzdělávání, který by je na jejich roli připravoval. Zmiňuje ale i příklady úspěšných škol, kde se ředitelům daří tyto limity překonávat, mimo jiné Základní školu v Trmicích. „Budu-li vycházet ze svých zkušeností, jsem přesvědčena o tom, že s kvalitní profesní průpravou bych se vyhnula mnoha slepým uličkám,“ potvrzuje závěry analýzy v rozhovoru s Annou Brzybohatou její ředitelka Marie Gottfriedová (ihned.cz).
• Ministerstvo školství chce natrvalo prodloužit čas na maturitní testy. Petr Gazdík mluvil s prezidentem i o tom, jak by se maturita mohla změnit. Ministerstvo školství chce „covidové“ prodloužení času na maturitní testy zachovat natrvalo. „Bylo vyhodnoceno, že toto časové navýšení mělo pozitivní dopad nejen na psychiku žáků, ale zejména jim poskytlo adekvátní časový prostor si zadání testu důkladně přečíst a zrealizovat i dostatečnou kontrolu odpovědí,” uvedl resort školství (novinky.cz). Dva typy maturit (jeden postačující pro profesní kvalifikaci, druhý umožňující vstup na vysokou školu) navrhuje think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. Jeho členem je budoucí ministr školství Petr Gazdík. „Od vzniku státní maturity se její podoba permanentně mění. Tím vlastně studentům říkáme, že coby politická i odborná reprezentace si nejsme jisti, z čeho mají být zkoušeni,“ řekl pro idnes.cz. O maturitách diskutoval Gazdík v Lánech s prezidentem Zemanem, v souvislosti se schůzkou potvrdil, že za základ pro diskusi o nové podobě maturit považuje návrh think-tanku Vzdělávání 21 (irozhlas.cz). „Úkolem vzdělávání je připravit děti na to, aby obstály v roce 2050. Dnes je připravuje na minulost, ne na budoucnost,“ řekl také Gazdík po schůzce se Zemanem (novinky.cz). Letošní maturanti se rok a půl učili online a nyní řada z nich tráví další týdny v karanténě. „Letošní maturanti strávili ve škole už méně času než ti maturanti loňští. Pokud by měli být doma i část čtvrťáku, tak jsou úlevy více než nutné,“ konstatuje předseda České středoškolské unie Ondřej Nováček (ČT24).
• Nedostatek praxe a malá pomoc od starších kolegů komplikuje mladým učitelům začátek kariéry. „Přišla jsem do prázdné třídy, kde byly jenom lavice a katedra. Říkala jsem si, co tady budu dělat,“ popsala pro idnes.cz své prvotní pocity Tereza Jadrná. Dva začínající učitelé v textu popisují start kariéry uprostřed pandemie, vytíženost uvádějících učitelů (pokud je škola má) i přístup starších kolegů, kteří je svou zpětnou vazbou spíš srážejí, než jim pomáhají.
• Pro dospívající je klimatická změna jedním z největších problémů současného světa, ve škole se o ní ale nenaučí dost. Úpravy RVP podporuje i nominant na ministra školství. „Nemá to ale být tak, že přibude hodina toho a hodina onoho. Musí se změnit rámcový vzdělávací program a školní vzdělávací programy, aby školy měly možnost začlenit do různých hodin prvky praktického života,“ řekl Petr Gazdík pro idnes.cz, a tak by se například v dějepise mohly probírat konflikty, k nimž docházelo kvůli nedostatku přírodních zdrojů, a v matematice počítat efektivita zdrojů energie. Problematice se věnoval listopadový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Co se potřebují žáci naučit v době globální klimatické krize? Odkazy na studie, které mapují názory mladých lidí, najdete zde.

Výrok týdne:

„Mnohem více rozhoduje respekt ke společenské smlouvě a důvěra ve stát. Jestliže severské země trpí menšími konflikty okolo covidu, lockdownů a dalších opatření, není to ani tak proto, že kladou důraz na kritické myšlení ve školách, ale že tamtéž trpělivě budují důvěru k učitelům, státu, politikům a samosprávě,“ píše Tomáš Feřtek v komentáři Kritický paradox: spásu rozumu od škol a kritického myšlení nečekejme (respekt.cz).

V souvislostech:

• Státem placené doučování a vysokoškolské praxe nejdou dohromady, myslí si vítězka ceny EDUína Adriana Wiegerová

Vloni na jaře se na Zlínsku zaplnily nemocnice. Školy byly zavřené a děti lékařů a zdravotních sester se učily z domova. Náš studijní program ošetřovatelství velmi úzce spolupracuje s Krajskou nemocnicí Tomáše Bati, oslovili nás, jestli bychom nechtěli pomoc,“ říká ředitelka Ústavu školní pedagogiky Adriana Wiegerová. Během týdne dostali do rodin první studenty. Pro ty to byla vítaná forma praxe, která nahradila zavřené školy. Projekt Budoucí učitelé v akci: záchranný kruh školám a rodinám získal letošní cenu EDUína pro inovativní projekty ve vzdělávání.

Začali jste pracovat velmi rychle. Co pro vás bylo na začátku nejtěžší?

Nejvíc asi přesvědčit studenty, že jim nic nehrozí. Šlo o děti lékařů a zdravotníků a o covidu-19 nikdo moc nevěděl. Když pak vstoupili do terénu, tak to už nebyl problém, už se hlásili sami. Zpočátku pomáhali při online vyučování. Měnilo se to s tím, jak nás oslovovaly další instituce. Jiné potřeby měly základní školy, jiné mateřské školy nebo dětské domovy. U těch si studenti řekli sami, že jim chtějí pomáhat. My jsme jen otevřeli síť a já jsem její činnost koordinovala z velína v Bratislavě.

Kolik studentů se do vašeho projektu zapojilo?

Bylo to asi 250 studentů. Víc jich bylo z oboru učitelství pro 1. stupeň, protože tam byla potřeba doučování vyšší, ale hodně jich bylo i z oboru učitelství pro mateřské školy. Školám studenti intenzivně pomáhali s přípravou online prezentací, což učitelé hodnotili velmi pozitivně. To byla zajímavá zkušenost. Letos je do projektu zapojeno dalších 150 studentů a chceme pokračovat.

Adriana Wiegerová společně s kolegou Viktorem Pacholíkem na vyhlášení cen EDUína 2021 (c) Kateřina Lánská

Ministerstvo školství nyní upravuje pravidla pro národní program doučování. Vy máte zkušenost z terénu, jak to vidíte se zapojením studentů?

My jsme nepedagogická fakulta, a tak nedostáváme pro naše praxe žádnou podporu. Sami si sháníme projekty, abychom mohli zaplatit učitele v terénu. Velmi bych si přála, abychom byli rovnocenní s pedagogickými fakultami, i když jsme ve Zlíně. Proč bychom nemohli dostat šanci? Myslím, že děláme dobré věci a že bychom o tom mohli ministerstvo přesvědčit.

A financování národního plánu doučování?

Z toho mám trochu těžké srdce. Ve chvíli, kdy škola musí někoho platit na dohodu, tak tam sice můžeme studenta posunout, ale už se mu to nebude počítat jako praxe ani jako dobrovolnická činnost, to je z mého pohledu nedotažené.

Jak na to reagují vaši studenti? Uzavírají se školami dohody a pokračují v doučování jinou formou?

O tom přehled nemám, pokud se dohodnou, nemusíme se o tom dozvědět. Dobré je to v každém případě. Školy si odchytávají naše studenty už během čtvrtého pátého ročníku, takže mají zaměstnání předdomluvené a ještě ani nemají státnice. To je pro mě zpráva, že to děláme dobře.

Hodně se mluví o tom, že řadě dětí dlouhé období online výuky ublížilo. Jak to vidíte?

Některé děti velmi strádají, potřebují sociální pomoc, sdílení vrstevníků. Ale znám i děti, kterým tento způsob vzdělávání vyhovuje víc. Asi by bylo dobré, aby škola brala v úvahu, že každé dítě je jiné, a když některé potřebuje na práci klid a lépe se učí samo doma, tak proč mu to neposkytnout. I z té zlé situace si můžeme odnést něco pozitivního. To pozitivní je urychlená digitalizace a nové strategie ve vzdělávání.

Výběr z Edukalendáře:  

• 9. 12. → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jaké plány chystá nová vláda pro české školství?
• 9. 12. → online → Desatero, jak úspěšně zavádět inovace v prostředí školy