Tisková zpráva: Distanční výuka zvyšuje rozdíly v kvalitě vzdělávání. Je třeba to řešit

Stát se musí zaměřit hlavně na děti, které měly během výuky na dálku horší přístup ke vzdělávání

Do lavic základních škol se dnes vrací děti z prvních a druhých tříd. Distančně se ale stále vzdělává přes milion žáků a studentů. A stát by neměl zapomínat na zvýšené nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, které z tohoto typu výuky plynou.

EDUin důrazně upozorňuje, že je potřeba zaměřit se i na další oblasti, než je jen aktuální scénář návratu do škol. Z dat a výpovědí žáků, rodičů, učitelů a ředitelů plyne, že mezi školami a uchopením distanční výuky a její efektivitou, jsou obrovské rozdíly. Ještě větší pak najdeme v rodinném zázemí dětí. To vše jsou hlavní faktory ovlivňující, jestli a jak se dítě do výuky na dálku zapojilo. Stát proto musí promyslet i to, jak se vyrovná s nerovnostmi, které v průběhu distanční výuky vznikly a vznikají. Nabízíme pět témat, která je při tom dobré neopomenout:

• Pedagogická intervence – Právě teď je čas, kdy by stát měl zajistit podporu žákům, kteří distanční výuku nezvládají nebo ze systému zcela vypadli. V tomto případě nelze čekat déle. Je potřeba, aby pro takové děti existovala individualizovaná podpora, žáky k ní směřovat a uvolnit na to dostatečné množství prostředků. Pro takové děti navrhujeme zavedení nového druhu pedagogických intervencí, obdobných těm, které se využívají jako jeden z nástrojů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V tomto případě by podporu žákům navrhovali přímo jejich učitelé, a ne pracovníci pedagogických poraden. Stát může využít také programy, které se během uzavření škol rozběhly – například projekt Zapojme všechny, který dává dohromady studenty vysokých škol a školy, které potřebují pro své žáky doučování. Je také možné zapojit pracovníky terénních sociálních služeb, kteří při doučování znevýhodněných žáků můžou pomoct. 
• Doučování žáků během letních prázdnin – Při případném plánování doučování v době letních prázdnin nebo víkendů je také důležité myslet na učitele, kteří pracovali během školního roku a nezatěžovat je další výukou. Současné vzdělávání na dálku je pro mnoho kantorů daleko náročnější než výuka prezenční. V případě prázdninového doučování by bylo možné využít například pedagogy volného času nebo pracovníky neziskových organizací ve vyloučených lokalitách. Prázdninové kempy, o kterých uvažuje ministr školství Robert Plaga, je třeba brát jako pouhý doplněk. Výpadky ve vzdělávání vzniklé uzavřením škol je třeba začít řešit co nejdříve. 
• Opakování ročníku – Je dobře, že ministerstvo školství opakování ročníku neplánuje, ostatně, nedoporučuje to ani Česká školní inspekce. Pokud by taková varianta ale nakonec opravdu byla ve hře, je nutné vyjít především z dat a expertních šetření. Stát by měl uvažovat i o ověřování výsledků vzdělávání – například formou výběrové studie na vzorku žáků, která změří vzniklé rozdíly a navrhne možná řešení. Je nutné zjistit stav znalostí a dovedností žáků. Než opakování ročníku, mají větší význam selektivní opatření – například zmíněné pedagogické intervence nebo doučování – jak online, tak přímo v terénu.
• Jednotné přijímací zkoušky –  Není potřeba letos plošně organizovat přijímací zkoušky na všechny maturitní obory. Testy by mohly například nařídit jen ředitelé těch škol, kde je velký zájem uchazečů. V případě přijímacích zkoušek se totiž v tomto školním roce nebudou tolik testovat znalosti žáků, ti v mnoha případech od března nechodili do školy. Ale spíš jejich rodinné zázemí a to, jak rodina dítě dokázala motivovat, aby se během distanční výuky učilo a na testy připravilo.
• Znovuotevírání škol – Do systému zavírání a otevírání škol je, kromě stanovených termínů, potřeba zahrnout i kvalitní vedení ze strany hygieny a smysluplná hygienická pravidla pro školy v různém režimu. Stát by měl zaručit vybavenost škol v souvislosti s požadavky, které na ně má. Ministerstvo zdravotnictví by, podobně jako u sociálních služeb, mělo zajistit možnost efektivního plošného testování pomocí antigenních či jiných testů. Je také nutné promyslet účinná a flexibilní opatření u škol, které se ocitnou v lokálním ohnisku epidemie a velká část jejich pracovníků bude poslaná do karantény.  

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin: “Všichni budeme jistě slavit návrat do škol. Mezi ohňostroji a zátkami šampaňského nesmí zaniknout, že po dobu distanční výuky vznikl ohromný problém – nerovnosti mezi žáky generované zcela odlišnými rodinnými podmínkami i odlišnou kvalitou distanční výuky na té které škole. Máme mezi sebou děti, kterým vypadne tři čtvrtě roku školní docházky a mnohé za tu dobu ztratily studijní návyky a pravidelný režim, ale i jakoukoliv motivaci. Na to musí MŠMT reagovat velmi promyšleným komplexním plánem. Amnestie jako v justici v tomto případě nepřichází v úvahu.”

Karel Gargulák, analytik EDUin: “Než zdržovat nerelevantními proklamacemi o ztracené generaci je nutné skutečně efektivně podpořit ty děti a žáky, kteří se potýkají s nepříznivými podmínkami a zázemím i v běžném školním provozu, protože nyní jsou na tom daleko hůře než obvykle. Stát musí uvolnit finanční prostředky a své kapacity ke spolupráci napříč sektory k tomu, aby na základě kvalitních informací a dat přesně zacílil opatření tam, kde je potřeba.”