Tisková zpráva: Stát neví, jak je distanční výuka efektivní. Je potřeba to zjistit

ilustrační foto (c) kateřina lánská

Dopady školní výluky na vzdělávání už zkoumají třeba v Nizozemí nebo Belgii

V Česku chybí výzkum, který by změřil reálnou efektivitu distančního vzdělávání na rozvoj znalostí a dovedností žáků. I přes upřímnou snahu učitelů nemusí být výuka na dálku pro všechny děti stejně efektivní jako ta prezenční. První podobné vědecké poznatky zatím přinášejí studie ze zahraničí. Je potřeba, aby data měla i Česká republika. Stát by pak lépe věděl, co přesně se ve školském systému aktuálně děje, kde je třeba pomoci a na co se zaměřit. 

Jedny z prvních vědeckých poznatků na téma výpadků ve vzdělávání přináší studie výzkumníků z britského Oxfordu. Ti zkoumali data z Holandska, která měl stát z testování před a po uzavření škol mezi žáky prvního stupně. Studie ukazuje, že dopad délky školní výluky je úměrný výpadku znalostí u studentů. Autoři upozorňují na to, že průměrný žák během uzavření školy při výuce z domova nedosáhl téměř žádného nebo jen malého pokroku ve znalostech. Více se také ztráty ve vzdělávání dotkly dětí ze znevýhodněných rodin.

Studie na podobné téma vznikla také na univerzitě v belgické Lovani. Autoři zkoumali dopad uzavření škol ve Vlámsku. Výzkumníci upozorňují na značné ztráty v učení a také na zvýšení nerovností v přístupu ke vzdělávání. Znalosti studentů ve školních průměrech v testech klesly. A v některých předmětech navíc až o dvacet procent vzrostly nerovnosti mezi jednotlivými školami. 

Také Česká republika by měla zjistit, jaký efekt přineslo dětem učení během distanční výuky. Stát neví, co přesně se se znalostmi a dovednostmi dětí stalo a jak tvrdě uzavření škol dopadlo na skupiny žáků, které doma nemají ideální podmínky pro výuku na dálku. Díky zjištění aktuálního stavu pak ministerstvo školství může lépe nasměrovat pomoc tak, aby bylo její zacílení co nejefektivnější. Aby bylo například jasné, které konkrétní školy pomoc potřebují, protože stát by pak mohl využít opatření zaměřená přímo na ně.  

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin: Po návratu dětí do škol musíme jako nejnaléhavější otázku řešit nerovnosti narostlé během distanční fáze, abychom je mohli co nejefektivněji kompenzovat. K tomu je důležité vycházet z reálných dat – o kolik a jak přesně je navzájem rozdílná efektivita prezenční a distanční výuky. Na český výzkum v této oblasti stále čekáme.“

Karel Gargulák, analytik EDUin: „Mimořádná situace uzavření škol byla a je komplikovaným a náročným obdobím pro učitele, žáky i rodiče. Přináší však také příležitost pro to, aby stát a kroky vzdělávací politiky ukázaly, že v těžkých chvílích umí školám skutečně pomoci. K tomu, aby tato pomoc mohla být účinná, potřebujeme mít data a informace. Ty získáváme mimo jiné i ověřováním výsledků vzdělávání žáků. To je nyní nutné spojit s upřímnou snahou identifikovat a poskytnout zpětnou vazbu v tom, na jaké oblasti se má podpora v dalších měsících zaměřit.“

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments