Oldřich Botlík píše Lidovým novinám

Publikujeme dopis Oldřicha Botlíka redaktorům Lidových novin Tomáši Němečkovi a Petrovi Kamberskému, kterým reaguje na maturitní data zveřejněná v Lidových novinách. Považujeme ho za velmi přehledný a srozumitelně vysvětlující, proč je třeba brát zveřejněná čísla s rezervou. Důležitý je i závěrečný výčet úkolů, které musí zohlednit ministerstvo školství i při přípravě opravené státní maturity.

 

Vážení pánové, 

nejprve bych rád panu Němečkovi složil poklonu za to, že data z Cermatu vyrazil. V roce 2001 jsem podle stejného zákona požádal ministerstvo školství o údaje o do té doby vynaložených prostředcích na státní maturitu a také jsem je dostal — nejspíš dokonce s menšími obtížemi. Proto mě také údaj o ceně 1,45  mld. Kč nijak nepřekvapil. Co jsme za ty peníze zatím získali?

A.
Nejspolehlivější informací je, že Zelený s Dobešem vodili veřejnost za nos. A že ta jim na to, za přispění většiny médií, skočila. Prostě proto, že členové naší společnost, která se tak pyšní svým kladným vztahem ke vzdělání, nejsou zpravidla zvyklí ani trochu kriticky přemýšlet o tom, co jim kdo servíruje. A možná to ani neumějí. 

B. 
Lidovky nyní mají spoustu čísel. Vzhledem ke kvalitě práce Cermatu není vůbec zřejmé, že agregovaná data o školách byla správně spočítána z individuálních výsledků jednotlivých maturantů. O vydání anonymizovaných záznamů o jednotlivých maturantech usiluje SCIO (myslím, že také musí uspět) a já bych se vůbec nedivil, kdyby tam data přepočítali a vyšlo jim něco jiného, než LN právě zveřejňují. 

Navíc, i když budeme předpokládat, že Cermat spočítal výsledky škol správně, jsou špatně individuální výsledky jednotlivých maturantů v obou ročnících. Navzdory tomu, že například podobu testů a „správných“ odpovědí pro výpočet posvětila nějaká tajemná validační komise. Letos zůstaly neopraveny chyby například v testech ČJL nižší úroveň, Ma vyšší úroveň a F. Pokud jde o loňský test ČJL nižší úroveň, dosáhli maturanti žalující ministerstvo soudního rozhodnutí (zatím nepravomocného), že se ministerstvo musí věcně vypořádat s námitkami proti devíti (!) úlohám testu. A že názor Cermatu na správnost těchto úloh je irelevantní. Test ČJL nižší úroveň psalo v každém z obou ročníků cca 90 tisíc maturantů.

C.
Nevíme nic o statistických ukazatelích charakterizujících kvalitu provedených měření — ať jde o testy nebo o hodnocení písemných prací. Jak každý fyzik ví, naměřená hodnota je bez údajů o chybovosti použité metody bezcenná. U měření fyzikálních veličin (například hmotnosti zboží v supermarketu či rychlosti motorových vozidel) předepisuje zákon o metrologii pravidelnou kalibraci používaných měřidel (zde tedy vah a radarů). Používá-li například obchodník či policie takové měřidlo bez dokladu o platné kalibraci, vystavuje se mj. hrozbě vysoké pokuty. 

U pedagogických a psychometrických měření se ze stejného důvodu zjišťuje tzv. reliabilita (a validita) použitých nástrojů. U hodnocení písemných prací odmítl Cermat provést tzv. slepou zkoušku, tj. druhé nezávislé hodnocení reprezentativního vzorku slohových prací. Na základě podrobného rozboru se domnívám, že chybovost hodnocení byla kolem 20 % (více ZDE). Podobně jsem přesvědčen, že tzv. reliabilita testů ČJL nižší obtížnosti se pohybovala na samé hranici použitelnosti těchto testů k danému účelu, případně pod ní.  

D.
Nevíme vůbec nic o tom, kdo vlastně rozhodl o obtížnosti jednotlivých testů. Tvz. katalogy požadavků jsou z tohoto hlediska bezcenné — ty jen stanoví rozsah požadovaných znalostí a dovedností, nikoli jejich hloubku. A Cermat navíc nedodržel katalogy ani v tomhle. Víme také, že obtížnost jednotlivých testů nejspíš nebyla stanovena stejně (například lehčí čeština vs. lehčí matika). Kdo ale rozhodl například o tom, že v lehčí matice propadne tolik a tolik procent maturantů? Zelený? Dobeš? A kde k tomu dostal mandát? Vždyť jde o plošné rozhodnutí, které má přímý dopad na životní osudy tisíců mladých lidí! 

