Tisková zpráva: Vzdělávání v krajských volbách – Na co si dát pozor ve volebních programech?

ilustrační foto (c) kateřina lánská

Shrnujeme v 17 bodech, co by nemělo chybět v krajských volebních programech stran a hnutí, které to se vzděláváním myslí vážně

Už o víkendu se rozhodne o tom, kdo bude v příštích letech určovat krajskou politiku. To se týká i oblasti vzdělávání, kde kraje hrají klíčovou roli. Zřizují střední či vyšší odborné školy, ale do jejich působnosti velmi často spadají také pedagogicko-psychologické poradny a speciální pedagogická centra, instituce pro další vzdělávání pedagogů a další školská zařízení. 

Každé čtyři roky kraje zpracovávají klíčový regionální strategický dokument: tzv. dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Krajské úřady ovlivňují zápis nových škol do školského rejstříku a v různé míře tak (spolu)rozhodují o tom, jak bude vypadat soustava škol či oborová nabídka středních škol na jejich území. Stále také hrají významnou roli na poli financování škol, poskytují jim informační či metodickou pomoc a plní mnoho dalších důležitých úkolů a funkcí.

Svým hlasem v krajských volbách volič přímo rozhoduje o tom, jakým směrem se bude ubírat vzdělávání v regionu, ve kterém žije. Cílem všech krajů by mělo být zajistit ideální podmínky pro kvalitní vzdělávání a rovné příležitosti ke vzdělávání pro každého žáka. V cestách, kterými toho chtějí dosáhnout, se však různé politické strany a politici rozcházejí. Některé jimi navrhované cíle a opatření pak mohou být pro kvalitní a smysluplné vzdělávání přímo škodlivé. Proto nabízíme orientační body pro čtení volebních programů, které by mohly voličům pomoci v jejich volebním rozhodování a výběru kandidátů a kandidátek do krajského zastupitelstva.

Za zásadní považujeme, aby volební programy pro oblast školství kladly důraz na:

  1. Vizi modernizace cílů, obsahu, metod a forem či způsobů hodnocení vzdělávání s důrazem na rozvoj základních gramotností a přenositelných kompetencí. Potřeba modernizace navazuje na dlouhodobou debatu o nutnosti revize kurikula či např. redukce učiva ve snaze o orientaci vzdělávání na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život.
  2. Přímou podporu a zajištění spolupráce škol v území cestou vzájemného učení se, výměny zkušeností a dalšího vzdělávání, a to především v oblasti cílů, obsahu a způsobů vzdělávání. Cílem by měla být podpora kvalitní pedagogiky a efektivního smysluplného vzdělávání a učení.
  3. Plány na proměnu oborové struktury či podpora proměny školních vzdělávacích programů  oborů středního vzdělávání směrem k posílení společného základu a užší specializaci posunout až do závěrečných ročníků středoškolského studia. Jde především o posílení všeobecné složky vzdělávání, přípravy žáků na jejich další vzdělávání a osvojení schopnosti dále se učit. A to s ohledem na předpoklad, že budou během své profesní dráhy zcela jistě několikrát měnit své povolání či profesní orientaci.
  4. Plány na proměnu stávajících středních škol nebo vznik středních škol nového typu či vznik inovativních oborů středních škol stavějících na širokém všeobecném základu, možnosti specializace až v průběhu studia a snadné oborové prostupnosti. Kromě proměny stávajících oborů je zásadní inovovat i samotnou soustavu středních škol a jejich oborů směrem k potřebám moderní ekonomiky a společnosti.
  5. Profilaci středních škol jako otevřených institucí poskytujících další vzdělávání v průběhu jakékoliv fáze profesní dráhy jednotlivce. Zde jde především o průběžnou možnost získání širokého spektra kvalifikací nejen u žáků již během studia, ale především otevřenost dalšího vzdělávání pro ty, kteří již vyrazili na trh práce.
  6. Proměnu odborné – především učňovské – větve školství směrem k plnému zapojení zaměstnavatelů v zajištění praktické přípravy (tj. tzv. model duálního vzdělávání) za podmínky vysoké pedagogické kvality. Zásadní je rovněž útlum již v budoucí ekonomice nepoptávaných oborů a úzkých specializací, existujících často pouze z historické setrvačnosti.
  7. Zajištění úzké spolupráce středních škol s univerzitami a vysokými školami, především s ohledem na provázanost cílů a obsahu vzdělávacích programů a celkové návaznosti obou stupňů vzdělání. V případě, že v kraji působí pedagogické fakulty a fakulty připravující učitele, co největší podpora (finanční, organizační, institucionální) spolupráce se školami na území kraje s cílem zajištění kvalitní praktické přípravy budoucích učitelů.
  8. Zajištění dostupného předškolního vzdělávání především se zaměřením na děti z komplikovaného prostředí. Právě investice do kvalitního vzdělávání v mateřských školách je cestou k předcházení budoucích vzdělávacích neúspěchů nejvíce ohrožených žáků.
  9. Vizi postupného snižování kapacit víceletých gymnázií a důraz na to, aby žáci nebyli již během povinné školní docházky rozdělováni do různých vzdělávacích proudů, což je z pohledu průběhu a výsledků vzdělávání neefektivní a zároveň to omezuje rovnost vzdělávacích příležitostí. Víceletým gymnáziím by měla být vymezena původní role, tedy role institucí vzdělávajících mimořádně nadané žáky.
  10. Propojování formálního a neformálního vzdělávání (z pohledu uznávání výsledků neformálního vzdělávání ve škole) a celkovou podporu mimoškolního vzdělávání a aktivit zaměřených na žáky z komplikovaného prostředí, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem i v kontextu primární prevence rizikového chování.
  11. Podporu pedagogů a ředitelů škol ve všech fázích jejich profesní dráhy prostřednictvím jejich kvalitního dalšího vzdělávání (DVPP), snižování administrativní zátěže, dalšího podpůrného financování či zajištění jiných zaměstnaneckých benefitů (bydlení apod.). Dobrý kraj efektivně využívá organizace, které sám zřizuje, přičemž ty se zaměřují nejen na krátkodobé kurz DVPP, ale především na dlouhodobé vzdělávací programy a mentorskou podporu. Ředitele na svém území rozvíjí především v pedagogickém leadershipu.
  12. Zajištění otevřených výběrových řízení na pozice ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem s důrazem na vizi a koncepci kvalitního pedagogického leadershipu a kompetentní vedení organizace. Kraj by měl vyslovit jasnou objednávku směrem k uchazečům a zároveň zajistit, aby kvalitu uchazeče v konkurzních komisích garantoval maximální podíl odborníků na úkor politického rozhodování.
  13. Zajištění či podporu vybavenosti a správy ICT techniky pro školy, žáky a učitele na území kraje (včetně zajištění konektivity – vnitřní sítě i kvalitního připojení k internetu). V době uzavření škol během pandemie některé krajské samosprávy aktivně zajišťovaly vybavení pro učitele a žáky napříč úrovněmi vzdělávání.
  14. Zajištění informační, metodické, administrativní, právní a další podpory mateřským, základním, středním školám a školským zařízením na území kraje. Především menší obce nemají kapacity na zajištění podobného servisu školám, které zřizují. Dobře vedený kraj nedostatek podpory ze strany zřizovatelů školám na svém území kompenzuje. Pozornost věnuje i konektivitě zařízení a zajištění mobilních modemů a datových SIM karet k zápůjčce sociálně slabším.
  15. Podporu komplexního systému školního poradenství prostřednictvím pozic školních psychologů, speciálních pedagogů a dalších pedagogických pracovníků s cílem zajištění účelné a kvalitní podpory žáků se speciálními potřebami. Cílem by mělo být zajištění jejich dlouhodobého financování, ale i metodická koordinace a podpora.
  16. Mezirezortní spolupráci všech aktérů, tedy škol a školských zařízení, sociální oblasti (OSPOD, poskytovatelé sociálních služeb a další instituce), zdravotnictví (dětská psychologie, pediatrie apod.), obecních služeb (poskytování bytů apod.) a neziskových organizací (zabývajících se řešením sociálních problémů, předlužení, domácího doučování, podporou rodičovských kompetencí apod.) s cílem zajistit účast v předškolním vzdělávání, posilovat rodičovské kompetence a také včas identifikovat a řešit problémy, které ohrožují školní úspěšnost dětí (nekvalitní a nestabilní bydlení, domácí násilí, alkoholismus a jiné patologie v rodině apod.).
  17. Podporu kapacit školských poradenských zařízení prostřednictvím financování, dalšího vzdělávání, snižování administrativní zátěže a celkového umožnění vyšší práce v terénu.

Výše nastíněné body jsou v souladu s cíli a opatřeními klíčových strategických dokumentů na národní úrovní – Strategie vzdělávací politiky ČR do roku  2020 či Strategie digitálního vzdělávání.  Staví rovněž na cílech a opatřeních připravované Strategie vzdělávací politiky 2030+. Právě synergie státu a regionálních samospráv je jedinou cestou k tomu, jak úspěšně proměnit vzdělávací systém v ČR tak, aby skutečně maximálně rozvíjel vzdělávací potenciál každého žáka, dítěte i dospělého.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments