Jak hodnotit státní maturity bez statistických dat o jednotlivých úlohách?

Co přinesl týden  11.5. – 17.5. 2015

Témata týdne: V souvislosti se státní maturitou se Tomáš Feřtek zamýšlí nad smysluplností snahy státu stále více svazovat výstupní středoškolskou zkoušku rigidními pravidly (Reportér). V téže souvislosti publikovaly HN komentář Boba Kartouse k důležitosti maturitního vzdělání pro občanskou společnost. O pronikání Massive Open On-line Courses (MOOC) do českého veřejného prostoru referuje Česká pozice. Rozhovor se sestrou Cyril Money, nevšední realizátorkou inkluze v Indii, která nedávnou vystoupila v EDUpointu, přinesl server iDNES.cz. Politováníhodné jednání MŠMT ve věci projektu Muslimové očima českých školáků popisuje na svém blogu Šádí Shanaáh (Aktuálně.cz). Bob Kartous poukazuje na fakt, že před vstupem zákona o státní službě v platnost probíhají na ministerstvu školství výměny úředníků (Britské listy). Ve čtvrtek 21. 5. proběhne Kulatý stůl SKAV na téma Standard učitelské profese.

Výrok týdne: 

„Učí se jedna pravda, ve škole se nediskutuje, ale poslouchá. (…) Škola je základ života. Je zřejmé, že ten, kdo prospívá ve škole, ztotožní se s jejím systémem, nezlobí, svačí a odpovídá celou větou, tomu se otevírá růžová budoucnost.“ Esej Václava Vokolka v jeho vlastní interpretaci, v němž mimo jiné ukazuje, jak se princip „marxleninismu“ promítá do současných manažerských příruček (ČRo).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • Státní maturity, jejich interpretace a trvalý nedostatek informací o testech.  Státní maturity jsou jednou z mála masivních mediálních událostí ve vzdělávání (vč. bulvárních médií). Jejich výsledky nesou zdánlivě „jasnou“ zprávu, média mají dojem, že mohou pracovat s tzv. tvrdými čísly. V pomyslném slovním mračnu by se letos objevily tři výrazy: matematika, němčina a Jidáš. Problémem je dezinterpretace, nejčastěji daná srovnáváním výsledků jednotlivých testů. Zatímco média, zdá se, se po letech osvěty snaží vystříhat prohlášením typu „maturanti zvládají lépe český jazyk než matematiku“, ministr školství se zdá být nepoučitelný. Pro Aktuálně.cz se nechal slyšet: „Nechci se nikoho dotknout, ale již z prvních výsledků je zřejmé, že se k matematice přihlašují mnohdy horší studenti. Protože z jazyka umí říct pouze ano a ne.“ U testů měřících výsledky vzdělávání je nutné znát statistická data o jednotlivých úlohách, teprve podle nich je možné hodnotit míru náročnosti a od toho odvozovat míru srovnatelnosti mezi jednotlivými předměty. CERMAT ale detailní informace o testech nezveřejňuje, takže pro interpretaci výsledků dlouhodobě chybí informace. Proto je zcela dobře možné, že test z matematiky, médii zmiňován jako „strašák“ nebo „metla“, je náročnější než ostatní testy. Často zmiňovaným problémem je velký počet neúspěšných maturantů z nástaveb učebních oborů (ČT). Na chybu v zadání jedné z úloh z matematiky upozornil prostřednictvím EDUin Oldřich Botlík (Kalibro). Validační komise však prohlásila úlohu za bezproblémovou. Tentýž autor v komentáři pro MF Dnes upozorňuje na další dílčí nedostatky ve formulaci úloh (14.5.).
  • Hranice použitelnosti standardizovaného testování. S tématem maturit úzce souvisí téma standardizovaného testování. Pozoruhodný příspěvek k tomu přinesl program Last Week Tonight z produkce HBO (s překladem do češtiny). Poutavě zpracovaný příspěvek ukazuje, do jaké míry se může snaha měřit výsledky vzdělávání vymknout kontrole. Na video reaguje Petr Chaluš ve svém článku (Deník Referendum), v němž usuzuje, že s novelou školského zákona nastoupila ČR tentýž směr. Rektor UK Tomáš Zima se v rozhovoru pro ČRo vyjádřil v tom smyslu, že v klíčových okamžicích vzdělávání by mělo být standardizované testování posíleno.

  • Fenomén dětských univerzit. Na Masarykově univerzitě proběhly promoce absolventů tzv. dětské univerzity. Jde o dvousemestrální cyklus přednášek a workshopů pořádaných pro děti ve věku od 9 do 14 let na nejrůznější vědecká a odborná témata, jež univerzita poskytuje účastníkům zdarma. Masarykova univerzita není jediná, která podobný vzdělávací program poskytuje, mezi další patří třeba Univerzita Palackého v Olomouci, Filosofická fakulta UK v Praze či Fakulta pedagogická ZČU v Plzni. Jde o zajímavý způsob, jak provázat jednotlivé stupně vzdělávání a poskytnout dětem inspiraci k jejich vzdělávací kariéře.

  • Chci učit: lidé z praxe vzdělávají neotřelým způsobem. Daniel Kolský, zakladatel sítě kaváren Mamacoffee, které prodávají pouze fair trade kávu, odučil ve čtvrtek 14. 5. svou hodinu v 8. třídě na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze. Žáci s ním prošli cestu kávy od pěstitele ke spotřebiteli, dozvěděli se zejména o tom, jak důležité je v globální ekonomice zajistit pěstitelům a výrobcům v rozvojových zemích slušnou odměnu a poukázal tak na sociální rozměr podnikání. V rámci projektu Chci učit si vyzkoušeli roli učitele i ředitel Akademie ČTK Jiří Chrást, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a někdejší ministr školství a dnešní ředitel Ashoka pro ČR Ondřej Liška.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "Jak hodnotit státní maturity bez statistických dat o jednotlivých úlohách?"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Pan K. píše: Kdo tedy maturitu nemá, nemůže dnes skutečně dospět. Zejména společensky. Zkusme proto uvažovat o vzdělávání konečně trochu jinak než z žabích perspektiv. Abychom se totiž velmi brzy neocitli ve stavu pomalu vařených žab…
A konkrétně chcete říci co?

wpDiscuz