Podívejte se na příběhy rodičů z aliance Rodiče za inkluzi

Aliance Rodiče za inkluzi již víc jak rok usiluje o posílení role rodičů v procesu začleňování handicapovaných dětí do běžných škol tak, aby byli přijímáni jako partneři. Požadují, aby stát udělal všechno pro to, aby byla naplněna zákonná práva jejich dětí na kvalitní vzdělání a sami poukazují na systémové nedostatky, které brání rozvoji inkluzívního vzdělávání.

Podle loňského průzkumu České odborné společnosti pro inkluzívní vzdělávání je více jak polovina Čechů je přesvědčena, že integrace dětí se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním do běžných škol je správná, a že inkluzívní vzdělávání může být prospěšné i pro děti bez handicapu. Přesvědčení, že společné vzdělávání je oboustranně prospěšné, sdílí i rodiče handicapovaných dětí sdružení do aliance Rodiče za inkluzi.

Jejich osobní příběhy dokazují, že handicapované děti vyrůstající v kontaktu se zdravými vrstevníky se přirozenou cestou naučí fungovat ve většinové společnosti a naopak zdravé děti zvyklé od předškolního věku na spolužáky s různým druhem handicapu berou společné soužití jako samozřejmou věc. V dospělosti netrpí zbytečnými předsudky a nemají například obavy lidi s postižením zaměstnat.

“Patřím do generace tzv. Husákových dětí a za doby mého mládí vyrůstaly děti se zdravotním postižením v ústavech nebo prožily celý život izolované ve svých rodinách,” říká Hanka Kubíková, matka osmiletého Bárta trpícího tzv. Williamsovým syndromem. Navzdory této vzácné genetické poruše způsobující mentální postižení chodí její syn již druhým rokem do běžné základní školy, odkud si včera přinesl vysvědčení se samými jedničkami. “Chtěla jsem, aby náš syn chodil do běžné školy v místě bydliště, aby ho místní lidé znali. Ve společnosti zdravých dětí se navíc rychle učí, zvládá s dětmi i personálem komunikovat a získává jistotu, že někam patří, “ říká Kubíková a dodává: “Pro školy však představuje strašáka velká administrativa spojená s inkluzí a nejistota ohledně podpory, kterou škola na dítě nakonec získá.”

Právě nesystémová podpora ze strany státu, kdy se jednotlivé kraje liší různou mírou finančních příspěvků na handicapované dítě či systémem přidělování asistentů pedagoga, je jednou z bariér pro rozvoj kvalitního inkluzívního vzdělávání. Členové aliance Rodiče za inkluzi doufají, že nové podmínky, které vstoupí 1.9.2016 v platnosti, tyto problémy dokáží zmírnit nebo dokonce odstranit. Sami organizují semináře pro rodiče budoucích prvňáčků a radí jim, kde hledat potřebné informace. Podporu nabízí také pedagogickým pracovníkům či ředitelům škol. “Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že hybateli změn v zavedení inkluzívního vzdělávání v jiných zemích byli rodiče,” říká Karin Marques z Nadace OSF, která stála  před rokem společně s Českou společností pro inkluzivní vzdělávání u zrodu rodičovské aliance.

Symbolicky na dnešní den, kdy se na mnoha školách rozdávají pololetní vysvědčení, připravili zástupci aliance setkání rodičů s poslanci a poslankyněmi, aby je seznámili s konkrétními problémy, na které rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami narážejí. Akce se konala pod záštitou poslankyně Martiny Berdychové, která má sama za sebou zkušenost pedagoga v malotřídce, kde se úspěšně dařilo integrovat dítě s postižením.