Tisková zpráva: Vzdělávací systém musí být připravený na větší podporu dětí s odlišným mateřským jazykem

Vzhledem k válce může do Česka přijít větší množství dětí z Ukrajiny.

Praha, 25. února – Válka na Ukrajině se může projevit i v českých školách. Vzhledem k situaci na východě Evropy je pravděpodobné, že do Česka přijde větší množství dětí z Ukrajiny. Jejich rodiče, hlavně otcové, tady totiž už často pracují, rodiny ale zůstaly doma na Ukrajině. Stát, zřizovatelé a školy tak musí být na tuto situaci připraveni. 

Od letošního školního roku se upravila pravidla pro práci s žáky s cizí státní příslušností. Nově kraj musí určit v obci s rozšířenou působností jednu školu, případně všechny, které mají víc než pět procent žáků s cizí státní příslušností, ve kterých se děti učí češtinu. „Děti mají do škol na výuku češtiny dojíždět, případně ji mohou mít vzdáleně. Ani jedna z těchto variant pro žáky není ideální,“ upozorňuje programová ředitelka neziskové organizace META Kristýna Titěrová. V současné situaci to může být velký problém i pro lidi prchající před válkou, kteří jsou ve složité situace a v České republice se vůbec neorientují.

Úprava se dotýká i mateřských škol, ve své výroční zprávě na to upozorňuje Česká školní inspekce. „Pokud jsou na jednotlivém místě poskytovaného vzdělávání aspoň 4 děti cizinci a vztahuje se na ně povinné předškolní vzdělávání, ředitel je povinen zřídit skupinu pro bezplatnou jazykovou přípravu, aby zajistil plynulý přechod těchto dětí do základního vzdělávání. Tato jazyková příprava je v rozsahu 1 hodiny týdně a může být vhodně rozdělena do kratších časových úseků.“

„Od počátku ruské invaze čelíme stovkám telefonátů zoufalých lidí, kteří se snaží dostat z Ukrajiny do Česka své příbuzné. Ten nápor bude podle všeho značný, může se týkat řádově tisícovek a více dětí, které budou potřebovat podporu,“ říká Tomáš Urban, mediální koordinátor Člověka v tísni, který poskytuje humanitární pomoc na Ukrajině.

Pokud by tito Ukrajinci získali status válečných uprchlíků, mají podle Státního integračního programu nárok na 400 hodin výuky češtiny. Bude proto potřeba, aby ministerstvo školství podpořilo zřizovatele, v případě základních a mateřských škol obce, tak, aby byli schopni tuto jazykovou podporu poskytnout skutečně všem, kteří ji budou potřebovat.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu: „Je potřeba se na vyšší množství uprchlíků opravdu včas připravit. Vyzýváme proto ministerstvo školství k dostatečné komunikaci s ministerstvem vnitra, které má agendu žadatelů o mezinárodní ochranu na starosti. Aby včas došlo k dostatečnému zajištění všech vzdělávacích potřeb dětí.“