Václav Zeman 29. 9. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 21. do 28. 9. 2026, se věnujeme těmto tématům:
podpora těch, kteří neuspěli u maturitní zkoušky;
počet dospělých ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním v Česku i v zemích OECD;
zhoršující se duševní zdraví dětí a dospívajících, nedostupnost psychiatrické péče pro ně.
V souvislostech
Ve dvou materiálech EDUin upozornil na situaci žáků a žákyň, kteří neuspěli u maturitní zkoušky v podzimním termínu a čeká je zkouška nebo její část v opravném termínu. V článku nazvaném „Jak se připravit na další pokus o maturitu“, který navazuje na dříve zveřejněný „Manuál pro deváťáky“, EDUin uvádí konkrétní kroky, jak nyní mohou postupovat ti, kteří v aktuálním termínu maturitní zkoušky neuspěli. Dozví se například, kdy nejpozději a jak se mají přihlásit k nejbližšímu termínu zkoušky a jak postupovat při přípravě na ni.
Druhým materiálem je tisková zpráva EDUinu. Ta mimo jiné upozorňuje na nedostatečnou systémovou podporu těch, kteří u maturitní zkoušky neuspěli a čekají na další termín. Vzniká paradoxní situace. Ti, kteří u maturity neuspěli, někdy i opakovaně, a potřebují při přípravě větší podporu, se na ni připravují z velké části sami a často souběžně se zaměstnáním. „Ne každý si přitom může zaplatit doučování nebo si dovolit několik měsíců nepracovat a soustředit se pouze na maturitu,“ vysvětluje v tiskové zprávě analytička EDUinu Nikola Šrámková. V šesti konkrétních bodech EDUin uvádí kroky, které by stát a další instituce včetně samotných škol mohly pro podporu těchto žáků a žákyň uskutečnit. Doporučuje například ze strany školy ihned po neúspěšném pokusu nabídnout termíny konzultací. Stát by zase mohl žákům automaticky připomínat termín k přihlášení k opravné zkoušce, směřovat podporu do regionů, kde je počet neúspěšných maturujících nejvyšší, a celkově podrobněji sledovat, co se s neúspěšnými maturanty a maturantkami děje dál.
V rozhovoru mluví ministr o tom, jak probíhalo vyjednávání o rozpočtu pro školství v příštím kalendářním roce, o navýšení prostředků pro metodiky prevence a prostředcích pro výstavbu svazkových škol, které se do rozpočtu nakonec dostaly. Popisuje podrobně i to, jaké změny bude navrhovat pro využívání asistentů pedagoga ve školách.
Týden stručně
Na sociálních sítích i mezi politiky často slýcháme o tom, že vysokoškolský diplom má dnes skoro každý. Mezinárodní data ale ukazují něco jiného: Česko patří v OECD k zemím s nízkým podílem dospělých s terciárním vzděláním. Nikola Šrámková z EDUinu společně s Terezou Vengřinovou z MUNI v dalším článku série Česko v mezinárodních datech na základě dat z tuzemských i mezinárodních studií dokládají, že toto tvrzení není pravdivé, a popisují i to, jaké důsledky to má a bude mít na ekonomickou konkurenceschopnost České republiky. Terciární vzdělání má dnes v Česku 27 procent dospělých ve věku 25–64 let, průměr u zemí OECD je přitom 42 procent. Český podíl se u této skupiny v posledních letech pohybuje kolem třetiny, zatímco průměr OECD dál roste. OECD přitom ve svých materiálech uvádí, že poptávka po terciárně vzdělaných pracovnících bude dále růst.
Tématu se věnuje i aktuální článek serveru Novinky.cz, který připomíná, že vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok vysokým školám navrhuje o 293 milionů korun méně než letos. Řada vysokých škol tak v příštím roce zřejmě omezí počet nově přijatých studentů. Demografické odhady uvádí, že na vysoké školy se pravděpodobně bude příští rok hlásit podobný nebo mírně vyšší počet studentů a studentek jako letos. Dostat se na vybranou vysokou školu tak bude příští rok zřejmě těžší než letos a počet vysokoškolsky vzdělaných se tedy nijak výrazně navyšovat nebude.
Před tím, že se v příštím roce na veřejné vysoké školy nemusí dostat 9 až 10 tisíc uchazečů, tedy 10 procent maturantů, kteří by o studium měli zájem a schopnosti, varuje i analýza České konference rektorů zveřejněná na webové stránce vedavyzkum.cz. Její předseda Milan Pospíšil napsal osobní dopis premiérovi, v němž ho vyzývá k navýšení financování vysokých škol při dalším projednávání rozpočtu ve sněmovně.
Redaktorka serveru Seznam Zprávy Daniela Krásenská připravila rozsáhlou analýzu, která na aktuálních datech ukazuje, že duševní zdraví dětí se v Česku nadále zhoršuje. Počet pacientů do 20 let v psychiatrických ambulancích například stoupl od roku 2010 o více než 60 procent. Více je také dětských sebevražd. V roce 2023 vlastní rukou zemřelo 48 dětí a mladistvých do 19 let, osmi z nich bylo do 14 let. Článek upozorňuje i na nedostatečné kapacity psychiatrické péče pro děti a dospívající. Běžné čekací lhůty u specialistů se pohybují mezi šesti až devíti měsíci, v okrajových regionech bývají ještě delší. Náporu čelí i tísňové linky. Například na Linku bezpečí se napoprvé dovolá jen přibližně každý druhý zájemce. O problematice autorka analýzy mluví i v tomto díle podcastu 5:59. Nedostupnosti psychiatrické péče se i s řadou silných konkrétních příběhů věnuje tento článek Anny Koucké zveřejněný na serveru Page Not Found. K souvisejícímu tématu wellbeingu, duševnímu zdraví dětí či digitálnímu vzdělávání jsme rovněž připravili řadu článků, které najdete v přehledném rozcestníku na webu EDUinu.
Vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) zveřejnil výsledky pravidelného průzkumu postojů českých středoškoláků, který připravuje ve spolupráci s analytickým ústavem STEM. První publikované výstupy mapují spokojenost studentů se životem a školou, jejich pohled na nejzávažnější problémy v ČR i ve světě, občanskou angažovanost, politické preference. Více než polovina dotázaných žáků byla spokojena s kvalitou vzdělávání na své škole. Ti nespokojení vidí problém hlavně v tom, že výuka neodpovídá reálnému životu a látka není podávána zábavně. Na úrovni obcí a měst vnímají dotázaní studenti jako největší problémy především dostupnost bydlení, pak dopravní situaci, bezdomovectví nebo drogy. Na celorepublikové úrovni je jednoznačně největším problémem dostupnost bydlení, uvádí ji 52 procent studujících. Napříč výsledky průzkumu lze pozorovat rozdíly mezi jednotlivými typy škol – gymnázii na jedné straně, středními odbornými školami a zejména učilišti na straně druhé. Průzkumy mezi středoškoláky provádí JSNS pravidelně od roku 2009, výsledky je tedy možné srovnávat s předchozími lety. Více si můžete přečíst v této tiskové zprávě, která odkazuje i na závěrečnou zprávu s první částí výsledků průzkumu.
Očekávané události
Již zítra, v úterý 30. září, od 9 do 13:30 proběhne další EDUakademie Klubu zřizovatelů. Proběhne online na platformě Zoom a bude se věnovat tématu slučování škol. K EDUakademii se můžete přihlásit na tomto odkazu.
Na začátku října se v Praze koná obsáhlá odborná konference Škola jako místo setkávání pořádaná společností Wolters Kluwer ČR a redakcí Řízení školy. V sekci Učíme (se) smysluplně bude mít od 15:40 do 16 hodin příspěvek nazvaný “Jakou roli sehrávají učebnice v českém vzdělávacím systému a jak je učinit kvalitní?” programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta. Program najdete a přihlásit se na konferenci můžete na webové stránce wolterskluwer.cz.
Novinky o tématu i příspěvcích letošního ročníku konference Úspěch pro každého žáka, která se zaměří na to, jak promítnout reformu kurikula do každodenní praxe a života škol si můžete přečíst v novém článku na webu skav.cz.
Z EDUkalendáře
Odborná konference: Plná třída nových dětí – Jak na práci s dětmi v 1. třídě – 20.10.2026 (9:00-13:30) – SVČ Jednička, Truhlářská 8, Praha 1
Konsent: Workshopy: Jak vyučovat sexuální a vztahovou výchovu otevřeně – Plzeň (20.10.), Brno (20.10.), České Budějovice (25.11.), Praha (26.11.) Jihlava (2.12.)
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
