Zveřejnili jsme Audit vzdělávacího systému za rok 2022

Na příkladu učitelů fyziky popisuje Jan Zeman faktory, které vedou k tomu, že výuka přírodovědných oborů zejména v některých regionech je vedena neaprobovanými pedagogy. Přestože jde o dlouhodobě vnímaný problém, upozorňuje autor analýzy Nedostatek učitelů zvláště přírodovědných oborů je problém, který je nutné řešit soustavou opatření na nedostatek dat k této problematice. Upozorňuje také na dlouhodobě nízké počty absolventů těchto pedagogických oborů i na jejich odchody mimo školství. Výsledkem je nejen nedostatek aprobovaných učitelů, ale také jejich stárnutí (i ve srovnání s učiteli přírodních věd v jiných evropských zemích, které stejně jako ČR řeší problém s nedostatkem učitelů). Analýza dále nabízí pohled na komplex faktorů, které ovlivňují atraktivitu učitelského povolání (například pregraduální příprava, podpora začínajících učitelů, pracovní podmínky nebo platy), a které – pokud by byly uplatněny současně – mohou přivést do systému více učitelů. Krátké shrnutí závěrů z kapitoly najdete zde.

Stručné shrnutí analýzy Nedostatek učitelů přírodovědných předmětů: 

Dlouhodobému trendu v podobě růstu podílu odkladů se věnuje Kateřina Lánská v textu Školní připravenost není otázkou pouze dítěte a rodiny. Podmínky pro vzdělávání musí přizpůsobit i škola. Autorka upozorňuje na roli, kterou v kontextu vysokého podílu odkladů (v ČR podle krajů osciluje mezi 13,4 % a 30,4 %) hraje koncept tzv. školní zralosti. Ta je chápána jako jednostranný úkol pro dítě, které má zvládat příslušnou sumu dovedností. Efektivnější systémy pracují jak s dítětem, tak se školním prostředím, které se snaží každému dítěti přizpůsobit, což umožňuje, že do školy může nastoupit drtivá většina šestiletých.  Text upozorňuje také na na rozpačitý stav pedagogické diagnostiky a intervence v mateřských školách. Krátké shrnutí závěrů z kapitoly najdete zde.

Stručné shrnutí analýzy Odklady školní docházky a zastaralé pojetí školní připravenosti:

Kristýna Titěrová upozorňuje na dlouhodobý problém s adaptací dětí, které přišly ze zahraničí, nebo mají jen omezenou znalost českého jazyka, což výrazně ovlivňuje jejich šance na uplatnění v dospělosti. V příspěvku Ukrajinské děti jsou příležitostí, jak zlepšit podporu vícejazyčných žáků v ČR autorka analýzy v šesti bodech nabízí doporučení, kam by v příštích letech měla směřovat pozornost tvůrců vzdělávacích politik. Mezi tato doporučení patří kritizovaná podoba přijímacích zkoušek na střední školy a maturitních zkoušek, podpora pro dlouhodobou výuku češtiny jako cizího jazyka na školách (pro všechny, kdo to potřebují, včetně žáků středních škol) nebo příprava učitelů. Krátké shrnutí závěrů z kapitoly najdete zde.

Stručné shrnutí analýzy Vzdělávání vícejazyčných žáků: