Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Přinášíme souhrn zajímavých faktů z Erasmus Impact Study: Regional Study. Vyplývá z nich, že účastníci studijního programu Erasmus mají na pracovním trhu evidentní výhody, což platí zejména pro ČR a další země ve střední východní Evropě. Autorem je Šimon Stibůrek.
Evropská komise na konci ledna publikovala rozsáhlou výzkumnou zprávu Erasmus Impact Study: Regional Analysis. Její závěry ukazují, že zahraniční pobyt během studií významně přispívá k osobnostnímu rozvoji studentů a tím zvyšuje jejich šance na úspěšnou kariéru. Mezinárodní mobilita ale není stejně prospěšná pro každého – dopady se liší a záleží na tom, kdo, v jakém věku a kam se vydá.
Ve východní Evropě, kam byla zařazena i Česká republika, si zaměstnavatelé ještě více než kde jinde váží zahraničních zkušeností. Absolventi vysokých škol, kteří byli během studií na Erasmu, získali do deseti let od dokončení studia manažerskou pozici v 70 % případů, ve srovnání s pouhými 40 % těch, kteří nikam nevyjeli. Stejný rozdíl existuje i v ostatních regionech, ale nikde není tak výrazný. „Zaměstnavatelé navíc uváděli, že mezinárodní zkušenosti významně zohledňují i při výběrových řízeních a pracovníkům, kteří byli v minulosti v zahraničí, svěřují zodpovědnější pozice a nabízejí vyšší platy.,“ dodává vedoucí výzkumného týmu Uwe Brandenburg ze CHE Consult.
Pro studenty, kteří se během studií podívají do zahraničí, je výrazně snadnější se po absolvování přestěhovat za prací. Nejvíce patrné je to v jižní Evropě, silně zasažené ekonomickou krizí a vysokou nezaměstnaností mladých lidí, kde sice většina studentů svorně uvádí, že chtějí hledat uplatnění mimo rodnou zemi, ale pouze ti, kteří byli na Erasmu, to skutečně udělají.
Zaměstnavatelé v dotaníkovém šetření uváděli povahové rysy jako důležité pro získání práce i úspěšnou kariéru častěji než oborově specifické znalosti a dovednosti. Mezi nejžádanější patřila tolerance k odlišným názorům a hodnotám (96 %), která je klíčová pro týmovou spolupráci i komunikaci s klienty. Jen těsně za ní se umístily vlastnosti jako zvídavost, zdravé sebevědomí nebo znalost vlastních silných a slabých stránek (všechny shodně 94 %). Největší důraz na tyto vlastnosti přitom kladou zaměstnavatelé v severní Evropě, kteří hned čtyři ze šesti sledovaných rysů týmu považovali za důležité ve 100 % případů a spolu s nimi i komunikační dovednosti a schopnost týmové práce.
Erasmus Impact Study využila psychometrického nástroje memo©, aby vliv zahraniční zkušenosti na osobnostní rozvoj studentů změřila. Ukázalo se přitom, že větší vliv mobilita má na mladší studenty, kteří ještě nedosáhli 23 let věku.
Podle Uwe Brandenburga, hlavního koordinátora konsorcia, které na výzkumu pracovalo, je využívání právě takových analytických nástrojů, jako je memo©, cestou ke zefektivnění investic do internacionalizace vysokých škol a ke zvýšení kvality studia obecně. „Příliš rychle jsme si zvykli považovat jakékoli mezinárodní aktivity za dobro samo o sobě a zapomněli jsme měřit, jaké efekty ve skutečnosti mají. Internacionalizace ale není účel, je to pouze prostředek, jak zlepšit vzdělávání a výzkum na vysokých školách a posílit jejich společenský přinos. Proto je potřeba dopady pečlivě vyhodnocovat a zaměřit se na to, co skutečně funguje.“
Erasmus Impact Study byla provedena na vzorku 56 733 studentů, 18 618 absolventů, 964 vysokých škol a 632 zástupců zaměstnavatelů z celé Evropy. Data byla sesbírána v roce 2013 a poprvé publikována Evropskou komisí v roce 2014. V lednu 2016 pak následovala podrobnější studie zaměřená na rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými evropskými regiony. Celý projekt vedla německá konzultační firma zabývající se vysokým školstvím CHE Consult a letošní návaznou studii zpracovala její česká pobočka sídlící v Praze.
Celý text studie v angličtině je k dispozici na webu Evropské komise: http://ec.europa.eu/education/library/study/2016/erasmus-impact_en.pdf