Závěr
Pokud se ukáže, že výsledky zveřejněné v Lidovkách nejsou správné, pak zřejmě poškodily řadu škol. Jsem opravdu zvědav, zda budete stejné úsilí věnovat také jejich opravení. Zdá se mi, že i nastávající dvouletá přechodná fáze státní maturity staví před uvažující lidi důležité otázky:

1. 
Jak bude nastavena jednotná náročnost jediného testu v každém předmětu? A kdo o tom rozhodne a ponese za své rozhodnutí politickou i lidskou odpovědnost? 
Odpověď netuším, ale jsem přesvědčen, že současný stav je neúnosný.

2.
Jak budou řešeny příští odborné spory o správnost jednotlivých testových úloh a jejich „správného“ řešení v pojetí Cermatu?
Je zjevné, že je třeba narušit uzavřený kruh „Cermat test připravil, administroval a schválil jeho správnost“. I když se správní soud odbornými spory nezabýval, otevřel podle mého názoru cestu k tomu, aby se nakonec řešily ve správním řízení (pokud ministerstvo nedá maturantům za pravdu).

3.
Jak zajistit, aby se kdokoli mohl přesvědčit o tom, že kvalita měření prováděných Cermatem vyhovuje alespoň elementárním nárokům?
Zde je podle mého názoru odpověď snadná. Zákon by měl Cermatu uložit povinnost vypočítat z pořízených dat přesně specifikované ukazatele včetně statistických charakteristik použitých testů a výsledků hodnocení písemných prací. A poté je zveřejnit. Současně s tím by měl Cermat zveřejnit úplnou anonymizovanou verzi prvotních záznamů o jednotlivých žácích. Aby si každý, kdo o to stojí, mohl zveřejněné hodnoty ukazatelů zkontrolovat a případně spočítat cokoli dalšího.

Zabývám se hodnocením výsledků vzdělávání a klimatu školy už 18 let. Díky tomu vím, že průměrný výsledek v testu, i maturitním, vypovídá o škole jen velmi málo. A ta výpověď navíc může být velmi zavádějící, i kdyby se podařilo odstranit všechny nedostatky uvedené výše. I z toho důvodu vůbec nemám zájem podívat se na detaily výsledků v tabulkách, které Lidovky dnes začaly zveřejňovat. Ani v případě škol, které docela dobře znám.  

S přáním klidného víkendu

Oldřich Botlík

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

89 komentářů k "Oldřich Botlík píše Lidovým novinám"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jiří Šváb
Jiří Šváb
3 years 8 months ago

Můžete mi, prosím, vysvětlit větu z bodu D: „Kdo ale rozhodl například o tom, že v lehčí matice propadne tolik a tolik procent maturantů?“. Tzn. lze dopředu rozhodnout, kolik % žáků propadne?
A jak se to vlastně dělá?
Děkuji

Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Vysvětlím Vám to rád, pane Švábe. Cermat by měl návrhy testů ověřovat na dostatečně velkých reprezentativních vzorcích maturantů. Pokud by to dělal, nemohl by nastat například problém s nepřiměřenou náročností jarního testu obtížnější Matematika (tam zřejmě dílčí ověřování skupin úloh neproběhlo na vzorcích, které by dostatečně reprezentovaly soubor těch žáků, kteří si test nakonec zvolili). Ověření testu (říká se mu také pilotáž) má jednak odhalit problematická místa v zadání, chyby, úvahy žáků, s nimiž autor testu nepočítal, ap., jednak pomůže získat poměrně spolehlivý odhad, jak test dopadne v celém základním souboru. Reprezentativnost vzorku zaručí, že výsledek získaný na vzorku se… Více »
Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

Čili v podstatě stačilo napsat, že v Cermatu jsou žabaři a Kalibro to umí lépe. Už chybí jen oslavná óda na Scio.

Oldřich Botlík
3 years 8 months ago

Pane Sítaři,

už poněkolikáté se přesvědčuji, že máte velký problém číst trochu složitější text s porozuměním. Zato jedovaté poznámky, ty Vám jdou!

