bEDUin 30/2026: Co opravdu říkají data o poklesu čtenářské gramotnosti žáků? A co za ním stojí?

Reakce na výsledky PISA: Ztrácí žáci schopnost číst, nebo se jejich čtení proměňuje?

Hojně diskutovaným tématem po zveřejnění výsledků mezinárodního šetření PISA 2025 je pokles výsledků žáků v oblasti čtenářské gramotnosti. Objevil se ve většině sledovaných zemí a týká se i České republiky. Čeští žáci se od posledního šetření provedeného před třemi lety ve čtenářské gramotnosti propadli v průměru o 20 bodů. Dosáhli průměrně 468 bodů (dívky v průměru 484 bodů, chlapci 454 bodů). Oproti předchozímu šetření přibylo těch, kteří nedosahují základní čtenářské úrovně, která je stanovena na 407 bodů. Před čtyřmi lety jich byla pětina, loni jejich podíl stoupl na 27 procent.

V médiích i na sociálních sítích se tak objevila řada tvrzení o tom, že mladí lidé přestávají umět číst a jaké to může mít důsledky. Zaznívala řada hypotéz, které mohou za poklesem bodů získaných v oblasti čtenářské gramotnosti stát – od rostoucího času stráveného u mobilních telefonů a na sociálních sítích až po sledování filmů a videí na úkor čtení tištěných knih. Na důležité souvislosti a možnosti toho, co testování PISA může opravdu ověřit, upozornila ve svém komentáři analytička EDUinu Nikola Šrámková. Připomíná v něm i další výzkumy českého čtenářství, které ukazují složitější obraz než prostý ústup od čtení. Výzkum, na němž se podílel Ústav pro českou literaturu AV ČR, například zaznamenal, že u dětí došlo během pandemie k nárůstu čtení textů na internetu oproti tištěným knihám. Část čtení se tak v posledních letech u dětí a mladých lidí zjevně přesouvá do jiných formátů a mění se i způsob, jakým s textem během dne pracují. Nejde však o změnu, která přišla až s rozšiřováním sociálních sítí. Výzkumy ji zachycují již několik desetiletí a nárůst online čtenářských aktivit a ústup od beletrie, tištěných časopisů a novin zachytily už výsledky PISA 2018.

Tématu poklesu čtenářské gramotnosti se věnoval i hlavní článek aktuálního vydání Týdeníku Respekt a článek serveru Novinky.cz, kde se k tématu vyjadřuje i výzkumník z Masarykovy univerzity David Šmahel. O zveřejněných datech i o tom, jak čtenářskou gramotnost rozvíjet ve školách, mluvila v rozhovoru pro Seznam Zprávy odbornice na rozvoj čtenářství a pisatelství a programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová. O čtenářské gramotnosti diskutovala Nikola Šrámková s psycholožkou Veronikou Fiedlerovou v pořadu Akcent odvysílaném na ČRo Vltava.

Dva zajímavé výzkumy z MUNI: O předčasných odchodech ze vzdělávání a  ukrajinských žácích

V posledních týdnech byly zveřejněny výsledky dvou zajímavých výzkumů o aktuálních vzdělávacích tématech, jejichž autory byli akademici z Masarykovy univerzity v Brně. Autorem prvního výzkumu je Martin Majcík z Filozofické fakulty MUNI, vznikl ve spolupráci se Vzdělávacím institutem pro Moravu a věnuje se tématu předčasných odchodů ze vzdělávání. Autor v něm na základě dat popisuje faktory uvnitř škol i mimo ně, které nejčastěji ovlivňují předčasné odchody žáků ze vzdělávání i to, že mladí lidé s nižším vzděláním jsou mnohem více ohroženi nezaměstnaností a dalšími rizikovými jevy. Majcík výsledky podrobně představuje v tomto díle podcastu Povinná docházka, který připravuje Vzdělávací institut pro Moravu.

Autory druhé studie jsou Klára Šeďová, Petr Hlaďo, Kateřina Machovcová (PSÚ AV ČR), Martin Majcík a Jakub Vlček. Vyšla v prestižním časopise Journal of Youth Studies a zaměřuje se na vzdělávací dráhy ukrajinských uprchlických žáků při přechodu ze základního na střední vzdělávání v České republice. Na základě dlouhodobého  kvalitativního výzkumu sleduje, jak si vybírají střední školu, připravují se na přijímací zkoušky a následně se adaptují během prvního roku studia. Studie ukazuje čtyři odlišné vzdělávací trajektorie těchto žáků a popisuje, že jejich průběh není utvářen pouze jejich aspiracemi. Pokud tito žáci nemají dostupnou dostatečnou podporu, poradenství či nejsou okolím přijímáni, nemusí jejich aspirace vést k úspěšné vzdělávací dráze.