Zavřené školy během covidové pandemie budou mít vliv na budoucí ztráty v příjmech současné mladé generace

13. 7. 2022
EDUin
1

Jak zmírnit dopady na vzdělávání způsobené uzavřením škol během pandemie COVID-19? O tom v Praze 21. června diskutovali odborníci na systémové otázky ve vzdělávání v rámci akce pořádané Světovou bankou a CERGE – EI. Svoje zkušenosti sdíleli experti z Dánska, Estonska, Francie, Velké Británie, Portugalska, Polska, Čech nebo Ázerbájdžánu.

autorka: Kateřina Lánská

Podle dat UNESCO byly v období od dubna 2020 do května 2021 uzavřeny alespoň po nějakou dobu školy a univerzity ve 192 zemích. Tato školní výluka zasáhla více než 90 % žáků a studentů na celém světě, celkem 1,5 miliardy dětí a mladých lidí. Jednotlivé země se ale lišily v tom, na jak dlouhou dobu se rozhodly školy uzavřít a jakým způsobem na vzniklou situaci jejich vzdělávací systém zareagoval.

Vzdělávací ztráty se kumulují

Světový průměr v délce úplného nebo částečného uzavření škol je 22 týdnů. Žáci evropských škol podle odhadu přišli v učení o třetinu až polovinu školního roku. Ve své prezentaci to uvedl Harry Anthony Patrinos, vedoucí praxe pro region Evropy a Střední Asie v rámci globální praxe Světové banky v oblasti vzdělávání. Upozornil také na to, že vážnější dopady můžeme sledovat u socioekonomicky slabších žáků. Podle jeho zkušeností bude mít tento vzdělávací propad vliv i na budoucí profesní život mladých lidí a ztráty z výdělků. Lze na to usuzovat i z dalších podobných situací, kdy došlo k uzavření škol v důsledku válečných konfliktů nebo jiných katastrof. Všechny pandemie podle něj v minulosti měly vliv na ekonomické ztráty v budoucím vývoji. Studii pro odhad budoucích ekonomických ztrát v ČR v důsledku uzavření škol vypracoval think tank IDEA při CERGE – EI.

Je třeba provázat centrální a lokální úroveň

„Decentralizovaný systém se těžko řídí, některé školy to zvládly skvěle a jiné neudělaly nic. Vláda moc nefungovala, provedli jsme srovnávací testování s PISA na druhém stupni základních škol a máme asi rok vzdělávací ztráty,” komentoval situaci v polském školství Maciej Jakubowski, ředitel nadace Evidence Institute, která se zabývá výzkumem v oblasti vzdělávací politiky a podporou škol a místních samospráv. „Díváme se na ně tak, že to doženou, ale ono to není pravda. Ta ztráta se kumuluje a velmi to také záleží na kvalitě škol. Je otázka, zda vláda přemýšlí o tom, jak aktivovat ty pomalejší školy,” komentoval dopady lockdownu. Učitelé se navíc podle něj zaměřili pouze na zvládnutí technických dovedností, ale ne tolik na metody výuky. Z toho také nejspíš poté pramenila jejich frustrace, která vyústila v masivní odchod pedagogů z učitelské profese.

Jako decentralizovaný hodnotila estonský školský systém i Gunda Tire, vedoucí oddělení mezinárodních hodnocení Rady pro vzdělávání a mládež Estonska. Na začátku pandemie poskytli v Estonsku školám psychologické poradenství a během května 2021 po skončení další vlny pandemie se všichni úředníci ministerstva školství zapojili do telefonického obvolávání ředitelů škol. Cílem šetření bylo zjistit pomocí předem dané baterie otázek, jak se s distanční výukou a celou situací zvládli ve školách vypořádat. Zároveň chtěli školy ubezpečit, že v tom nejsou samy a záleží na nich.

V České republice se podle Václava Korbela wellbeing a psychické problémy podceňují, systém se nesnaží dostatečně podpořit sociálně znevýhodněné žáky. Jako pozitiva vidí, že proběhly letní doučovací kempy a mění se legislativa ohledně financování školních psychologů. „Během pandemie jsme viděli velkou snahu o inovace, jakmile se ale školy otevřely, tak vše ustalo a ten potenciál se vytratil,” komentuje vliv vzdělávání na dálku na proměnu fungování škol. Každopádně na jednoznačné závěry máme podle jeho názoru málo dat.

Ulkar Babayeva, zástupkyně ředitele Institutu vzdělávání Ázerbájdžánské republiky, ocenila centralizovanost systému ázerbájdžánského školství, které v krizi zareagovalo poměrně koordinovaně. Za pomoci MS Teams založili státní virtuální školu a pro regiony bez mobilního signálu spustili televizní vyučování. Nejprve pro první stupeň, posléze pro všechny stupně i předměty. Zároveň uznala, že pro větší flexibilitu je dobré učit se i od decentralizovaných systémů.