Já jsem NAOPAK napsal, že v Cermatu nejspíš velmi dobře věděli, jak test lehčí matematika dopadne. A vysvětlil jsem panu Švábovi, jak se to předem zjistí. Protože se na to ptal.

Celé mé vysvětlení i část výchozího textu se týkají toho, KDO rozhodl, že obtížnost testu (vyjádřená například procentem propadajících maturantů) bude taková, jaká nakonec byla.

Už tomu rozumíte?

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

Pane Botlíku,
nepodceňujte mě, já mám maturitu.

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

Promiňte mi to, ale já jsem si prostě z Vašeho textu odnesl tento dojem.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago
Pane Botlíku, vy opravdu předpokládáte, že na CERMATU pracují neschopní statistici a oboroví didaktici. Ty úlohy se samozřejmě testují na dost velikém vzorku. Co se týká výběru učiva a obtížnosti testů, tak katalogy explicitně říkají, jaké dokumenty učivo vymezují. V cizích jazycích se odkazují na mezinárodní standardy, kde je učivo rozvrženo mnohem podrobněji než jsme zvyklí a obtížnost dána vztažením testu k referenčním úrovním. Tím se musí jazykáři řídit. Maturitní testy jsou však o něco snazší, než je deklarováno. V matematice je nutno se řídit Standardy pro… (G, SOŠ, SOU) zpracovanými Jednotou českých matematiků a fyziků, kde jsou podrobně rozpracovány… Více »
Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Proč myslíte, pane Mikuláši, že něco takového předpokládám? Znovu opakuji, že jsem vysvětloval panu Švábovi, jak se PŘEDEM zjistí pravděpodobná průměrná úspěšnost testu. Protože se na to ptal. Nemyslím si, že by bylo nutné řídit se v matematice standardy JČMF. Řekl bych s panem prezidentem, že JČMF je z hlediska státu a závaznosti jejích dokumentů podobný spolek jako zahrádkáři či dobrovolní hasiči. Jistě, ministerstvo se mohlo k jejich standardům oficiálně přihlásit a prohlásit je za normu. Ale pokud vím, tak to neudělalo. Neudělalo to, pokud vím, oficiálně ani v případě standardů pro zvládnutí cizích jazyků — soud by se obdobně… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

V katalogu jsou na tyto dokumenty explicitní odkazy!
MM

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago
Já s vámi pane Botlíku souhlasím v tom, že by to mělo ministerstvo udělat veřejně a neposílat na CERMAT své „poskoky“, resp. trestat CERMAT za něco, co samo „zpackalo“. Testy jsou dělány podle těch standardů, které jsem vyjmenoval, ale minimální kritéria jsou nastavena hodně mírně tak, aby byl splněn požadavek oněch 70%. Čili test vypadá poměrně dobře (i v cizích jazycích, byť byl modifikován ne úplně šťastný způsobem), ale udělá ho každý, a to ne proto, že by nebyl kvalitní a odpovídající normativním dokumentům, ale proto, že cut-off skór je nastaven hodně nízko. CERMAT tedy udělal hezké testy, samozřejmě se… Více »
Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Pane Mikuláši, napsal jsem v úvodním textu: Nevím, jak velký vzorek použil Cermat pro pilotáž, ale nedovedu si představit, že by tam PŘEDEM nevěděli, jak test přibližně dopadne, až se použije „naostro“. Z toho a z mých dalších vysvětlení snad vyplývá, že nepochybuji o schopnostech Cermatu sestavit test „na přání“ — aby dosáhl předem dané průměrné úspěšnosti. Na tom není nic těžkého, to umí skoro každý, kdo má dostatek zkušeností nebo možností ověřovat na větších reprezentativních vzorcích. Panu Švábovi jsem to obšírně vysvětloval, protože jsem si nad jeho dotazem uvědomil, že si to nejspíš neumí představit poměrně hodně lidí. Nechci… Více »
Jiří Šváb
Jiří Šváb
3 years 8 months ago
Pane Botlíku, Děkuji za odpověď. Můj dotaz ale směřoval trochu jiným směrem. U základní úrovně maturity z matematiky neuspělo x % žáků (asi 20%, nevím jistě). Je to chyba Cermatu, že nedostatečným ověřením testu byla neúspěšnost tak vysoká? Můj názor na věc je následující: V současné době jsou školy placeny podle počtu žáků, což je podle mě naprosté zvěrstvo (sebekriticky uznávám, že nevím, jak to řešit jinak). Vede to k tomu, že každá škola (doufejme že kromě „prestižních“) nabere žáky bez ohledu na jejich úroveň a snaží se je protlačit co nejdál, protože každého 30. září (nejsem si jistý datumem)… Více »
Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Pane Švábe, podle mého názoru dnes už ani nikdo pořádně neví, podle čeho jsou školy placeny. Vzorce pro rozpis prostředků regionálního školství jsou tak složité, že se v nich myslím vyzná jen jejich autor. Kdysi jsem se tím velmi důkladně zabýval. Ale, abych řekl pravdu, nevím, co je na financování škol podle počtu žáků tak špatného. Zeptám se trochu demagogicky: „Chcete snad, aby škola nedostávala prostředky na žáky, které vzdělává?“ Nyní k Vašemu dotazu. Myslím, že Cermat stanovil obtížnost testu lehčí matematika na něčí objednávku. Nevím, jak zněla, a tak nedokážu posoudit, zda ji Cermat splnil. Tj. zda výsledná průměrná… Více »
Radek
3 years 8 months ago

Myslíte, že se na ZŠ dnes používá Běloun? Nejste o 20 let zpět?

Radek
3 years 8 months ago

Pokud je didaktika matematiky na špatné úrovni, jak je na tom úroveň výuky angličtiny? Zajišťuje stát, aby všichni žáci ZŠ a SŠ měli po celou dobu školní docházky kvalifikované učitele angličtiny? Je výuka angličtiny kvalitní a srovnatelné úrovně na všech školách? Nedoplácí část žáků na nekvalitní výuku angličtiny, čímž jsou diskriminováni oproti jiným žákům z jiných škol? Máme o tom nějaké ověřené informace?

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago
Pane Sárközi, lingvodidaktika obecně je vývojově mnohem dále než ostatní oborové/předmětové didaktiky. Předně má dlouhou historii, dále bylo do lingvodidaktického výzkumu investováno vždy značné množství prostředků (potřeby diplomacie a vojenství) a lingvodidaktika byla podporována v mnoha vyspělých zemích, kde se neustále rozvíjí. Navíc se může opírat o rozsáhlou soustavu lingvistických disciplín, dnes zejména psycholingvistiky, neurolingvistiky apod. Takže zahraniční lingvididaktická kompendia (u nás poslední vyšlo v roce 1988) jsou excelentními přehledy nejnovějších výsledků z mnoha výzkumů. Lingvodidaktickou teorii dnes není možné stihnou v ucelenosti prostudovat ani během magisterského učitelského studia. Studentům učitelství lze předat jen úplné elementární minimum. Jak to vypadá… Více »
Oldřich Botlík
3 years 8 months ago

Pane Mikuláši,

nemáte prosím nějaký odkaz na agenturu nabízející „výuku angličtiny pro děti v prenatálním období“?

Může tam ty děti vodit otec či dědeček, anebo tam musejí vždy s matkou?

Radek
3 years 8 months ago

Já nevím, jestli jste pochopil mou otázku. Z obšírného výkladu na jiná témata s otázkou nesouvisejícího, bych řekl, že nikoliv. Pokusím se to zestručnit:

A) Stát nedokáže zajistit kvalitní výuku angličtiny na ZŠ ani SŠ.
B) Stát chce organizovat maturitu z angličtiny.

Má na to právo? Neměl by nejdříve napravit A)?

Václav Votruba
Václav Votruba
3 years 8 months ago
„Protože žáci nemohou doplácet na to, že didaktika matematiky (zásadně a chybně ovlivňovaná po mnoho desítek let právě členy Jednoty českých matematiků a fyziků), kterou se řídí převážná většina českých učitelů, je u nás na špatné úrovni.“ Tím myslíte, že a) pan Hejný není členem Jednoty, b) jeho názory nejsou učitelům dostupné, c) že kdo neučí jako on, učí špatně? Ona se matematika bez procvičování (ať se mu říká, jak chce), bez domácích úkolů a bez přemýšlení naučit nedá. Navíc přechod od celých čísel ke zlomkům, od zlomků k iracionálním číslům a navíc k výrazům je tak obtížný pro některé… Více »
Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Pane Votrubo, nemyslím si ani jedno z toho, nač se ptáte. a) Nevím, zda je prof. Hejný členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Žil na Slovensku (myslím, že odešel do Prahy až po nástupu Mečiara), už jeho otec měl v Bratislavě významný seminář zaměřený na didaktiku matematiky. Psal jsem o „mnoha desítkách let“. Před Listopadem tedy mohl být vliv prof. Hejného na metody používané při výuce matematiky v českých školách jen nepřímý. Nejsem přesvědčen ani o tom, že by se nějak významněji v JČMF prosadil dnes. b) Kdo má chuť se o jeho názorech dozvědět víc, jistě tu možnost má.… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
3 years 8 months ago
Pane Botlíku, děkuji za vyčerpávající odpověď. Rozumím Vašim argumentům, i když je nesdílím. Jsem studentem VŠ po roce 89, takže nevím, jak oborová didaktika vypadala dříve. Nicméně mně učili, že je třeba zkoušet různé metody a že žádná není samospasitelná, že je třeba trvat na určitém formalismu (míněno zápis a vyjadřování). Hejného knihy jsem si studoval ke zkouškám (rok 1998). Občas prvky konstruktivismu zkouším jak v matematice, tak v informačních technologiích, ale je to „utrpení“, protože žáci nejsou ochotni (a schopni – čest výjimkám) samostatně pracovat. — „Jestliže žáci nevidí, jak školní matematika souvisí s jejich životem, pak je ke… Více »
Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Pane Votrubo, já už jsem tady v jiných diskusích několikrát psal, že na střední škole už je na „záchranu“ pozdě: negativní vztah k matematice se u většiny žáků vytváří v první polovině prvního stupně. Se změnami se musí začít tam. Mně nešlo o praktické dopady matematiky do jednotlivých profesí. Když budou malé děti chápat, že matematika specifickými prostředky modeluje realitu a umožňuje jim, aby se v ní lépe vyznaly, budou učivu daleko lépe rozumět a pracovat i ve škole tak, aby výuka opravdu rozvíjela jak obecné dovednosti, tak dovednosti specifické pro matematiku (třeba dovednost hledat příklady a protipříklady). Na těchto… Více »
Radek
3 years 8 months ago

Žáci se nejen v matematice učí hodně zbytečného, ale zároveň se nenaučí hodně důležitého. Bylo by dobré se zamyslet nad tím, co v matematice učit a co ne, kdy a jak…

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Pane Sárközi, odpovězte prosím na mé otázky:
A) Které učivo je v matematice zbytečné (z toho, co se dnes učí na střední a základní škole)? Zdůvodněte, prosím, svou odpověď.
B) Které učivo v matematice chybí?

Navrhněte také něco.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago
Pane Botlíku, tvrdíte, že škola nebude nejlepším zdrojem informací. Zde, obávám se, se mýlíte. Pokud za nejlepší zdroj informací považujete internet či podobné informační zdroje, tak jste dlouho neopravoval žádnou práci, kterou student s pomocí internetu vytvořil… své vlastní znalosti (nikoli informace) nemaje. Především děláte chybu v tom, že zaměňujete ZNALOST a INFORMACI. To není totéž. Informace byly dostupné vždy (knihovny už fungují několik tisíciletí). Zvýšila se jen míra přístupnosti a objem takto přístupných informací, nikoli však jejich kvalita. Stejně, jako do knihoven chodí a chodila jen hrstka lidí, na Internetu skutečné poznání hledá jen málokdo. Vedle poznání je tam… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago
A dále bych pana Botlíka chtěl upozornit, aby neabsolutizoval konstruktivistický přístup k vyučování matematice, neboť to tak nečiní ani pan prof. Hejný. Jakákoli vyučovací metoda je závislá na cíly, obsahu a podmínkách vyučování! K některému učivu se hodí, jinde je lepší ji neuplatnit. Nejhorší období v pedagogice nastaly tahdy, když se absolutizoval jediný myšlenkový proud a jediná metoda se považovala za správnou, aniž by respektovala ostatní didaktické kategorie. I zvládnutí početní techniky (což je spíše otázka drilu) je důležité! Student, který perfektně ovládá pojem integrál se všemi jeho aplikacemi, ale neumí žádný vypočítat (nemá potřebný cvik) je nekompetentní stejně, jako… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

závislá na cili…

Radek
3 years 8 months ago

Na ZŠ v matematice:
A) Úpravy mnohočlenů (a + b) na druhou apod.
B) Rodinný rozpočet

Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Pane Mikuláši, myslím, že se vlamujete do dveří, které jsou otevřené. Konstruktivismus je teorie učení — nikoli teorie vyučování. Mezi učením a vyučování může být i propastný rozdíl. A pokud jsem napsal, že škola přestala být nejlepším zdrojem informací a už nikdy jím nebude, měl jsem na mysli právě to, že by se měla konečně soustředit na rozvíjení nejrůznějších kompetencí žáků. Ale musím se přiznat, že mě hrozně zajímá ta „výuka angličtiny pro děti v prenatálním období“. To musí být neuvěřitelná ptákovina! Asi jste přehlédl mou prosbu. Uveďte tady prosím odkaz na nějakou soukromou školu, která to nabízí, jak píšete.
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago
Dobrý večer pane Botlíku, máte pravdu. Je to ptákovina, která ale byla zdánlivě založena na poznatcích psycholingvistického výzkumu. Totiž, psycholingvisté přišli na to, že nově narozené děti rozeznají mateřský jazyk od ostatních jazyků, stejně jako hlas matky od hlasu ostatních žen. Je asi zřejmé, že tomu tak musí být učením se „mateřského jazyka“ v prenatálním období. Novorozenci mají tedy lepší dispozice začít se učit svůj mateřský jazyk od útlého věku. Našli se tedy podnikavci, kteří tento výzkum zneužili a tvrdili, že když se začne s výukou cizího jazyka od prenatálního období, budou tyto děti lépe disponované ke studiu i dalšího… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Rád bych pane Sárközi reagoval, ale pozapomněl jste zdůvodnit své návrhy. Budu reagovat až poté. Upřesněte také, co rozumíte pojmem rodinné finance.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

A otázka pro pana Botlíka – lze kompetence rozvíjet bez znalostí a dovedností? Prosím, uveďte příklad.

Radek
3 years 8 months ago

No, když nevíte, co je „rodinný rozpočet“, tak je marné s Vámi diskutovat… Umět upravit mnohočlen není žákovi ZŠ k ničemu ani v matematice, natož v životě – ničeho smysluplného se tím nedopočítá!

Radek
3 years 8 months ago

Pan Botlík někde tvrdí, že „lze kompetence rozvíjet bez znalostí a dovedností“? Si tu hrajete na mistra Doležela, ne?

Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Děkuji za vysvětlení prenatální výuky angličtiny, pane Mikuláši. Když za to někdo chce zaplatit nehorázné peníze, patří mu to! Kompetence samozřejmě nelze rozvíjet bez znalostí a dovedností. Tohle je zkrat, s nímž se setkávám běžně. Nikdo význam například jistých znalostí nepopírá — často je však dost jedno, o které jde. V matematice na základní škole se například z tradičních důvodů nevyučuje téměř nic z diskrétní (konečné) matematiky. Myslím, že tytéž na ní daly rozvíjet tytéž kompetence, jaké výuka (ne)rozvíjí dnes, ale mohlo by to být pro děti přitažlivější a srozumitelnější. Není to tak, že by se žák nejdřív musel tupě… Více »
Jana Petrů
Jana Petrů
3 years 8 months ago

„Úpravy mnohočlenů (a + b) na druhou“
Takže i např. Pythagorovu větu? To spolu přece úzce souvisí.

Jana Petrů
Jana Petrů
3 years 8 months ago

„Biflování faktů bez porozumění probíhá i v matematice. Žáci se jakžtakž naučí třeba převádět údaje vyjadřují v metrické soustavě obsah (například decimetry čtvereční na metry čtvereční). Zapamatují si, že se číslo musí vydělit stem, ale nevědí proč. Pak jim dáme tuto úlohu: …“
Pane Botlíku, vím, jak to myslíte, ale Vaše zobecnění není na místě. Není tomu tak všude.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago
Pane Sárözi, ten spoj mezi mocninou součtu a trojčlenem není samoúčelný. Postup od mnohočlenu k trojčlenu je snadný, závorky stačí roznásobit a takto se to také studenti učí. Postup od trojčlenu k mocnině součtu už je poznatkem, který je důležitý zejména při dalších aplikacích (hledání vrcholu paraboly apod.), tedy nakonec i ve fyzice, optice, geometrii… Bohužel (či bohudík?) v matematice na sebe dílčí poznatky natolik navazují, že je velice složité některý jen tak vynechat. Poznatky i celé disciplíny tvoří pyramidu, jejímž vrcholem je na střední škole „drobeček poznatků“ z infinitezimálního počtu. K jeho pochopení však potřebujete mít dobře vybudované základy… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Jinak souhlasím s paní Petrů, že pan Botlík hodně zobecňuje. Nejde o to, že učivo je špatné a děti by se neměly učit náš jednotkový systém, ale didaktické postupy některých vyučujících (rozhodně bych řekl, že to je menšina) zkrátka vedou k tomu, že někteří (ne všichni) žáci učivo pojímají zcela formálně. Od toho je tu inspekce, aby kontrolovala… Navíc tyto učitele nám mohou pomoci odhalit třeba plošné testy. Ale to už by se panu Botlíkovi patrně nelíbilo.

Jana Petrů
Jana Petrů
3 years 8 months ago

To ani mně, ale to je úplně jiné téma :) (Stejně by je, dle mého, neodhalily.)

Radek
3 years 8 months ago
Neřekl bych, že úprava mnohočlenů = Pythagorova věta. To první bych klidně odsunul na střední školu. To druhé ne. Je možná super, že žák umí vzoreček A na druhou mínus B na druhou a další podobné. Když si ale např. neumí spočítat úroky z půjčky, věnoval bych spíše čas tomuto, než těm mnohočlenům. Ovšem, jestli víte o užitečných příkladech, kdy člověk potřebuje roznásobit (a – b) to celé na druhou, nechám se rád přesvědčit, že je to podstatné učivo ZŠ! Rodinný rozpočet, nechť si prosím do očekávaných výstupů rozčlení odborníci na finanční gramotnost placení v NÚV či jinde. Já se… Více »
Veronika Valíková
Veronika Valíková
3 years 8 months ago

Pozdrav. Můžete mi zvýšit karmu, budu ráda.

http://valikova.blog.idnes.cz/c/299514/S-kolty-proklate-nizko.html#t2

Radek
3 years 8 months ago

Karmu si musí zlepšit každý sám nalepením zlatých plátků na sochu Buddhy v Thajsku, jak jsem již učinil…

Jana Petrů
Jana Petrů
3 years 8 months ago

Takže dál už to máte bez práce? :))

Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Odpověď na moji otázku z 31. 10. 2012 v 20:44: Správně odpovědělo jen 28 % sedmáků. Jistě, nešlo o reprezentativní vzorek, ale kdo si myslí, že příliš zobecňuji, může stejnou úlohu dát ve své třídě. Pak sem může napsat, jak pochodil. Plošné testy ani ČŠI nic takového nikdy nezjistí, protože vždy budou zadávat jen úlohy typu „převeď 4 384 dm2 na m2“. Jen na okraj, pane Mikuláši: základní myšlenka infinitezimálního počtu vůbec není tak složitá, jak se snažíte přesvědčit pana Sarköziho. Naopak, TECHNICKY složité je její precizování do nuancí, které kromě matfyzáků téměř nikdo neocení. Například délku „křivých“ cest mohou… Více »
ver.valikova
ver.valikova
3 years 8 months ago

S tou karmou – to je pěkné. Ale nemám zlato a nejedu do Thajska.

A jednoduchá řešení nikdy nebyla pro mě. Raději budu dál psát.
Hezký den.

Václav Votruba
Václav Votruba
3 years 8 months ago

Ad otázka a 7. třída:
Ano, tito studenti patří na vysoké školy, protože jsou schopni samostatně myslet.
Ale co těch ostatních 72 %? O těch je tu právě řeč.

Radek
3 years 8 months ago

Tak to už zbývá jen se nechat spálit na ghátu ve Varánasí… Prej to pomůže. Aspoň mi to tam říkal jeden požárník… ;-)

Radek
3 years 8 months ago

Bývaly doby, kdy VŠ mělo jen 1 % populace. Pak to bylo už 10 % populace. To první 1 % si říkalo – 90 % těch nových vysokoškoláků tam přeci vůbec nepatří…

Radek
3 years 8 months ago

Bývaly doby, kdy učitelé na VŠ museli jít do vězení nebo dělat topiče. Na jejich místo přišli dělníci – zřejmě je někdo vybral na základě výše jejich IQ, nikoliv rudé knížky v kapse… Chápu to – vyrovnaly se tak rozdíly v přístupu ke vzděláním dané sociálním původem.

wpDiscuz