Bary a sportovní stadiony, nebo školy?

Vážíme si opravdu vzdělávání jako záruky budoucí prosperity? Jedna z mnoha otázek, kterou ve své prezentaci položil Rafael de Hoyos, hlavní ekonom oddělení Lidských zdrojů Světové banky. Vlády měly podle jeho názoru dvě možnosti, jak čelit rizikům spojeným s výpadkem vzdělávání. Nechat školy zavřené a pracovat co nejefektivněji na vzdálené výuce, nebo školy otevřít. Samotné uzavření škol nebylo podle jeho názoru rozhodnutí postavené na evidence based policy, protože nebylo zřejmé, jaké dopady to má na celkový stav pandemie a neslo to riziko budoucích potíží dětí.

Země, které se rozhodly mít školy uzavřené co nejkratší dobu, dnes logicky čelí malým nebo dokonce žádným vzdělávacím ztrátám. To potvrdil Hjalte Meilvag, poradce Národní agentury pro vzdělávání a kvalitu dánského ministerstva školství i Thierry Rocher, zástupce ředitele pro hodnocení a výkonnost škol Ministerstva školství Francie. „Neudělali jsme nic brilantního. Jde o to, jak je nastavený celý systém, nejen ten vzdělávací. Na začátku jsme měli tvrdý lockdown a máme vysokou proočkovanost, pandemická vlna nebyla tak silná a ekonomické ztráty byly nižší. Děti neviděly, že by jejich rodiče v důsledku pandemie přicházeli o práci. Systém byl na takovou situaci připravený,“ komentuje období krize Hjalte Meilvag.

Hjalte Meilvag, foto: CERGE-EI

 

Jde podle jeho slov o to přijmout správná rozhodnutí na správných úrovních systému a provázat centrální a lokální úroveň, protože každá má svou roli. Ty lze dělat především na základě dat, proto je třeba mít kromě dat z mezinárodních šetření i taková data, která budou umět odpovědět na lokální výzvy a problémy. „Je třeba provádět více lokalizovaných průzkumů na základě dotazů směřovaných přímo na učitele a na to, jak se jim při výuce daří,” doplnil. Výzvou k využití hodnocení jako nástroje pro pomoc při obnově se k debatě o posílení odolnosti vzdělávacích systémů připojil bývalý ministr školství Portugalska Nuno Crato.

Výzva k akci: potřebujeme data a plánovat

Poslední panelová debata, kterou vedla v Berlíně žijící a působící novinářka Lenora Chu, se věnovala výzvám, které je třeba aktivně řešit proto, abychom do budoucna vystavěli dostatečně odolný vzdělávací systém, který bude umět na podobné krize, jako byla pandemie Covid-19, reagovat. Na úvod Lenora Chu představila tři výzvy, před kterými aktuálně stojíme. Jako první potřebujeme kvalitní měření výsledků vzdělávání proto, abychom mohli přistoupit k obnově učení. Za druhé, strategie obnovy učení musí být založeny na důkazech (evidence based) a adekvátně financovány. Za třetí, pandemie otevřela příležitost k vybudování efektivnějších, spravedlivějších a odolnějších vzdělávacích systémů, kterou bychom měli využít.

„Během pandemie se ukázalo, že měření výsledků vzdělávání je naprosto klíčové, ukazuje nám to jednak, co se děje, ale i co máme dělat. Je třeba myslet na budoucnost a připravit plány na obnovu učení,” komentoval první výzvu k akci Harry Anthony Patrinos. „V Estonsku máme každý rok v zimě sníh, ale pokaždé, když napadne tu zimu poprvé, jsme překvapení. Takže na jedné straně stojí to, že máte nachystané zimní vybavení, ale druhá věc je, jak na tu danou situaci pak zareagujete. To stejné je s pandemií,” komentovala přípravu plánu na krizi Gunda Tire.

„Covidová pandemie svým způsobem prolomila konzervativní stereotypy ve školách a díky tomu máme nyní dveře otevřené,” myslí si Daniel Münich. „Nevěřím tomu, že počítače a digitální technologie nahradí učitele, zvláště na nižších stupních jsou naprosto klíčoví, ale máme tu možnost využít nové nástroje ve výuce,” dodal. Pro budoucnost podle něj bude podstatné, jak se nám podaří překlenout problémy, které vznikly. Zároveň upozornil na to, že ztráty ve vzdělávání v důsledku pandemie jsou pro širší veřejnost, ale i tvůrce veřejných politik, prakticky neviditelné. Musíme proto přinést data a interpretovat je tak, aby byla správně pochopena. „Potřebujeme kvalitní výzkum a přenést pak jeho závěry do veřejného povědomí,” uzavřel.

Celou konferenci můžete zhlédnout zde:

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články